Umelte si procházku z botičských kontrastů
CestováníPřemýšlíte, jak naložit s volným časem, kterého je v březnu ještě relativně dost? Písemky se nakupí až později, s dárky není třeba spěchat, když hypermarkety zatím nezkracují dobu prodeje a kolejní share ustrnul ve stále stejné nabídce filmů. Vydejte se proto na zřícený mlýn!
Přemýšlíte, jak naložit s volným časem, kterého je v březnu ješte relativně dost? Písemky se nakupí až později, s dárky není třeba spěchat, když hypermarkety zatím nezkracují dobu prodeje a kolejní share ustrnul ve stále stejné nabídce filmů. Vydejte se proto na zřícený mlýn!
Nasaďte staré oteplováky, čepice, rukavice a hurá do autobusu číslo 177, který vás doveze až k hostivařskému lesu. Tam se toulejte naučnými stezkami až narazíte na červenou turistickou značku, jež vás dovede k cíli. Jestliže jste do tohoto dne nepoznali jasan ztepilý, ujasníte si, jak ztepile může vypadat strom. Cedulek nesoucích tento název minete opravdu hodně.
Pokud jste se v červnu koupali v Hostivařské přehradě, příští rok si to rozmyslíte. Zablácená vodní plocha by sice zdánlivě mohla připomínat římské bahenní lázně, ale léčivé účinky byste hledali marně. Na hygienu byste se ale mohli hlásit s novým broukem „Bahňákem hostivařským“. Proto je lépe pokračovat z lesa ven, až k ulicím s rodinnými domky připomínajícím vesnici před sto lety. Na první křižovatce zahněte doprava dolů. Možná se podivíte, proč zrovna tato stará a málo technická čtvrť je plná ulic jako je Edisonova, Grammova, Bellova nebo Newtonova. Ať už jste nakloněni kterémukoliv vynálezci, vyberte tu ulici, kterou povede červená.
Že jste se neztratili ve fyzikální spleti, poznáte, pokud po pravé straně budete kopírovat meandry potoka Botiče. Ani ten, podobně jako přehrada, čistotu příliš nemá rád. Naopak, je zařazen do té nejhorší třídy a má plnit pouze dekorativní kulisu. Nakolik se mu to daří, si ověříte sami. Spojujete-li název Botič s obuví, špatně činíte. Botič souvisí s botěním, neboli nabýváním objemu, rozvodňováním. Za mokra tedy ideální tip na procházku. Ale nebojte, i když se vám bude zdát, že v tomto počasí nikdo nemůže vyjít ani na nákup, vždycky kolem potoka potkáte rodinky s malými dětmi nebo zamilované dvojice.
Kousek dál proti proudu si všimnete rugbyového hřiště, nad nímž ční chátrající Petrovický zámek. Dále projděte pod mostem, až se dostanete k brodu. Od roku 1975 tu byl umístěn chov koní, vznikla tu nová obytná budova a menší stáje. Místo však koncem minulého století úplně zpustlo a dnes zde najdete jen holé zdi. Původní podoba se zachovala prý jen na obraze v jedné z černobíle zfilmovaných verzí divadelní hry Lucerna.
A jakmile překonáte potok, jste na místě. Zřícenina Fantova mlýna se vypíná na hranici lesa a pole. Na hranici sídliště a vesnice. Z jednoho pohledu si zde můžete připadat opuštěni, z druhého obklíčeni civilizací. Když budete stát u zbytků mlýna, neuvěříte, že se odsud kdy můžete dostat. Na nejbližší zastávku je to přitom jen pár minut. Fanta možná záměrně vybíral místo, které v sobě spojuje zdánlivě vylučitelné.