Žena do 25 let je typickým zahraničním studentem

27. 7. 2021 | | Studentský život Praha_prazsky_hrad

Článek vyšel v říjnovém čísle roku 2020.

Na konci roku 2019 vznikl ve spolupráci Domu zahraniční spolupráce (DZS) a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) výzkum, který dotazoval zahraniční studenty, kteří v České republice (ČR) studují vysokou školu. Do výzkumu nebyli zahrnuti studenti přijíždějící v rámci mobilit jako je například Erasmus+. Cílem šetření bylo zlepšit podmínky pro studium zahraničních studentů v ČR.
Podle dat ze systému SIMS (Sdružené informace matrik studentů pozn.red.) studovalo na českých vysokých školách (VŠ) k 31. prosinci roku 2019 celkem 46 534 zahraničních studentů, což tvoří 16,1 procenta všech posluchačů vysokých škol. Až 90 procent navštěvuje vysokou školu prezenčně a zbylých deset v rámci kombinovaného studia. V datech SIMS nejsou zahrnuti studenti, kteří do ČR přijíždějí v rámci mobilitních programů. Nejvíce studentů s jinou než českou národností navštěvuje Univerzitu Karlovu, Vysoká škola ekonomická je v tomto žebříčku na pomyslném pátém místě.

Dům zahraniční spolupráce a MŠMT realizovali dotazníkové šetření, ve kterém zkoumali propagační aktivity ČR jako studijní destinace. Sledovali kvalitu studijních programů a dostupnost podpůrných služeb ze strany vysokých škol. Osloveny byly všechny veřejné, státní i soukromé vysoké školy a dohromady se zapojilo 86 procent škol.

Z výzkumu a dat SIMS vyplývá, že počet zahraničních studentů od roku 2000 roste. Nejpočetněji jsou dlouhodobě zastoupeni Slováci, ke konci loňského roku tvořili 45,4 procent ze všech, ovšem data dokládají, že jejich počet od roku 2012 klesá. Na druhém a třetím místě jsou studenti z Ruska a Ukrajiny, přičemž počet ukrajinských studentů se meziročně zvýšil o 8,2 procenta. Nejvýraznější meziroční procentní změna je pak u studentů s čínskou národností. Bezplatně v českém jazyce studuje 70 procent dotazovaných zahraničních studentů.

Důvodem pro studium v ČR je poloha země i jméno Masaryk

Typickým studentem ze zahraničí je podle výzkumu DZS žena ve věku 23 až 25 let, pocházející ze Slovenska nebo Ruska a studující bakalářský studijní program v češtině. Pro 70 procent dotazovaných bylo studium v ČR první volbou a 77 procent z nich se rozhodovalo zejména mezi studijními obory v českém jazyce. Důvody pro výběr ČR jakožto destinace pro studium představují zejména studijní obory, konkrétní vysoké školy a poloha země. Pro studenty z Kazachstánu pak hraje významnou roli také bezpečnost. 

Konkrétní vysokou školu si pak 63 procent zahraničních studentů volí především na základě oboru, který chtějí studovat. Pro 59 procent je důležitá reputace školy a 36 procent sleduje hodnocení VŠ v mezinárodních žebříčcích. Pro studenty z Německa je pak významným kritériem jednoduchost přijímacího řízení. Jako jiné důvody uvedli respondenti například osobnost Tomáše Garrigua Masaryka nebo fakt, že diplom ze zvoleného studijního programu má mezi odborníky v jejich zemi poměrně velkou váhu. 

Zdrojem informací o možnosti studia v ČR jsou pro valnou většinu dotazovaných přátelé a rodina, dále pak střední nebo vysoké školy v jejich zemi. Agenturu či studijního agenta využívají zejména studenti z Kazachstánu, Německa nebo Ruska.

Valná většina dotazovaných (91 procent) by studium v ČR doporučila, ale jen 67 procent by si zvolilo stejný studijní obor. Až 52 procent zahraničních studentů považuje svůj studijní program za příliš náročný, jedná se o posluchače stavebnictví a architektury, zdravotní a sociální péče, ale také matematiky a statistiky nebo pedagogických oborů.

S výukou v češtině jsou studenti spokojeni, u angličtiny už méně

Vnímání kvality vyučujících se liší s jazykem studia. Zatímco s výukou v českém jazyce je spokojeno 93 procent studentů, s výukou v angličtině je spokojeno jen 77 procent dotazovaných. Nespokojenost vnímají zejména západoevropané, například Němci v dotazníku uvedli, že podíl kvalitních učitelů je 40 procent a méně. Téměř třetina z nespokojených studentů uvádí jako hlavní důvod nespokojenosti nízkou kvalitu anglického jazyka vyučujících, pětina pak nedostatek kvalitních učitelů. Dvě třetiny ze všech dotázaných studentů by VŠ ani studijní obor neměnili. O správnosti svého rozhodnutí jsou přesvědčeni zejména studenti ze Slovenska. Mezi nejlépe hodnocené obory patří právo, informační a komunikační technologie či umění.

(Ne)spokojenost studentů ovlivňuje také to, jestli by Českou republiku pro studium doporučili. Valná většina slovenských studentů (97 %) ČR doporučuje, stejně jako tři čtvrtiny studentů ze západní Evropy, Indie nebo Středního východu. Celkově by ale Českou republiku doporučilo 91 procent všech dotázaných studentů.

Obecně si dotazovaní služby na vysokých školách pochvalují a to ať už co se týče přístupu administrativních pracovníků, studentských organizací nebo využívání informačních technologii na školách. Patnáctiprocentní rozdíl se objevuje u studentů v anglickém jazyce a studentů v jazyce českém. Pro anglicky mluvící studenty je orientace ve škole poněkud složitější. Zmiňují zejména nízkou úroveň angličtiny na straně zaměstnanců vysokých škol. 

Až polovina studentů chce zůstat v ČR

Celkem 64 procent dotazovaných uvedlo, že se cítí být začleněni mezi české studenty. Nicméně největší sounáležitost vnímají mezi zahraničními studenty navzájem (84 %). Není překvapením, že s integrací nemají problém slovenští studenti. Celkem 91 procent se cítí být součástí komunity českých studentů. S obtížemi se však potýkají anglicky hovořící jedinci a nejvýraznější nezačlenění vnímají Němci (pouze 18 %), kteří však společně s Indy vnímají největší zapojení mezi zahraniční studenty. Z výzkumu také vyplývá, že celkové méně spokojení studenti ze západní Evropy a Středního východu a Ameriky se zároveň cítí méně integrováni. 

Další oblastí dotazníku byly plány do budoucna. Až polovina zahraničních studentů chce zůstat v ČR, přičemž polovina z nich chce pokračovat ve studiu a polovina si zde plánuje najít práci. V Čechách chtějí nadále studovat zejména slovenští studenti. Zájem o práci v zahraničí projevili spíše anglicky hovořící (22 %) a doktorandi (22 %). Malá část respondentů (15 %) by se ráda vrátila do své domovské země a začala tam pracovat.

Jaké jsou důvody výběru vaší VŠ v ČR?

Zdroj: Výzkum zahraničních studentů v ČR 2020, Dům zahraniční spolupráce

Mohlo by tě zajímat: