Veverky mají na českých univerzitách smůlu
NezařazenéPosluchači na českých univerzitách mají možnost stát se členy
organizací s různorodým zaměřením. Většinu spolků podporuje škola, na
které působí. Spousta sdružení existuje i za hranicemi.
Vysokoškolské studentské spolky sdružují své členy s různými
vizemi. Jejich počty i velikost se na různých univerzitách liší, ale
v oblasti spolupráce se školou vyjadřují většinou spokojenost. Také
univerzity činnost organizací vítají. Nejrůznější studentská sdružení
vznikají i na zahraniční akademické půdě.
Vedení spolků se většinou snaží zprostředkovat svým členům
zážitky v podobě sportovního vyžití, předávání znalostí v určitém
oboru, provozování blogů, informování o dění na škole nebo pořádání
společenských a kulturních akcí. Působí jak při fakultách, tak
celoškolsky. Některé organizace pečují o mezinárodní studenty. Různá
zaměření i množství
Dva spolky, které si již vysloužily pozornost médií, sdružují studenty
s homosexuální orientací. Tím novějším je již rok fungující
sdružení Charlie, jež provozuje svou činnost při Studentské unii
Univerzity Karlovy (SU UK). Dalším takovým je klub Galibi, který funguje
v rámci SU Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Obě organizace pořádají mimo pravidelných setkání také
nejrůznější akce od sportovních přes taneční až po různé výlety.
Spolek Charlie také dle webových stránek dbá na pozitivní prezentaci UK
jako akademické instituce. Do programu tedy zařazuje například i diskuse,
výstavy nebo soutěže.
„Členem může být jak student, tak absolvent některé z vysokých
škol. Nebo se může jednat čistě o nadšence, který by se rád účastnil
našich aktivit. Snažíme se nevytvářet překážky a omezení,“
upřesňuje podmínky členství předseda klubu Galibi Pavel Kostka.
Množství spolků se na různých vysokých školách liší. Na Univerzitě
Hradec Králové (UHK) v současnosti působí pouze jedna organizace pod
názvem ESN Buddy System HK. Naproti tomu seznam studentských spolků na webu
Masarykovy univerzity v Brně (MU) čítá téměř padesát jmen, ačkoli
Petra Polčáková z tiskového odboru MU tvrdí, že stanovit jejich přesný
počet by bylo obtížné. „Počet organizací se neustále mění, vznikají
stále nové spolky, studenti zakládají nová a nová občanská sdružení,
vytvářejí nezávislé aktivity,“ říká Petra Polčáková.
Aktivních členů příliš není Velikost organizací je
také rozdílná, od několika členů po desítky až stovky. Aktivních
členů nebo těch, co dochází na pravidelné schůzky, je však většinou
mnohem méně. „Speleoklub má v současnosti více než dvě stě členů,
z nichž je 25 aktivních a dalších patnáct se aktuálně uchází
o Licenci instruktora speleologie a speleoalpinismu,“ uvádí Lukáš Bečka,
místopředseda Speleoklubu, který vznikl v rámci SU ČVUT a jehož členskou
základnu tvoří pět procent všech aktivních jeskyňářů u nás.
Často se také studenti přihlásí o členství, avšak ve spolku delší
dobu nesetrvají. „Ne vždy se daří míti ve své organizaci studenty
matadory, kteří jsou členy skutečně déle než dva roky či ještě více.
Nicméně je to stav, na který si studentské organizace musí zvyknout,“
konstatuje předseda studentské organizace Pupen při České zemědělské
univerzitě v Praze (ČZU) Lukáš Kaplan a dodává, že o to víc se musí
spolky snažit vyhledávat aktivní příslušníky.
Spolupráce na jedničku S přístupem vedení škol jsou
organizace vesměs spokojeny. Většinou jim univerzita, fakulta nebo přímo
katedra, která je zaštiťuje, poskytne finanční pomoc, prostory, kde mohou
svou činnost provozovat, nebo alespoň marketingovou podporu. „Spolupracujeme
především s Právnickou fakultou UK, která nám poskytuje za
zvýhodněných podmínek prostory pro naší kancelář a taktéž místnosti
pro pořádání přednášek a konferencí. V tomto směru bych spolupráci
zhodnotil velice pozitivně,“ říká Adam Vojtěch, starosta Spolku českých
právníků Všehrd, a vzápětí doplňuje, že pokud jde o finance, tak ty si
spolek zajišťuje sám, především s pomocí sponzorů.
Také vedení univerzit považuje existenci spolků za kladnou záležitost.
„Přínos studentských organizací vidím především v rozvoji kvality
prostředí univerzity. Díky širokému spektru studijních i volnočasových
aktivit studentských spolků je dotvářena jedinečná atmosféra
univerzitního kampusu,“ domnívá se kancléř ČZU František Janouch.
Se studentskými organizacemi je možné přijít do kontaktu
i v zahraničí. Na University of Nebraska-Lincoln (UNL) ve Spojených
státech amerických funguje více než čtyři sta studentských spolků. Mezi
ně se řadí i organizace N. U. T. S., která bojuje proti násilí páchaném
na veverkách. „Na setkáních se řeší násilné činy na veverkách nebo
se zorganizuje Squirrel Observation Party, což je vlastně procházka po
kampusu spojená s pozorováním veverek a bavením se o veverčích
záležitostech,“ říká jeden z členů spolku Vladimír Zejda. Pro
založení organizace je na UNL potřeba pět studentů a jeden zaměstnanec
školy, který se za činnost klubu „zaručí“. Finance pak lze získat buď
od sponzorů, z členských příspěvků, prodejem klubových triček či
třeba prodejem sladkostí ve škole.
Přesný počet vysokoškolských sdružení v České republice
ministerstvo vnitra nezná, jelikož zákon neukládá členění občanských
sdružení podle cílů činnosti. Ovšem v kategorii Sdružení studentská,
mládežnická a dětská jich registruje více než dva a půl tisíce.
Nahrávání ...
