Kdo s námi cvičí? Gitus, nebo škola?
Názory, Zprávy ze školyISIS je definitivně minulostí. Integrovaného informačního systému jako takového se škola rozhodně nevzdá. Ale konec ISISu bude mít zjevně ještě dohru. Kdo s námi ale cvičí? Škola nebo firma Gitus? Pojďme si zrekapitulovat události posledního roku a půl prostřednictvím titulků článků, které Studentský list zveřejnil.
ISIS je definitivně minulostí. Integrovaného informačního systému jako takového se škola rozhodně nevzdá. Ale konec ISISu bude mít zjevně ještě dohru. Kdo s námi ale cvičí? Škola nebo firma Gitus? Pojďme si zrekapitulovat události posledního roku a půl prostřednictvím titulků článků, které Studentský list zveřejnil. Předem se omlouvám, krátké to rozhodně nebude. Na druhou stranu to dobře dokumentuje, jak se ISISu „dařilo“. Zatím není příliš podstatné, na čí straně byla chyba.
Vše začalo optimisticky na podzim roku 2004: Rozvrhy, zkoušky, pes i semestr v jednom okně, Nový informační systém klepe na dveře. Kdo by si nepřál mít všechno v jedné aplikaci? Další titulek již skrýval první zádrhel: Nový informační systém poběží od půlky července. Běžet to totiž začalo až v srpnu: ISIS vám předměty nezaregistruje. Pak už to šlo ráz na ráz: ISIS jen pro vyvolené, ISIS: Kdo dřív přijde, studuje. Tak trochu proti své vůli se následně stal ISIS i téměř hlavním říjnovým tématem: ISIS v tomto stavu nepřijmeme, konstatuje prorektor Čermák, Anketa: Měl jsi problémy ISISem?, ISIS – božské sliby, ďábelská realita, V čem také ISIS chybil.
Ani v novému roce 2006 nás nečekaly dobré zprávy: Ve zkouškovém bez zkoušek, ISIS opět nevydržel, GITUS dělá školácké chyby. Nakonec ISIS odešel, a nebylo to ani v klidu, ani tiše: ISIS odstaven, starý klient se vrací. Je logické, že situace nezůstala bez odezvy. A přímo se ozvala i potrefená husa: Prohlášení společnosti GITUS a.s. ve věci ISISng. Jestli si něco zaslouží komentář, pak rozhodně tento tragikomický text, což bohužel není ani trochu ironie.
Rybník Brčálník vypadá na první pohled jako docela obyčejný rybník. A tak mi přišel na první přečtení i text firmy Gitus – prostě se brání proti postupu školy. Jenže již na druhý pohled se v Brčálníku začnou dít věci. Tak především Gitus ve svém prohlášení vytváří dojem, který je jen stěží uvěřitelný. Firma zdůrazňuje jednostrannost svého odstoupení od smlouvy a veškerou vinu hází na školu. Naznačuje, že škola svého partnera nerespektovala, nebyla ochotná a neměla vůli spolupracovat. Hurá, zajásá student, konečně je někdo s námi.
Co bylo ale zcela objektivně pro studenta největší vadou systému? Nezvládal nápor uživatelů. Přechod z bakalářského do magisterského studia byl otázkou štěstí. Odstudované předměty mizely či přibývaly, jak se jim zachtělo. Jenže takhle to vypadá, jako kdyby škola Gitus za celou dobu ani neinformovala, kolik že je na VŠE studentů a že se tam může při registracích přihlásit třeba i pět tisíc studentů najednou. Na VŠE se sice občas dějí hodně absurdní věci, ale tohle přeci jen příliš nereálné, než abych tomu věřil.
Gitus má ale pravdu, problém v komunikaci rozhodně byl. Nicméně evidentně ze strany dodavatele. Pokud uvěříme zaměstnancům Výpočetního centra, dodané dílo Gitusu se často rozcházelo s představou školy. Testování prokazovalo těžké chyby, požadavky se zadávaly znovu a znovu, bez efektu. Zpravidla to byla škola, která si od dodavatele musela vydupat vůbec nějakou reakci. Gitus dokonce několikrát prokázal jen těžko omluvitelnou neznalost smlouvy. Podle některých zdrojů třeba ve chvíli, kdy se podivoval, že škola po něm chce věci, které byly již od začátku v zadávací dokumentaci.
Velmi zajímavé je i to, o co se firma opírá v úvodu svého prohlášení. Jde o informace, které předal docent Kubálek senátorům své fakulty! Gitus to považuje za „konstataci VŠE“. Ať už situaci popisuje přesně (jak tvrdí Gitus), firma s ním operuje jako s oficiálním stanoviskem. Informace zveřejněná na stránkách AS FPH je zatím jediný veřejný důkaz, který Gitus má, protože všechny ostatní informace jsou pouhá tvrzení.
Nabubřelost však z celého prohlášení jen čiší, protože skutečná fakta Gitus zamlčel. Pozapomněl zmínit, že systém několikrát zkolaboval, a to po uběhnutí semestru, což byla zřejmě moc krátká doba na odstranění zásadních chyb. Pozapomněl na problémy studentů, kterým ISIS zkomplikoval zápis natolik, že byli rádi, že si něco zapsali a rozvrh měli lidově řečeno „každý pes jiná ves“. Gitus pozapomněl zmínit, že se v zavádění systému zpožďoval, což bylo evidentní i bez znalosti harmonogramu. Ostatně i na stránkách Gitusu je předpokládaný termín dokončení leden 2006… V tu dobu stěží fungovaly registrace předmětů.
A že odmítla škola převzít poslední modul? Testování opět prokázalo řadu havarijních chyb. Gitus mimo jiné tvrdil, že tato část dodávky obsahuje funkcionalitu, kterou ve skutečnosti neobsahovala a která je naprosto nezbytná pro zavedení do zkušebního provozu. Přijetí této části dodávky by teprve mohlo způsobit skutečnou katastrofu. Například nesprávné převedení dat studentů do matriky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Kdo z nás by chtěl bezdůvodně obdržet dopis o vyloučení ze studia? A že Gitus na projektu dělal, co bylo v jeho silách a v drtivé části na vlastní náklady? To je přece naprosto v pořádku. Snad dodavatel neočekával, že za jeho chyby bude platit někdo jiný.
Netvrdím, že škola postupovala naprosto správně ve vztahu ke Gitusu – studenti vědí, jak s nimi škola občas zacvičí. Ale kvalitou a při tempu, jakým Gitus svůj systém implementoval, by možná stačil vystudovat školu i můj mladší bratr a ještě by to nebylo komplet hotové. Svým textem se tak Gitus snaží jen manipulovat názory zainteresovaných, především studentů. S těmi měl ale komunikovat mnohem dříve.