Záchranný podnikohospodářský kruh
NezařazenéStudijní kruhy by se daly považovat za přežitek systému, který byl na škole do roku 1989. Opak je pravdou. Jejich zavedení na první semestr studia bylo nutnou reakcí třetí fakulty na časté stesky studentů. Kruhy jsou skupinky 24 až 33 studentů, kteří mají první semestr stejný rozvrh. Odbourává se tak značná anonymita spojená se zavedením kreditního systému počátkem 90. let. Ten sice umožňuje studentům vytvořit si individuální studijní program, jeho negativní stránkou je však právě již zmíněná anonymita.
Studijní kruhy by se daly považovat za přežitek systému, který byl na škole do roku 1989. Opak je pravdou. Jejich zavedení na první semestr studia bylo nutnou reakcí třetí fakulty na časté stesky studentů.
Kruhy jsou skupinky 24 až 33 studentů, kteří mají první semestr stejný rozvrh. Odbourává se tak značná anonymita spojená se zavedením kreditního systému počátkem 90. let. Ten sice umožňuje studentům vytvořit si individuální studijní program, jeho negativní stránkou je však právě již zmíněná anonymita.
Tu se na třetí fakultě snažili zmírnit proděkan pro pedagogiku a informatizaci doc. Tomáš Kubálek spolu s bývalou tajemnicí pro studentské záležitosti Lenkou Švecovou, nyní se současnou tajemnicí ing. Lucií Duškovou. Kruhy, které byly na ostatních fakultách zrušeny, přizpůsobili novému systému. Ten se za čtyři roky, co na fakultě funguje, neustále vyvíjí a upravuje tak, aby co nejvíce vyhovoval požadavkům studentů. Jejich spokojenost dokazuje i anketa zveřejněná na stránkách fakulty. Z té vyplývá, že 81 procent dotázaných studentů si nechalo předpřipravený rozvrh beze změn.
Svůj názor vyjádřila i studentka třetího ročníku Dana: „Kruhy mi pomohly překonat počáteční zděšení. Vůbec si nedokážu představit, že bych si tehdy byla schopná udělat rozvrh sama, navíc tak souvislý. S některými lidmi z bývalého kruhu si volíme stejné předměty doteď.“
Kromě snížení anonymity a psychické zátěže je snahou fakulty, aby se studenti mezi sebou poznali a měli co nejsouvislejší rozvrh. To však ze strany fakulty vyžaduje hodiny práce. Všemu předchází vyjednávání s pedagogickým oddělením rektorátu školy a také s katedrami o modifikaci rozvrhu tak, aby na sebe kurzy navazovaly. Počáteční podezírání, že se snaží vybrat pro své studenty z nabízených kurzů to nejlepší a drobné neshody s některými učiteli se podle slov doc. Kubálka za čtyři roky podařilo odstranit. „Oponovali jsme tím, že máme cvičení i ve čtvrtek a pátek, což nejsou nejvýhodnější termíny,“ dodal.
Aby se cvičení a přednášky zbytečně neblokovaly, je potřeba zjistit co nejpřesnější počet studentů, kteří v září nastoupí. K tomuto účelu slouží elektronický dotazník, k jehož vyplnění jsou studenti vyzváni v dopise s rozhodnutím o přijetí. Na úvodním soustředění mohou své rozhodnutí ještě změnit. Výsledky jsou pak nascanovány a uchazeči rozděleni do 22 kruhů. Neobsazená místa jsou k dispozici při zápisech studentům ostatních fakult. Dbá se na to, aby skupiny byly stejně velké a bylo v nich shodné zastoupení mužů a žen při zachování kontaktů ze střední školy. Výuka jednotlivých kruhů probíhá vždy tři dny v týdnu v souvislých blocích. Nejvýhodnější rozvrhy mají dojíždějící, kterým se nepřidělují hodiny od 7.30 ráno a po šesté večer. Naopak studenti z kolejí na Jižním Městě mají téměř jistotu, že se jich dotkne ranní výuka.
Po zpracování se nachystaná data předají Výpočetnímu centru. Konečné fáze se již účastní studenti. Při registracích dostanou předtištěný rozvrh s předvolenými osmnácti kredity ze skupiny celoškolsky povinných předmětů, do kterého doplní pouze informatiku a jeden předmět ze skupiny cEKH nebo cEXI. Podstatnou výhodou je fakt, že student může nabízený rozvrh odmítnout. Je ale důležité vědět, že zatímco předvolené předměty má student jisté, ty zvolené jím samým procházejí běžným systémem registrací a zápisů.
Proč tedy nejsou kruhy na celé VŠE? Převládá názor, že systém je natolik komplikovaný, že by na celé škole nemohl fungovat. S tím doc. Kubálek nesouhlasí: „Myslím, že kdyby se všechno pořádně připravilo a propočítalo, tak by to pravděpodobně možné bylo.“ Na některých fakultách se myšlence kruhů nebrání. „Původně jsme o nich uvažovali již v tomto roce. Zkušenosti z FPH jsou víc než dobré,“ připustil proděkan pro pedagogiku na Fakultě národohospodářské ing. Miroslav Svoboda. Jak ale dodal, kvůli jiným aktivitám se zavedení nestihlo včas. Změna by mohla nastat s chystanou změnou kreditního systému, pro studenty přijímanou patrně od roku 2005. V něm by měli všichni studenti prvního ročníku absolvovat povinné předměty, což by pro tvorbu kruhů vytvořilo příznivé podmínky.
Přestože příprava probíhá každý rok téměř na koleni, doc. Kubálek si nestěžuje: „Současný relativně těžkopádný způsob přípravy kruhů fakultu zatěžuje. Avšak i kdybychom byli okolnostmi nuceni je v dalších letech připravovat obdobně, je jejich vytvoření vhodnou časovou investicí, neboť snížení anonymity mezi studenty a zvýšení jejich informovanosti považuji za jeden ze základních úkolů fakulty.“