Youtuberka z FMV: Chci, aby se divák ponořil do videa a dýchal spolu s ním. Část první

16. 4. 2020 | | Rozhovory Monika Říhová, youtuberka

Monika Říhová, studentka druhého ročníku Fakulty mezinárodních vztahů, má svůj vlastní kanál na Youtube, kde ji sleduje téměř šest tisíc odběratelů. Ve svých videích se věnuje široké škále témat: od osobních zážitků přes kariéru a školu až k seberozvoji. S odběrateli má blízký vztah, rozmlouvá s nimi narovinu i o osobních věcech a každodenním životě. Její videa pravidelně získávají několik tisíc zhlédnutí.

Jak vnímáš situaci okolo koronaviru?

Situace je rozhodně náročná. Z domu téměř nevycházím a veškeré dění sleduji ze zpravodajských programů. Mám pak pocit, jako bych celé dny koukala na nekonečný katastrofický film. Ten opravdový šok teprve přijde, když na vlastní oči spatřím prázdné ulice a uvědomím si, že se to ve skutečnosti děje.

A jak tedy trávíš čas doma?

Jak jsem zmiňovala v jednom ze svých posledních videí, jelikož teď máme opravdu spoustu volného času, snažím se ho vyplnit aktivitami, které jsem odkládala s výmluvou, že nemám čas. Například více čtu, vrátila jsem se k józe, věnuji se intenzivněji videím, a tak dále.

Na tvém kanálu nedávno vyšla videa z Říma, vnímáš celou situaci intenzivněji, když jsi Itálii viděla těsně před propuknutím pandemie?

Řím jsem si zamilovala, ostatně asi jako každý, kdo měl možnost spatřit krásu tohoto města a o to víc bolí, když vidím, co se tam děje.

Jak se zrodil nápad točit videa na Youtube? Jak teď nahlížíš na svoje začátky?

Videa tvořím prakticky odmalička – snad ve druhé třídě jsem dostala svůj první fotoaparát, tehdy to byl maličký kompakt, abych udělala pár fotek na školním výletě, a od té doby pořád něco natáčím. Postupně jsem se začínala učit s jednoduchými programy na střih videí a po nějaké době mi přišla škoda všechna svá videa schovávat na soukromém disku, tak jsem je začala nahrávat na YouTube, protože jsem v té době sama youtubery sledovala.

Nebrala jsem to ale nikdy moc vážně, nahrávala jsem, jak se mi chtělo, a proto jsem se ani za youtubera nepovažovala. Zlom nastal po nahrání videa s názvem Bipolární porucha. Video za velmi krátkou dobu nasbíralo přes 100 tisíc zhlédnutí a dá se říct, že odstartovalo mou “kariéru”.

Všechno jsem se učila způsobem “pokus-omyl”

Jaký je pro tebe pocit nyní zpětně sledovat své starší příspěvky?

Začátky jsou vždy bolestivé. Pokaždé se mi zkřiví obličej, jakmile mám koukat na má úplně první videa, protože jsem se v nich zbytečně přetvařovala, abych zaujala. Jinak ale zpětně na svou tvorbu koukám ráda, protože je to skvělá forma sebereflexe. Vidím, jak jsem se posunula, jak technicky, tak mentálně. Celý můj kanál je jeden velký virtuální deníček.

Jak ses naučila pracovat s kamerou, střihem?

Nikdy jsem nebyla člověk, co by vyhledával návody a tutoriály, protože mi nikdy pořádně nepomohly. Všechno jsem se učila způsobem “pokus-omyl”. Navíc si postup lépe zapamatuji, když na něj přijdu sama.

Jaké používáš vybavení?

Co se týče vybavení, videa stříhám v programu Final Cut Pro a přes celou řadu vyzkoušených programů mi přijde nejintuitivnější. K natáčení využívám kompaktní fotoaparát Canon PowerShot G7 X Mark II, který je mezi vlogery velmi oblíbený, protože se snadno ovládá, videa z něj jsou kvalitní a má vyklápěcí displej, což já sama považuji za největší plus.

Poznávají tě lidé na přednáškách nebo na cvičeních?

Poznávají. A upřímně, nic mi neudělá větší radost, než když za mnou někdo přijde, že mě zná z YouTube. Člověk pak má větší chuť natáčet, protože si uvědomí, že sice si povídá doma s kamerou, ale na druhé straně jsou skuteční lidé, kteří poslouchají.

Co ti ekonomka dala a vzala?

Kdybych na tuhle otázku měla odpovídat před rokem, řekla bych, že mi nedala nic a akorát mi bere čas, který bych mohla strávit na jiné škole. Teď ve druhém ročníku už to naštěstí vidím jinak, protože si uvědomuju, že díky VŠE mám hlubší podvědomí o fungování státu, jeho hospodaření a ekonomiky celkově. Člověk si pak lépe uvědomuje, v jakém světě vlastně žije. V neposlední řadě vidím svou školu jako platformu pro realizaci vlastních plánů, protože pokud si umíte uspořádat čas, tak vám ekonomka dává hodně volnosti.

Vidím školu jako platformu pro realizování vlastních nápadů

Jak se ti daří časově skloubit školní povinnosti, osobní život a stříhání?

Pravda je taková, že to není vždy jednoduché a obyčejně jedna složka musí stranou. Když se v dlouhodobém měřítku věnuji intenzivněji YouTube, tak zanedbávám kamarády a naopak. Přesně z toho důvodu vznikají hluché momenty ve stylu “tři měsíce nevyšlo video”.

Prokrastinuješ?

Bohužel, prokrastinuji neustále. Především během pandemie je těžké se donutit něco dělat, když jste celé dny doma a vlastně jste pánem vlastního času. Mám pocit, že mi všechno trvá pětkrát déle, protože než jeden úkol dodělám, strávím během toho tři hodiny na YouTube.

Foto: archiv Moniky Říhové

Mohlo by tě zajímat: