Za zážitky se vydejte do ukrajinských hor nebo do ruiny v lesích
Cestování
Hledáte prázdninovou cestovní inspiraci? David doporučuje Podkarpatskou
Ukrajinu, kde uvidíte dvacet let staré české autobusy, ochotné vesničany,
kteří vás možná „bytují“ na louce, a místní sběrače borůvek. Za
návštěvu stojí také francouzský Pignan, za dobrodružství pak ruiny
v Pokrušnohoří.
Podkarpatská Ukrajina – dechberoucí výprava za
pár tisíc
Každá drobnost je nezapomenutelná. Dvacet let starý český autobus,
rozžhavený sluncem, nemůže vypnout motor ani u benzinové pumpy. Už by
nenastartoval. Z Užhorodu si užijete šestihodinovou cestu tímhle nebo
podobným veteránem přímo pod Karpaty, na nejvýchodnější východ
Československé první republiky. O tisíc metrů výš se tyčí Pop Ivan,
hora s tajemnou zříceninou observatoře na vrcholu. Po stejném hřebeni
doputujete kolem ledových horských jezer za dva dny na Hoverlu, bohužel
nejvyšší horu na Ukrajině. Národní horu chce totiž zdolat každý
Ukrajinec. Vzpomínky si vezme s sebou, odpadky odhodí.
Na vedlejším hřebeni dál naštěstí potkáte za celý den jen výpravu
českých skautů a sem tam místní sběrače borůvek na ohromných
náklaďácích. V údolí na vás čekají milí a ochotní vesničané,
kteří v dobrém vzpomínají na zlatá léta českého stavebního boomu.
Možná vás „ubytují“ na svojí louce, možná vám nabídnou čerstvé
kozí mléko a ochutnají vaši becherovku. Anebo vás jen zavezou do vedlejší
vesnice, aniž byste stopovali. Nezapomeňte jim za ochotu dát balíček
cigaret. Vždyť tu stojí devět korun.
P.S.: V Koločavě rozhodně nejezte na Četnické stanici. Je
prokletá.
Pignan – Provence bez pláží a četníků
Provence naštěstí není jen Nice a Cannes. Tradiční Francii nejlépe
poznáte v méně turistických městech, jedním z nich je Pignan.
Starobylé domky, nalepené jeden na druhý, tu mají miniaturní půdorys,
zato se šplhají do výšky, takže vrhají chladivý stín i v poledne. Ve
stínu sedí místní důchodkyně a celý den klábosí. Když docházejí
témata k hovoru, vítaným rozptýlením je pro stařenky auto s cizí
značkou odkudsi z východní Evropy, které se zaseklo v úzké zatáčce a
nemůže dopředu ani dozadu. Všude voní levandule, jen kolem trhu se mísí
s vůní křupavých baget. Roztoužení kocouři honí vyděšené kočky po
střechách. Tohle místo je opravdu hodně pitoreskní, ale určitě mu to
rádi odpustíte.
Přebuz – temná minulost a pustá současnost
Za dobrodružstvím nemusíte jezdit tisíce kilometrů. Přebuz je
příšerně nudné a ponuré městečko v Podkrušnohoří. Cíl vaší
výpravy leží o několik kilometrů dál. V lesích se ukrývají
pozoruhodné ruiny s temnou minulostí. Za druhé světové války tu
sovětští zajatci v otřesných podmínkách zpracovávali cín. Dochovala se
obrovská chladicí nádrž, několik menších rozvalin rozesetých po lese a
několikapatrová impozantní budova, obrostlá mechem a rostlinami. Jeden strom
vyrůstá přímo ze zdi.
S trochou mrštnosti a hromadou opatrnosti se vyšplháte až pod střechu a
dostanete se do bývalých kanceláří, kde můžete pohodlně strávit noc,
uprostřed lesního ticha a velmi zvláštní atmosféry. Pokud nechcete čekat
na léto a vyrazíte už v dubnu, nezapomeňte na mimořádně teplé
oblečení, může se stát, že narazíte na více než metr sněhu.
Foto: Helena Kubínová (Ukrajina), archiv autora (Pignan)
Nahrávání ...
