České kriminální drama dozajista nestojí „Ve stínu“
NezařazenéNa film Ve stínu jsem šel plný očekávání. Jednak proto, že jsem po
delší odmlce zavítal na Filmáček, tedy filmový klub VŠE, kde se již
každoročně promítá téměř každé úterý během semestru vybraný film a
nutno podotknout, že organizátoři si pro nás vždy připraví nějaký
zajímavý český či zahraniční snímek, mezi kterými čas od času najdeme
i ty z nezávislé produkce. A dalším důvodem bylo také to, že jak herce
Ivana Trojana, tak i režiséra Davida Ondříčka mám velmi v oblibě.
Nemohlo to tedy dopadnout jinak a vyrazil jsem na českou novinku právě
režiséra Davida Ondříčka, která byla dokonce českou filmovou a televizní
akademií vybrána, aby reprezentovala Českou republiku na Ceně Americké
Akademie filmových umění a věd v kategorii „Nejlepší cizojazyčný
film“. Po Ondříčkově dobře ceněných a originálních komediích typu
Samotáři a Jedna ruka netleská jsem byl nesmírně zvědav, jak kvalitní
bude v jeho podání české kriminální drama/thriller z období
padesátých let, v jehož hlavních rolích se ocitli jedni z nejlepších
současných herců svých zemí, Ivan Trojan a Sebastian Koch z Německa.
Film má pomalý rozjezd, ve kterém nám přibližuje běžný život
tehdejší doby a také prostředí československé kriminálky a tajných
služeb. V hlavní roli kapitána Hakla se představuje bravurní Ivan Trojan,
který vyšetřuje krádež v klenotnictví. Do hry se ovšem brzy dostává
tajná policie a z nařízení Státní bezpečnosti přebírá případ snad
ještě brilantnější Sebastian Koch v roli majora Zenkeho, který hraje
neméně přesvědčivě a tato role je pro něj, věřím,
přímo ušitá.
Následný děj se točí právě kolem těchto dvou hlavních postav, a
protože kapitánu Haklovi jeho intuice nedá a případem se nadále zabývá,
příběhy obou mužů se neustále prolínají. Ale pozor, ne všechno je tak,
jak se na první pohled zdá! Ale to nás ostatně ani nemůže v prostředí
komunistického Československa překvapit.
Film se natáčel v krásných exteriérech, především v uličkách
staré Prahy a Varšavy a dlouho jsem neviděl ve filmu tak dokonale
propracované historické prostředí. Mimochodem, chvílemi mi obrazy
z plátna lehce připomínaly dobovou kulisu ze známé české hry Mafia, inu
česká výprava se nezapře a je vidět, že oba žánry k sobě mají
stále blíž.
Hudba od Jana P. Muchowa a Michala Novinskiho také nezaostává pozadu a
výborně doplňuje pomalejší tempo filmu, takže i když se přiznám, že
jsem čekal o něco komplikovanější a zapeklitější zápletku, film
nenudí ani minutu a postupně se nám odkryjí karty všech
zúčastněných stran.
Přestože si nemyslím, že tento snímek měl reálnou naději získat
Oskara (i když pro film The Artist v hlavní kategorii bych také
nehlasoval), jedná se o nadprůměrné české dílo a byla by škoda nechat
si ho ujít. A pokud jste ho již viděli, doporučuji zajít na nějaké
další zajímavé kousky v prostředí Likešovy auly na VŠE, jehož program
naleznete na webu Filmáčku.
Nahrávání ...
