Teorie, které se točí okolo peněz

20. 2. 2008 | | Nezařazené

V roce 1974 se Nobelova cena za ekonomii musela rozdělit mezi dva laureáty – Friedricha Augusta Hayeka a Gunnara Karla Myrdala. F. A. Hayek dostal tuto cenu za přínos k rozvoji teorie peněz a teorie hospodářského cyklu, komparaci efektivnosti alternativních ekonomických systémů a za analýzu institucionálního rámce ekonomického systému.

V roce 1974 se Nobelova cena za ekonomii musela rozdělit mezi dva laureáty – Friedricha Augusta Hayeka a Gunnara Karla Myrdala. F. A. Hayek dostal tuto cenu za přínos k rozvoji teorie peněz a teorie hospodářského cyklu, komparaci efektivnosti alternativních ekonomických systémů a za analýzu institucionálního rámce ekonomického systému. G. K. Myrdal byl vyznamenán za přínos taktéž k rozvoji teorie peněz, dále za teorie ekonomických výkyvů a za analýzu vzájemné závislosti ekonomických, sociálních a institucionálních jevů.

F. A. Hayek se narodil 8. května 1899 ve Vídni v rodině profesora botaniky. Vystudoval univerzitu ve Vídni, kde se stal v roce 1921 doktorem práv a o dva roky později také doktorem společenských věd. V letech 1927 až 1931 působil jako první ředitel Rakouského ústavu pro výzkum konjunktury.

První úspěch zaznamenal svou peněžní teorií ekonomického cyklu, kdy integroval monetární teorii a rakouskou teorii kapitálu a hledal zdroj cyklických výkyvů v monetárních faktorech. Během svého života Hayek přednášel na několika univerzitách – v Londýně, v Chicagu, svou akademickou kariéru ukončil v Salzburku. Také v roce 1947 založil společnost Mont Pelerín, jejímž posláním je rozvíjet a obhajovat principy liberálního společenského řádu.

F. Hayek se věnoval studiu procesů, jimiž se z jednání svobodných lidí spontánně utváří společenský řád. Ústřední myšlenkou liberalismu v jeho výkladu je, že prosazením univerzálních pravidel správného chování, ochranou uznatelné soukromé oblasti jednotlivců, se bude sám utvářet spontánní řád lidských činností o mnohem větší složitosti, než jaký by mohl být vytvořen uvědomělým organizováním. Tržní řád tak nespočívá na společných účelech, nýbrž na reciprocitě, to jest na smiřování různých účelů ke vzájemnému prospěchu účastníků.

G. K. Myrdal spatřil svět 6. prosince 1898 ve Švédsku. Vystudoval právnickou fakultu na univerzitě ve Stockholmu. Poté se živil jako právník, ale zároveň dále studoval až k titulu docenta a posléze profesora. Působil střídavě v zahraničí, byl členem řady renomovaných akademických institucí v různých zemích a obdržel desítky čestných titulů a hodností.

Vedle pedagogie se Myrdal věnoval také švédskému politickohospodářskému dění, kdy byl dvakrát zvolen do senátu a zastával důležité funkce. V roce 1947 se stal tajemníkem Hospodářské komise OSN pro Evropu a o deset let později převzal vedení komplexního výzkumu ekonomiky a politiky zemí jižní Asie.

V raném období své vědecké dráhy se G. Myrdal zabýval peněžní teorií. Poté soustředil svůj výzkumný záběr na širší spektrum sociálně ekonomických jevů. Usiloval přitom o spojení ekonomické analýzy s hlubokým studiem sociálních, demografických a institucionálních podmínek a věnoval pozornost aktuálním sociálním problémům.

Myrdalův přístup k otázkám rozvoje a zaostalosti je dodnes považován za schůdnou cestu jak docílit hlubšího pochopení složitosti situace určitých zemí a oblastí v zájmu hledání účinných cest k překonávání chudoby a k sociálně ekonomickému pokroku. Jeho komplexní pojetí analýzy problémů rozvojového světa otevřelo prostor pro navazující interdisciplinární výzkum a poskytlo k tomu ucelený rámec i metodický návod.

Mohlo by tě zajímat: