Zrušení superhrubé mzdy spotřebu domácností příliš nepodpoří, vyplývá ze studie FIS

23. 11. 2020 | | Nezařazené graf

Tématem zrušení superhrubé mzdy, které v noci na pátek 20. listopadu schválila Sněmovna, se zabývá studie, jež vypracovali zástupci Fakulty informatiky a statistiky na Vysoké škole ekonomické. Podle jejich argumentů není zrušení superhrubé mzdy účinným nástrojem, jak podpořit spotřebu domácností. Studii se ještě před schválením zrušení superhrubé mzdy dostalo pozornosti od českých médií.

Autory studie s názvem Dopad změny sazby daně z příjmů fyzických osob na spotřebu domácností jsou Savina Finardi, Jakub Fischer a Petr Mazouch. Předkládají v ní argumenty proti zrušení superhrubé mzdy, ale i návrhy, jak efektivněji podpořit právě spotřebu domácností.

Navýšení spotřeby se nevyrovná propadu veřejných rozpočtů

„Pokud by byla superhrubá mzda zrušena v podobě, kterou předložil premiér Babiš, znamenalo by to na jedné straně propad veřejných rozpočtů o 90 miliard Kč, na druhé straně by přímá spotřeba domácností vzrostla pouze o 48 miliard Kč,“ shrnuje Jakub Fischer, děkan Fakulty informatiky a statistiky.

Vysvětluje to tím, že prostředky získané snížením daně plně utratí pouze zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou do 30 tisíc Kč. Lépe placení zaměstnanci utratí jen část peněz a zbývající část uspoří. Navíc dodává, že při hrubé měsíční mzdě nad 60 tisíc Kč je navýšení spotřeby prakticky zanedbatelné.

Studie se staví proti názoru Ministerstva financí

Autoři předkládají návrh, jak efektivněji podpořit spotřebu. Je jimi 19% sazba daně z příjmu fyzických osob a zároveň, ve třech variantách, navýšení základní slevy na poplatníka. Autoři také porovnávají tři předložené návrhy z hlediska dopadu na státní rozpočet a vlivu na spotřebu (Babišův, Hamáčků a návrh Ferjenčíka a Martínka). Z analýzy vyplývá, že nejméně efektivní a zároveň nejdražší je Babišův návrh a nejefektvnější ten Hamáčkův.

Studie se staví proti názoru Ministerstva financí. Ačkoliv uvádí, že zrušení superhrubé mzdy výrazně podpoří spotřebu, podle studie jde o drahý a neefektivní způsob. Podle Národní rozpočtové rady sníží toto rozhodnutí příjmy státu o 88 miliard. Současně bylo schváleno i zvýšení daňové slevy na poplatníka.

Rozpočet na příští rok se schodkem 320 miliard korun však s těmito změnami nepočítá. Podle odhadů by se tak mohl vyšplhat až na 480 miliard korun. V letošním roce je schválený schodek rozpočtu ve výši 500 miliard korun.

Studie upoutala zájem médií, hostem na ČT24 byl právě děkan Fischer. Studie byla zmíněna i v pořadu 90’ ČT24 nebo v Hospodářských novinách.

Foto: pixabay

Mohlo by tě zajímat: