Volební prezentace: Kandidáti na rektora veřejně porovnali své síly

Volební prezentace uchazečů o funkci rektora přilákala do Nové auly na páteční dopoledne nebývalý počet posluchačů. Vystoupení docenta Pichaniče, docenta Schwarze, docentky Hamerníkové a profesora Hindlse shlédla současná rektorka VŠE docentka Durčáková, stejně jako její kolegové z vedení školy, akademického senátu, vyučující a početní studenti.

Volební prezentace uchazečů o funkci rektora přilákala do Nové auly na páteční dopoledne nebývalý počet posluchačů. Vystoupení docenta Pichaniče, docenta Schwarze, docentky Hamerníkové a profesora Hindlse shlédla současná rektorka VŠE docentka Durčáková, stejně jako její kolegové z vedení školy, akademického senátu, vyučující a početní studenti.

Po slavnostních tónech Gaudeamus Igitur setkání zahájil a moderoval předseda volební komise Jakub Fischer. Upozornil, že kandidáti předstoupí ve vylosovaném pořadí a mají dodržet patnáctiminutový limit své prezentace.

Řevnivost nahradí souzněním

Jako první se k řečnickému pultu postavil doc. Ing. Mikuláš Pichanič, CSc. Svou prezentaci promítanou na plátno uvedl mottem: „Tam, kde panuje svár, nechť přinesu souznění.“ Celá se nesla v naléhavém duchu – nynější předseda Akademického senátu VŠE podle svých slov chce ve škole nahradit „řevnivost nahradit souzněním“, reprezentovat školu prostřednictvím kvalitních studentů a absolventů a řídit „kolos jako je VŠE“ pomocí moderního managementu. Následoval výčet cílů a to v logické stavbě podle oblastí (řízení, vnější vztahy, věda, pedagogika, studenti). Pichanič vyslovil například záměr ustanovit funkci administrativního ředitele školy, který by měl na starosti běžný provoz.

Do rozhodování o některých otázkách, jako je třeba termín zahájení a ukončení akademického roku by chtěl formou e-mailového referenda zapojit i učitele a studenty. Docent Pichanič plánuje kontaktní hodiny rektora. V oblasti pedagogiky je podle něj nezbytné zavést ECTS na všech fakultách a z masy vychovávat elitu formou doktorského studia.

Samostatnější fakulty jako hlavní cíl

Prezentace doc. Ing. Jiřího Schwarze, CSc. nazvaná Emancipací fakult k dominanci VŠE požadovala hlavně funkční vztahy mezi rektorátem a fakultami. Prezentace byla stručná a kromě pojmenování problémů obsahovala konkrétní kroky k jejich řešení: rektorát nemá podle Schwarze zasahovat do činnosti fakult kromě směrných čísel, tedy počtů studentů, které přijmout do jednotlivých programů. Taktéž vědeckou činnost by měl rektorát ponechat zcela na fakult a stejně tak z velké části financování.

V oblasti studia požaduje mimo jiné ustálení harmonogramu a s ním spjaté snížení byrokracie, včasnou a úplnou dostupnost informací na webu a e-mailu nebo respektování studentských anket. Prvním krokem v rozvoji školy je získání ECTS Labelu, v čemž by VŠE předběhla ostatní české univerzity. Dokáže si představit i novou fakultu práva, pro kterou je škola personálně „výborně vybavena“.

Kaligram s logem bójky

Na rozdíl od svých kolegů, kteří zvolili střízlivé tmavé tóny podkladu snímků svých promítaných prezentací, představila doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. svůj program ve světlých odstínech. Drobnou brožurku s její prezentací nazvanou Na rozcestí obdržel každý při vstupu do Nové auly. Rychlý tok myšlenek její analýzy fungování VŠE nebylo úplně snadné sledovat. Školu nazvala kolosem a její management tvrdým oříškem. Financování fakult označila za nespravedlivé. Její prezentace obsahovala oproti ostatním kandidátům relativně mnoho všeobecných termínů, schémat a diagramů. Na přítomných vyzkoušela účinek slovní hříčky – první písmena emotivních hesel tvořila postupně slova „úpadek“ a „dialog“, která pak na závěr zobrazila znovu i s původními hesly jako jakýsi básnický kaligram, s logem námořní bójky v pravém dolním rohu.

Nic neoslabí víc než vlastní činy

Prof. Ing. Richard Hindls, CSc. promluvil jako poslední. Byl jediným z kandidátů, který nestál u pultíku, nýbrž se procházel a hovořil, aniž by nahlížel do poznámek. Mottem jeho prezentace bylo: „Nic nemůže oslabit VŠE více než naše vlastní činy. Naštěstí to platí i naopak.“ Svou prezentaci zahájil vymezením role rektora, kterou vidí v utváření atmosféry uvnitř VŠE, v reprezentaci školy a v oblasti financování. Prohlásil, že mu není příjemné dýchat atmosféru, která ve škole panuje. Musí podle něj vítězit argumenty a ne zákulisní intriky. Podle současného děkana Fakulty informatiky a statistiky není rozhodující problémy pojmenovat, ale uchopit je.

Profesor hovořil též o programu Reflex, v jehož rámci budou v budoucnu vysoké školy financovány v závislosti na úspěšnosti absolventů na trhu práce. Zdůraznil, že je nutné „odezírat potřeby praxe“ a posílit vztahy s firmami. Studentská anketa může podle něj například velmi dobře pomoci odhalit, které předměty se svým obsahem překrývají. Svou prezentaci uzavřel slovy, že samozřejmě ví, co je to muzika a co je to sport, a jako rektor by tyto oblasti podporoval.

Na české univerzitě česky?

Následovala hodinová diskuse moderovaná ing. Fischerem. Ke škodě debaty se tázající se často nedokázali vyjádřit dostatečně jasně a stručně, i když si mohli své dotazy předem připravit. Také ne každý autor dotazu se publiku a kandidátům představil.

První dotaz byl pokládán několik minut, a to v anglickém jazyce. Kandidáti neztratili tvář a poměrně dobře se s ním vypořádali. Profesor Hindls anglicky prohlásil, že děkuje za dotaz, ale že je na české půdě a české univerzitě, a bude tedy hovořit česky.

Následovala otázka Martina Quigleyho z katedry angličtiny. Zajímalo ho, jak se kandidáti stavějí k požadavku ministerstva školství, aby byl do roku 2010 každý vyučující schopen přednášet v cizím jazyce. Tento rodilý Ir položil dotaz v pečlivé češtině a jazyk odpovědi nechal na kandidátech.

Profesor Hindls prohlásil, že v samotném jazyku nevidí problém, že jde jen o to, vytvořit pro takovou výuku vhodné prostředí. Podle docentky Hamerníková jsou důležitější zahraniční úspěchy, a hned některé nedávno její fakultou dosažené uvedla. I docent Schwarz si, v češtině, pochválil jazykovou výuku na své fakultě, a zdůraznil, že vyučující procházejí přijímacím pohovorem v cizím jazyce. Docent Pichanič označil pronikání cizích jazyků do výuky za přirozený proces.

Volby zpochybňovat nebudou

Následující dotaz položil Ivan Rojko, student FNH, který na tuto fakultu podle svých slov přestoupil, protože ji považuje za nejprestižnější. Ptal se kandidátů na názor na přestup mezi fakultami. Děkan FNH pobavil přítomné prohlášením, že ho těší, že si student svou fakultu tolik cení, nicméně osobně považuje za nejprestižnější fakultu podnikohospodářskou. Kromě profesora Hindlse kandidáti proto přestupům nic nenamítali.

Poslední minuty diskuse zcela ovládl senátor Rosický. Ptal se zda se některý z kandidátů pokusí zpochybnit v případě svého neúspěchu regulérnost volby. Narážel zřejmě na situaci, kdy vyvstaly otázky kolem mandátů dvou studentských senátorů.

Profesor Hindls prohlásil, že nic zpochybňovat nebude. Docent Schwarz řekl, že neuznává zpochybnění mandátů studentských senátorů a upozornil, že na Univerzitě Karlově a vyjádřil obavu, zda v tomto případě nebylo měřeno dvojím metrem. V tomto okamžiku však bohužel byla zajímavá diskuse ukončena.

Podle údajů videoserveru VŠE, kde jsou záznamy celé prezentace ke stažení, už tak diskuse přesáhla 70 minut, ačkoli zákon požaduje dodržení hodinového limitu. Pro zajímavost, nejvíce své vystoupení přetáhl docent Pichanič, který hovořil ještě tři a půl minuty po časovém limitu. Nejlépe si svou prezentaci načasoval docent Schwarz, který ke sdělení svých myšlenek potřeboval jen 15 minut a 11 vteřin.