Koleje mají nadějné vyhlídky
NezařazenéKolejím Vysoké školy ekonomické se otevírá zajímavá budoucnost. Vedení školy, Správa účelových zařízení a Centrální kolejní rada spolupracují na vytvoření střednědobé koncepce rozvoje kolejí. Zaměří se zejména na zvyšování kvality bydlení.
Kolejím Vysoké školy ekonomické se otevírá zajímavá budoucnost. Vedení školy, Správa účelových zařízení a Centrální kolejní rada spolupracují na vytvoření střednědobé koncepce rozvoje kolejí. Zaměří se zejména na zvyšování kvality bydlení.
V současné době vypracovává Centrální kolejní rada (CKR) a vedení Správy účelových zařízení (SÚZ) střednědobou koncepci rozvoje kolejí, kterou projedná 4. března 2008 na schůzce s rektorem. Jde o plán, v němž bude na tři roky dopředu stanoveno, jakými procesy oprav a vylepšení projdou koleje VŠE po stránce organizační a technické. Tento plán zajistí navíc i finanční stránku věci.
Podnět ke vzniku této koncepce podal na jednom z posledních zasedání Akademického senátu prof. Richard Hindls, rektor VŠE. Podle něj je důležité vytvořit na kolejích takové prostředí, aby se studenti cítili skoro jako doma. To lze realizovat jen za předpokladu, že se ubytování, které studentům VŠE na svých kolejích nabízí, stane podstatně komfortnějším. Rektor dokonce tvrdí: „Zjistil jsem, že mezi studenty existují lidé, kteří jsou za větší pohodlí ochotni platit.“
Vedení SÚZ a CKR se k tomuto nápadu staví pozitivně. „Velmi vítám podporu ze strany rektora. Po dlouhé době si vedení školy všímá kolejí,“ prohlašuje Drahoslav Zerzáň, ředitel SÚZ. „Jsme potěšeni tímto zájmem o koleje. Koncepce by měla zajistit, aby byly peníze investovány průběžně, nikoliv nárazově. Není pochyb o tom, že CKR by byla jen ráda, kdyby se koleje VŠE postupně staly velmi kvalitními prostory srovnatelnými s obdobnými zařízeními v Západní Evropě,“ vyjadřuje se k problematice předseda CKR, Michal Bobek, který v polovině února návrhy jednotlivých kolejních rad shromáždil a předal vedení SÚZ.
Podle Bobka by tato koncepce měla ukázat problémy, kterými trpí v současnosti jednotlivé koleje a měla by obsahovat řešení těchto problémů. „Například Jarov I. považuje za nejdůležitější rekonstrukci bloku D a E, kolej Vltava rekonstrukci elektrických obvodů a zasíťování,“ uvádí Bobek a dále upozorňuje: „Největším problémem většiny kolejí jsou stará netěsnící okna. Mnohá stojí dokonce na pokraji své životnosti.“
Plán rozvoje kolejí bude podle představy ředitele SÚZ Zerzáně rozdělen na dvě hlavní části. První část bude sestávat z neinvestičních akcí, které jsou hrazeny z provozních peněz, tedy z peněz, které SÚZ vybere z kolejného, nájmů a doplňkové činnosti. Mezi takové akce bude patřit například úprava interiérů kolejí (vymalování) nebo výměna nábytku.
Druhou část pak budou představovat větší investiční projekty, které čerpají finanční zdroje z fondu rozvoje investičního majetku (FRIM). Z tohoto fondu byla například hrazena rekonstrukce Jarova I. C v roce 2002. V budoucnosti to pak znamená použití zdrojů z FRIM na rekonstrukci Jarova I. D, na pořízení, popřípadě opravu výtahů na Vltavě či dokončení výměny oken na Blanici.
Příznivý vývoj prozatím zaznamenává projekt na opravu asfaltového hřiště, které se nachází v blízkosti jarovských kolejí. Pokud škola získá grant, určený k uvedení sportoviště do solidního stavu, dočkají se tak příznivci basketbalu nových košů a zlepší se i povrch hřiště – odstraní se praskliny a nerovnosti v asfaltu.