Studium v zemi Santa Clause
NezařazenéJako student čtvrtého ročníku jsem v rámci studijního programu CEMS strávil letní semestr školního roku 2000/01 na Helsinki School of Economics and Business Administration (HSEBA) ve Finsku. Myslím si, že srovnání s VŠE může posloužit jako zajímavá ilustrace toho, „jak to lze také dělat“.
Jako student čtvrtého ročníku na Fakultě mezinárodních vztahů jsem v rámci studijního programu CEMS strávil letní semestr školního roku 2000/01 na Helsinki School of Economics and Business Administration (HSEBA) ve Finsku. Odlišnosti ve studiu na tamní škole v porovnání se studiem na VŠE vycházejí z mých konkrétních poznatků, a proto se nedají generalizovat. Přesto ale myslím, že takovéto srovnání může posloužit jako zajímavá ilustrace toho, „jak to lze také dělat“.
Na HSEBA se vyučuje sice většina předmětů ve finštině, ale zároveň tam běží tzv. English Track, který nabízí finským studentům možnost vystudovat vše v angličtině. Tudíž „exchange“ studenti, přicházející studovat na tuto školu ze zahraničí, si mohou vybírat z přehršle předmětů právě v angličtině.
HSEBA co do postavení odpovídá zhruba naší VŠE. Nachází se v hlavním městě, je státní vysokou školou a pro studium „businessu“ je nejznámější v zemi. Rozdíl je hlavně ve velikosti – studuje zde okolo 3000 studentů. A z toho pramení většina pozitiv této školy. Zatímco na VŠE je nadpoloviční většina studentů mimopražských, na HSEBA je tomu naopak. Prestiž školy tam nevede k tomu (jako je tomu v případě VŠE), že by studenti z celého Finska odcházeli za studiem businessu do hlavního města. Poptávku po tomto oboru pokrývají vysoké školy v jiných velkých městech. (Nutno podotknout, že naproti přes ulici, kde se HSEBA v Helsinkách nachází, je i švédská varianta „ekonomky“ – kde je oficiálním jazykem švédština. Tyto školy jsou ale na sobě nezávislé a vzájemně si nekonkurují, protože každá slouží odlišně mluvící části obyvatelstva.)
Velká většina předmětů na HSEBA je intenzivní. Znamená to, že trvají v průměru pouze 3 týdny. To je velmi praktické z několika důvodů. Něco jako hromadné registrace či zápisy dvakrát do roka, kdy studenti musí závodit s časem, aby se na danou přednášku nebo cvičení dostali dříve než dalších tisíc konkurentů, rovněž čekajících na zpřístupnění svého přihlašovacího účtu („viz harmonogram“), tam vůbec nemají. Na HSEBA je předběžný seznam otvíraných předmětů také znám dopředu, ale protože jednotlivé předměty začínají v různých týdnech semestru (tedy ne všechny najednou), studenti si vytvářejí rozvrh flexibilně v průběhu semestru. Registrovat se je třeba minimálně jeden týden před začátkem kurzu, ale na většině předmětů stejně stačí, že se student zapíše na první hodině. Vzhledem k tomu, že časové rozložení předmětů v semestru je věcí volby studenta, není semestr pro každého stejně dlouhý.
Zkoušky jsou velmi odlišné v porovnání s VŠE. Jde vlastně vždy jen o zápočty, protože ústní zkoušky tam neexistují. A to ani „státní“. (Studium se tedy zakončuje pouze obhajobou diplomové práce.) Hodnocení absolvování předmětu je v podstatě trojstupňové: A (100 – 80 % bodů) , B (79 – 60 % bodů), C (59 – 40 % bodů). Neboli k absolvování předmětu stačí pouze 40 % bodů. Navíc má student 3 pokusy! Není tedy nucen dokolečka opakovat jeden předmět, studuje pro sebe, ne pro systém, byrokracii či kvóty (a la „Non scholae sed vitae discimus!“).
Kapacita školy rovněž umožňuje, že většina předmětů má formu jakýchsi cvičení o počtu 20 – 40 studentů. Daleko demokratičtější je i forma zkoušek. Ta má většinou následující složení: 50 % písemný esejový (nikoliv zaškrtávací) test, 30 % individuální seminární práce, 20 % týmová prezentace řešení případové studie. Test se koná buď na poslední hodině, nebo zhruba tři týdny po skončení kurzu a vždy je na něj 3 – 4 hodiny čistého času. Skoro všechny předměty jsou 4kreditové a prezence studentů se eviduje. Navíc mají některé písemné testy formu „open-book exam“, což znamená, že studenti mohou při psaní používat jakékoli relevantní materiály či učebnice. Jedná se o předměty, kde student pracuje se spoustou statistik. Tudíž v samotném testu se hodnotí, jak je schopen myslet a dané informace použít, a nikoli jak dobře je schopen se je den předem naučit nazpaměť. Studenti jsou tak současně motivováni, aby na předměty chodili co nejčastěji. Jinými slovy, s něčím jako „na přednášku nemá cenu chodit, stejně to bude jenom ze skript“, jsem se tam nesetkal. Zajímavé je, že je zvykem psát nejprve nanečisto (osnovy), a až poté své odpovědi formulovat do osmistránkového a formálně standardizovaného zkouškového sešitu. V některých případech musí studenti ještě projít tzv. „pre-exam“ – jakousi vstupní zkouškou, na kterou je třeba nastudovat předepsané knihy (1 – 2). To má zajistit, že se na kurz dostanou jen ti studenti, kteří jsou s danou problematikou už zčásti obeznámeni. Nejalternativnější je však tzv. „book exam“. Na HSEBA se totiž jeden předmět vypisuje většinou jen na jeden semestr v roce. V tom druhém má student buď smůlu, nebo se daný předmět vypíše právě jako „book exam“. Tzn., že sice není vyučován, ale student může celý předmět absolvovat v rámci jednoho písemného testu, na který je předepsaná povinná literatura. Připomíná to trochu distanční studium.
Na závěr ještě krátce o knihovně na HSEBA. Tam je většinou těžké sehnat to, co právě potřebujete. Stejně jako je méně studentů, je tam i méně výtisků od jednoho titulu. Učebnic potřebných na povinné předměty je sice víc, ale jejich počet taky nestačí. Výpůjční lhůta je pouhé dva týdny. Takže si studenti často raději půjčují danou knihu jen „přes noc“. Na takovýto servis je vždy vyčleněn jeden až dva výtisky, které jsou spásou pro ty, co si včas knihu nerezervovali. Velmi přísný postih však stihne toho, kdo nevrátí jednodenní výpůjčku do 9.30 druhý den ráno zpět do knihovny. Za každou hodinu „přesčasu“ se platí v přepočtu 60 Kč.
Věřím, že s podobnými a třeba i kurióznějšími poznatky se vracejí také ostatní studenti VŠE, kteří v rámci studia vycestují na jinou vysokou školu do zahraničí. Myslím, že by bylo škoda, kdyby zkušenosti z takovýchto pobytů zůstávaly jen osobními a dále nesdělovanými. Jakýkoli jiný pohled zvenčí na zaběhlý a třeba i velmi dobře osvědčený systém studia na VŠE může být přínosem jak pro studenty, tak i pro učitele.
Nahrávání ...
