Zaměstnavatel může najít brigádníka i za dvě minuty

6. 5. 2017 | | Rozhovory, Studentský život QUICKjobs

Dalibor Hebrich působí jako CEO a projektový manažer firmy QuickJOBS, která umožňuje rychlou komunikaci mezi zaměstnavatelem a brigádníkem pomocí mobilní aplikace. Firma minulý rok nastoupila do xPORTu, studentského akcelerátoru při Vysoké škole ekonomické, a za tu dobu urazila dlouhou cestu. Jak aplikace vlastně funguje, kdo se na ní podílí a jak probíhaly začátky jejího vývoje, vysvětluje v rozhovoru Dalibor.

Jak jsi na nápad aplikace přišel a jaké byly první krůčky?

K tomuhle jsem se inspiroval knížkama. Vždycky říkám, že knížky jsou super věc, protože jsou to léta zkušeností nějakýho člověka, který to vrazí do pár stránek. Když jsem měl myšlenku, bavil jsem se s lidma, jestli dává smysl něco takového udělat. Pak se udělal prototyp a mohl jsem dát lidem něco přímo do ruky na vyzkoušení, jestli si na to zvyknou.

Nabídky na práce ti posílají jaké firmy?

Jsou dvě skupiny. Jedni jsou jednotlivci, co občas někoho potřebují. Třeba na posekání trávy, na stěhování, pomoc s byznysem plánem nebo vytvořením grafiky. Pak jsou agentury, které například hledají hostesky.

Jak aplikace zaručuje brigádníkům, že jsou zaměstnavatelé důvěryhodní?

Po vykonání práce je zaměstnavatel i brigádník ohodnocen. Je tedy na nich, co napíšou. Hodnocení přichází už hodinu po vykonané práci. Recenze může být pomocí hvězdiček nebo textu. My to bereme tak, že špatní lidé se postupně vyfiltrují ze systému tím, že dostanou špatné hodnocení.

S podnikáním začněte co nejdříve

Kolik lidí se na projektu podílí?

Aktuálně je nás šest. Já funguju jako CEO, pak tam máme mentora Jaroslava Procházku, grafika Filipa Wośe, který je profík i na marketing. Martin Menšík se zaměřuje na social media a komunikaci se zákazníkama. Dále máme člověka na Android, Eugena Pechance, který má na starosti celý vývoj. A nakonec Jakub Drábík, který je náš vedoucí technologií.

Neměl jsi někdy chuť s projektem seknout?

Skončit vyloženě nikdy ne, to určitě ne. Krizové chvíle se stávají, třeba hned na začátku, když mi investoři ze dne na den řekli ne. To byl docela šok, protože počítáte s penězi, které nedostanete. Ale uvnitř jsem cítil, že ta cesta je správná, že si musím stát za svým. Dalším moment přišel, když jsem třeba hledal programátory, protože platit externí firmu by stálo hodně peněz. Nechtěl jsem, aby byli jen programátoři, ale aby se stali součástí firmy. Takový lidi bylo celkem těžký najít.

Co bys doporučil studentům, kteří chtějí začít s vlastním podnikáním?

Určitě doporučuju, ať do toho jdou. Nezáleží vůbec na zkušenostech. Rozdíl je jenom v tom, o kolik peněz přijdete teď nebo potom. Tohle myslím i jednou říkal Radim Jančura na přednášce. Když operujete s deseti tisícema nebo statisícema, tak je to všechno, o co můžete přijít. Ale v budoucnu budete mít miliony a naučíte se tak úplně ty stejný zkušenosti za mnohem menší peníze. Druhá věc je, že se člověk strašně posune. Řešíte všechno od financí až po právní věci nebo motivaci.

Mohlo by tě zajímat: