Toxic positivity: když myslet pozitivně nestačí

10. 2. 2023 | | Kariéra, Studentský život toxic positivity

„Neboj, to bude dobrý!“ „Koukni se na to z té lepší stránky.“ „Ostatní to mají stokrát horší.“ Přijdou vám některé z těchto frází povědomé? Pak jste ani vy neunikli na první pohled neškodnému trendu zvanému „toxic positivity“. Ve skutečnosti vám myslet pozitivně za každé situace přinese více škody než užitku a lidem, kteří věří v opak a šíří tyto fráze, byste se měli raději vyhýbat obloukem.

Ačkoliv se lidé s problematikou s kořeny v pozitivní psychologii setkávali již od poloviny minulého století, ve větší míře jí začali čelit až v posledních letech díky rozmachu sociálních sítí, zejména Instagramu, YouTube a Tiktoku. Jde třeba videa štíhlé dívky, která každé ráno vstává v 6, jde do posilovny, poté posnídá avokádový toast, přečte knížku o seberozvoji, zacvičí si jógu na pláži a zakončí svůj perfektní den několika krokovou nákladnou rutinou péče o pleť. Přitom v pozadí hraje motivační hudba a v popisku nás slečna vyzývá, abychom na sobě začali pracovat a měli stejně vyrovnaný život jako ona.

V době lockdownu, zapříčeného pandemií koronaviru, jsme se s tímto už tak nerealistickým trendem setkávali mnohem častěji. Zatímco jsme se potýkali se strachem, úzkostí a nedostatkem motivace se vůbec převléct z pyžama, celebrity a všemožní influenceři nám předhazovali, abychom potlačovali tyto negativní emoce, zachovali si pozitivní přístup nehledě na obtížnost situace a využili čas v karanténě produktivně (v některých případech nám k tomu spolehlivě pomohou produkty nebo aplikace, které propagují). V opačném případě jsme byli nepřímo označeni za lenochy, co si vybírají negativitu a ničeho si neváží. Tento mindset je ukázkovým příkladem toxic positivity, a i když nám může připadat jako vyspělý a užitečný, jeho realizací ubližujeme jak našemu duševnímu zdraví, tak lidem kolem nás. 

 

Potřebujeme i negativní zážitky

Prvně je důležité si uvědomit, že i kdybychom každý den seděli v kruhu krystalů a manifestovali si ten nejrůžovější život, nepříjemnostem se prostě nevyhneme. Neúspěchy, nehody či úmrtí blízkých patří mezi životní nevyzpytatelnosti, které zkrátka nemáme šanci ovlivnit a alespoň jednou si jimi projdeme všichni. Co ale ovlivnit můžeme, je způsob, jakým se rozhodneme je zpracovat. 

Stejně jako květina si nevystačí jen se slunečním svitem a potřebuje déšť, aby mohla růst, tak ani člověk nemůže procházet životem a překonávat překážky, které mu vystaví, bez prožívání všech emocí, včetně těch negativních. Dokud budeme své rány na duši a bolest jimi způsobenou přehlížet, utíkat od nich a maskovat je strojeným úsměvem, nikdy se nezahojí a s časem porostou, dokud nás úplně nezahubí. 

Cestou k uzdravení je nechat bolest námi prostoupit a prozkoumat, kde všude nás zasáhla a jak nás změnila. Stejně jako se smějeme, když se cítíme šťastní, tak plačme, když nám něco ublíží, a zařvěme si, když máme vztek. Jen tak, že se nebudeme bát žít v okamžiku a věnujeme svým emocím stejnou míru pozornosti, se naše rány časem zahojí.

Na druhou stranu bychom si měli pamatovat, že přísloví „všeho moc škodí“ platí z obou stran a ani v negativních emocích bychom neměli nalézat komfort. Poté, co jim dáme dostatečný prostor, můžeme začít rány hojit a směřovat zpět k rovnováze. 

 

Empatie

Jaká je tedy správná reakce na to, když se nám jeden z našich přátel nebo rodinných příslušníků svěří se svým trápením? Už víme, že přeříkáváním citátů o pozitivním myšlení docílíme akorát toho, že znevážíme pocity dané osoby a její už tak špatné rozpoložení pouze zhoršíme. Konverzace tak končí a je dost pravděpodobné, že se žádná další na toto téma neuskuteční.

Když už se s někým podělíme o banalitu, jako je špatná známka ve škole či trauma způsobené úmrtím blízkého, od druhých očekáváme, že nás trpělivě vyslechnou a poskytnou nám pochopení a podporu. Když se karta obrátí, naše reakce by neměla být jiná. 

Příště tedy místo „Nemysli na to, bude ti ještě hůř“ zkuste odvětit „Chápu, že to máš teď těžké.“ „Nejsi v tom sám, jsem tu pro tebe.“ „Je normální plakat, jen to ze sebe vypusť.“ Tolikrát může být odpovědí jednoduché upřímné objetí. Cokoliv, čím druhému ukážete, že na jeho pocitech záleží a že jste tu pro něj

Zdroj obrázku: www.kathmandupost.com.

Mohlo by tě zajímat: