Vzhůru do rozbouřených vln české politiky

7. 5. 2009 | | Kariéra

Projekt parlamentních stáží funguje v Česku od roku 2003. Snahou
organizátorů tohoto programu je umožnit zájemcům z řad vysokoškoláků
nahlédnout pod pokličku českého veřejného života, a to v Senátu
i Poslanecké sněmovně České republiky.

Tento projekt se podobá tak zvanému stínování manažerů, rozdíl je jen
v tom, že místo generálních ředitelů stínují studenti poslance a
senátory. Stáže byly a jsou organizovány s vizí, že budou přínosem pro
obě strany, jak pro studenty, tak pro poslance.

Jen pro budoucí politiky?

„Je škoda, že si lidé o našich stážích myslí, že jsou jen pro ty,
kteří hltají zprávy z domácí politiky,“ tvrdí Pavel Zít, který
v rámci stáží zodpovídá za organizaci teambuildingových akcí. Podle
jeho slov mohou z programu těžit lidé z jakékoliv oblasti. On sám stáž
absolvoval v období let 2006/2007 i přesto, že prý vždy věděl, že jeho
místo je více než v politice v „businessu“. Přesto poslal přihlášku
do programu a ani na chvilku nelitoval.

Zájemce o stáž by měl mít na paměti, že se primárně jedná
o investici do sebe sama a návratnost může být v horizontu měsíců, ale
i let. Jednou z podmínek přijetí ke stáži a právě tou investicí je
složení poplatku deset tisíc korun, které slouží k pokrytí nákladů
projektu a doprovodného programu. Další investicí je potom čas a chuť se
rozvíjet. Během stáže studenti nedostávají plat.

Nejdůležitější je dobře zvolit

Náplň stáže si domlouvají studenti s nadřízenými sami. Podle Zíta
to někdy může být práce velmi intenzivní, plná jednání, schůzek a
diskuzí, která může pokračovat spoluprácí i po skončení stáže.

Kvůli přílišné vytíženosti senátorů a poslanců však může dojít
k opačnému jevu. „Vždycky upozorňujeme stážisty, aby si dali záležet
na výběru poslance či senátora. Každý by chtěl pracovat pro pana
Schwarzenberga, ne každý si uvědomuje, jak je vytížený a jak málo
prostoru pro stáž vzniká,“ tvrdí Zít.

Nejlepším způsobem, jak si „nadřízeného“ zvolit, je zapátrat na
stránkách jednotlivých senátorů a poslanců, zjistit si, v jakém výboru
a oblasti pracují a ujasnit si, jestli se shodují se zaměřením stážisty.
Organizátoři pak podle slov Zíta dělají maximum, aby se s dotyčným
spojili.

Dotazník, přihláška, motivační dopis a
doporučení

Celý kolotoč výběrového řízení začíná zhruba pět měsíců před
nástupem na stáž, která vždy startuje na začátku zimního semestru.
Nejprve je třeba jako obvykle vyplnit dotazník, přihlášku, motivační
dopis a také musíte získat doporučení (viz www.parlamentnistaze.cz) Pro stáže
v akademickém roce 2009/2010 to znamená zaslat potřebné materiály do
15. června.

Organizátoři po jejich vyhodnocení pozvou nejlepší uchazeče
k ústnímu pohovoru, který probíhá v anglickém jazyce. Odsud pak
odchází 15 až 20 vítězů vstříc nové zkušenosti do parlamentu.

Kromě působení v parlamentu na stážisty čeká doprovodný program
složený ze zajímavých přednášek, diskusí nad aktuálními tématy a
setkání s osobnostmi veřejného života. Čtvrteční setkání se všemi
stážisty a organizátory se podle Zíta osvědčila stejně tak jako
teambuildingové akce na začátku stáží. Ty mají za cíl stmelit kolektiv a
umožnit stážistům komunikovat mezi sebou.

„Mě osobně ta stáž obohatila o zkušenosti, ze kterých čerpám
doteď, přestože se pohybuji v podnikatelské sféře,“ říká Zít a
dodává, že budoucí stážisté dostanou na podzim jedinečnou šanci zažít
svěží vítr a příliv nových tváří z předčasných
parlamentních vo­leb.

Mohlo by tě zajímat: