V iListu získáte cenné zkušenosti

15. 6. 2016 | | Nezařazené Lenka Havlíčková

Absolventka Vysoké školy ekonomické a bývalá šéfredaktorka iListu Lenka Havlíčková zavzpomínala na dobu, kdy pracovala v redakci, a pokusila se v rozhovoru čtenářům přiblížit, co takové členství studentovi přinese.

Co tě vedlo k tomu vstoupit do studentské organizace?

Pamatuji si, že se konala prezentace studentských organizací pro prváky během prvního dne a tam jsem zaznamenala i Studentský list. V prvních dnech jsem se cítila na VŠE ztracená, člověk je sám mezi tisíci lidmi. Tohle mi přišlo jako dobrý způsob, jak si najít nové přátele.

Proč sis vybrala právě iList?

Ráda jsem psala. Žurnalistika mě vždy nějakým způsobem zajímala, byla to pro mě přirozená volba. A v té době si myslím, že to byla jediná organizace, která novinařinu nabízela.

Jak ses stala členkou, čekalo tě přijímací řízení?

Žádné přijímací řízení neprobíhalo. Myslím, že jsem napsala mail na redakci, že bych měla zájem o členství. Potom jsem byla pozvána na setkání redakce a společně jsme šli večer posedět do hospody.

Jaké bylo tedy první setkání?

Velmi přátelské a uvolněné. Vyloženě šlo jenom o představení možností, co tato organizace nabízí. Bylo na nás, jestli do toho půjdeme. Nakonec jsem do toho šla a v iListu jsem zůstala do konce magistra.

Vzpomeneš si na svůj první článek?

Ano, to si pamatuji moc dobře. Byla to reportáž z výuky Univerzity třetího věku. Šla jsem přímo do hodin. Dívala jsem se, jak to probíhalo, a sbírala rozhovory. Editorka mě za článek velmi pochválila, nic příliš neměnila. Byl to skvělý start, který mě motivoval k tomu pustit se do toho naplno.

Jaké všechny funkce sis v rámci organizace mohla zkusit?

V prváku jsem nastoupila jako redaktorka. Ve druhém semestru odcházel šéfredaktor a nabídnul pozici mně, takže po půl roce jsem se stala rovnou šéfredaktorkou.  Byla to obrovská výzva. Neměla jsem zkušenosti, ale skočila jsem do toho. Jako šéfredaktorka jsem působila rok a půl. Upřímně bylo to pro mě dost náročný, ale zkušenost k nezaplacení. Poté jsem se věnovala editování. Přeci jenom člověk má ke konci i jiný aktivity a zaměstnání.

Šílené byly sazečské noci

Šéfredaktořina ti tedy poskytla nejvíce zkušeností?

Přesně tak. Uvědomuji si chyby, které jsem dělala, z nich jsem se poučila. I když to bylo náročný, musím říct, že to byly krásné časy.

Měla si někdy chuť toho nechat?

Asi tak tisíckrát. Šílené byly sazečské noci. To se do šesti do rána sázelo. Bylo náročné studovat, chodit k tomu ještě do práce a fungovat v iListu. Člověku postupně dochází energie. Naštěstí se i vrací. Motivací je především kolektiv. Všichni jsme tam pracovali zadarmo, jenom pro čistou radost a to je hodně motivující. A samozřejmě kladné ohlasy na články. Ty také namotivují člověka k tomu, aby pracoval dál.

Co student získá členstvím v iListu oproti lidem, kteří v něm nejsou?

Kromě přátel a pracovních zkušeností získá i jiný pohled na školu. Vidí, co se děje v zákulisí.   Díky iListu jsem se dostala do Hospodářských novin. V rámci hledání brigády jsem napsala mail do Hospodářek, ve kterém jsem uvedla, že pracuji jako šéfredaktorka iListu. Vzali mě. Je to skvělá položka v životopise. A především získanou dovednost pracovat s textem využívám dodnes.

Jak dlouho si pracovala v Hospodářských novinách?

Byla jsem tam dva roky a potom jsem odjela na Erasmus do Německa. Po návratu jsem začala pracovat v Člověku v tísni jako PR koordinátor.

Pomohlo ti členství získat kontakty?

Mezi cenné kontakty řadím své kolegy z redakce. Každý z nich dělá něco jiného. To je vždy skvělé, když máš kolem sebe různorodé lidi. Ten kolektiv byl opravdu důležitý a skvělý. Nikdy nezapomenu na ideovky, v rámci nichž jsme jezdili na výlety. Lidi se lépe poznají a na práci je to potom znát.

Má vůbec cenu být aktivní někde, kde nedostane student zaplaceno?

Dobrovolnická práce je činnost, která ti něco dá. Nejsou to peníze, ale zkušenosti, co získáš a využiješ v budoucnu. To se nedá zaplatit. Hodně studentů tím pohrdá, což je velká škoda. Často můžeme slyšet, že absolventi si stěžují na to, že nemohou sehnat praxi. Stačí přitom nebýt líný. Zrovna VŠE nabízí tolik možností, že tady si nelze na nic stěžovat.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: