Víkend v Mnichově: Co je možné stihnout za dva dny
CestováníKoncem listopadu jsem s kamarádem zavítal do Mnichova. Jen na víkend. Taková ta rychlá prohlídka města, navíc s focením po japonském vzoru. Ale stálo to za to.
Do Mnichova jsme jeli za památkami, ale chtěli jsme také poznat život ve větším německém městě trochu blíže. Možná trochu odvážný cíl na dva dny. V sobotu ráno jsme vyrazili z Prahy autobusem Student Agency a do města jsme dorazili v půl jedné odpoledne.
Hned poblíž autobusového nádraží jsme viděli zblízka migrační vlnu. Poblíž obchodní pasáže a u metra sedělo několik muslimských rodin, jedna žena chovala novorozené dítě. Opodál pak postávaly skupinky přistěhovalců a žebrali o jídlo nebo o peníze. Když jsem viděl výrazy v jejich očích, přiznám se, že jsem se necítil příliš bezpečně. Kromě autobusového nádraží a pár míst v metru jsem ale žebrající skupinky nezahlédl.
Město na dlani
Ještě před příchodem do hotelu jsme se jeli podívat do olympijského parku. V Mnichově se konaly hry v roce 1972, mimo jiné známé tím, že zde došlo k unesení izraelské olympijské reprezentace.
Uprostřed rozlehlého areálu je vyhlídková věž vysoká téměř 300 metrů. Vzhledem k její výšce jsme museli jet nahoru výtahem a nahoře nám vlivem převýšení zvonilo v uších. Ale odměnou byl výhled na celé město. Mnichov má přibližně stejný počet obyvatel i stejnou rozlohu jako Praha, tady jsme však viděli vše jako na dlani. Olympijský park včetně rezidence pro sportovce (na svou dobu luxusní – teď mi připomínala řadové české sídliště), centrum města, Allianz sportovní arénu a sídlo BMW s obrovským nezaměnitelným logem. Okraj vyhlídkové plošiny byl zabezpečen snad lépe než u Nuselského mostu, zjevně to mělo svůj důvod. Na druhou stranu se v takové výšce cítíte opravdu bezpečně.
O půl hodiny později jsme se šli podívat do showparku BMW
Prohlíželi jsme si modely různých luxusních vozů, dokonce měli i model trabanta. Značkového trabanta, který stojí více než kdejaký luxusnější vůz. Jen škoda, že jsme si nemohli do toho auta sednout a vyfotit se v něm. To se nám povedlo u jiných vozů.
Diskuze nad pivem
Po ubytování v hotelu jsme vyrazili do centra po památkách. Prošli jsme se po obchodech, a když už jsme propásli Oktober Fest, navštívili jsme alespoň jeho muzeum. Nicméně to nás zklamalo. Téměř všechny nápisy byly v němčině. Tak jsme se více dozvěděli až z dokumentu s anglickými titulky.
Ještě jsme chvíli chodili po centru a potom jsme zašli do jedné hezky vypadající hospůdky. Přivítali nás číšnice v klasických bavorských krojích s obrovským výstřihem, které nám hned donesly pivo. Nečekal jsem, že to někdy řeknu, ale chutnalo mi ještě víc než české! K bavorskému pivu jsme si dali ještě pořádný bavorský schnitzel s okurko-bramborovým salátem.
Během jídla si k našemu stolu sedla jedna postarší paní se synem, byla totiž plná hospoda. Nakonec jsme se všichni u piva zapovídali. Oba dva byli velmi zvědaví, ptali se nás, odkud jsme, jak se nám líbí v Čechách a podobně. Ptali se i na Václava Havla a na komunisty. Vzhledem k dnešní době je logické, že se záhy stočil hovor na migranty. Jak matka, tak syn se shodli, že Německo v současné době není schopné zvládnout takový tok přistěhovalců. Říkali, že migrace je příliš masivní. Zároveň ale oba dva podporovali a stáli za Angelou Merkelovou. Prý je to dobrý lídr, označili ji za uvážlivou a přemýšlivou. Během večera jsme si dobře popovídali. Po několika pivech jsme se rozloučili a dál jsme pokračovali svou cestou.
Na rezidenci si vyhraďte dost času
Druhý den jsme měli namířeno za památkami do centra města. Chtěli jsme stihnout obejít alespoň to nejdůležitější. Podívali jsme se na hlavní náměstí Marienplatz se starou a novou radnicí. Nová radnice byla hezky zdobená v novogotickém slohu a na průčelí čněl nádherný orloj. Jen na náměstí před orlojem nebyly takové davy jako v Praze.
Potom jsme zhlédli obrovskou katedrálu Frauenkirche, ve které zrovna probíhalo nedělní kázání. Nakonec jsme si objednali prohlídku v Mnichovské rezidenci – obrovském zámku, kde sídlili bavorští vládci.
Díky tomu, že se stavba vyvíjela po staletí, je budova zajímavou směsicí renesance, baroka a rokoka. Uvnitř je 130 místností a v klenotnici jsou vystavěné například korunovační klenoty císaře Karla VIII. Prohlídka je ale organizovaná pomocí audiozáznamu v angličtině. Doporučuji rezervovat si čas na rezidenci minimálně 3 hodiny, expozice se nám zdála téměř nekonečná.
Kromě zmíněných míst je oblíbenou „turistickou atrakcí“ také mezinárodní letiště, druhé největší v Německu. U letiště se nalézá ještě vyhlídkový kopec určený k pozorování odletů a příletů. Pro fanoušky fotbalu doporučuji obrovskou Allianz arénu s kapacitou až 75 tisíc diváků. Oblíbené je i muzeum BMW. V Mnichově se ještě nachází jeden z největších městských parků na světě – anglická zahrada. Délka stezek činí 78 km a svou rozlohou je větší než Central Park v New Yorku.
Pozor také na to, že v Německu se zavírají v neděli téměř všechny obchody. Kromě pár restaurací v centru si můžete zajít tak akorát do mekáče nebo do stánku pro svařák.
Zdroje fotografií: radynacestu.cz, autor, iafastro.org
Čtěte také:
- Vzdělávací projekt na Ukrajině, co stál za to, ale mě nestál nic
- O tom ako sa student do Ameriky vybral – část 12
- Izraelské ne-zvyky
Mohlo by tě zajímat:
- Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená
- Grüß Gott z Vídně: Jaký je Erasmus ve dvou?
- Howdy y'all! Aneb Můj semestr v Texasu