Studentka NF: Ekonomie učí myslet a chápat souvislosti. To na středních chybí

23. 8. 2016 | | Rozhovory, Studentský život, Zprávy ze školy 13883706_1238741226136706_1300315461_n

Martina Bacíková je studentkou ekonomky, která rozhodně nezahálí. V současnosti  je členkou European Students for Liberty, byla předsedkyní českých Students for Liberty, spoluzaložila startup Dáme zkoušku či působila  jako moderátorka a redaktorka v Roklenu. V rozhovoru nám přiblížila nejen svůj pohled na studentské organizace, ale prozradila něco málo i o novém projektu, který je určen pro středoškoláky.

Na VŠE je přes sedmdesát spolků, to není zrovna malé číslo. Čím to je?

Spolky jsou organizace aktivních studentů, kteří chtějí kromě samotného studia dělat i něco navíc. Na VŠE je takových studentů hodně, a zřejmě proto máme na škole tolik úspěšných klubů s rozličnými aktivitami. Ostatní studenti mají navíc o aktivity studentských organizací jako třeba přednášky, konference či školní časopis zkrátka zájem.

A co láká studenty k tomu do nějakého vstoupit?

Obecně se lidé přidávají do studentských spolků ze dvou hlavních důvodů. První je zaměření a aktivity konkrétní organizace. Druhým důvodem jsou, pro někoho možná překvapivě, současní členové spolku a komunita okolo. Studenti se přidávají do organizací, kde mají kamarády a kde je dobrý kolektiv.

Má význam studovat v dnešní době na vysoké škole, nebo je pro mladé lidi výhodnější jít rovnou do praxe?

Pozitiva u mě převažují, proto vysokou školu studuji. Otázka je, jestli má vysoká škola smysl pro každého. Třeba Honza Francírek, se kterým jsme založili Dáme zkoušku, vysokou školu nemá a neomezuje ho to. Naopak, kdyby studoval, měl by méně času na podnikání, kterému se chce v životě věnovat – mimochodem nedávno odletěl pracovat na novém projektu do Silicon Valley.  Naproti tomu Marcel Tkáčik se v Dáme zkoušku stará o kvalitu výuky a kurzů. Chce dělat ekonomický výzkum a pohybovat se v akademickém prostředí. Pokud chce být úspěšný, titul potřebuje -dokonce čím vyšší, tím líp. V tomto oboru vás totiž bez vystudované vysoké školy (VŠ) nikdo nebere příliš vážně. Podobně jako by bylo těžké se prosadit jako lékař či právník bez vystudované univerzity. V závislosti na tom, co chci v životě dělat, bych zvolila studovat VŠ, nebo jít rovnou do praxe. Obojí může být dobrou volbou.

Využila jsi někdy získané znalosti ze školy v praxi?

Některé ano, třeba účetnictví mi dalo hodně, co se týče pohledu do hospodaření firem a tradingu. Bohužel spousta věcí, které se učíme, je dle mého názoru v praxi velmi těžko použitelná. Získáte obecný rozhled, což je skvělé, reálně při práci jsem toho ale využila překvapivě málo.

Ty jsi tedy zvolila jak školu, tak i mnoho mimoškolních aktivit.

Dá se to tak říci, nicméně i zde platí pravidlo, že méně znamená více a odvádět dobrou práci na deseti projektech najednou zkrátka nelze. Den má 24 hodin a týden sedm dní pro každého. Z těchto důvodů jsem omezila své ostatní aktivity na minimum abych měla dostatek času a prostoru na rozjetí Ekonomické olympiády pro středoškoláky, bude to myslím zajímavý projekt.

Proč zrovna pro středoškoláky?

Studium základů ekonomie vnímám jako nutnost pro každého, obzvláště pro mladé lidi. Ekonomická olympiáda má za cíl vytvořit prostředí podpory a zázemí pro talentované studenty se zájmem o ekonomii. Něco takového tu z nepochopitelných důvodů zatím chybí. Většina středoškolských předmětů má svou olympiádu. Není důvod, proč by jí neměla mít i ekonomie.

Pokud si dobře pamatuji, tak na střední ekonomii pozornost věnovaná nebyla, měla by?

Měla. Je to věda, která učí lidi myslet a vidět svět a okolní dění v souvislostech. To je jedna z dovedností, kterou by si podle mě studenti ze střední školy měli odnést. V současnosti je ekonomie na většině škol vyučována jako okrajová část předmětu základů společenských věd. Je to pro studenty nedostatečné. Za tak krátkou dobu ekonomické myšlení ani jeho základy většina z nich zkrátka nepochopí. Projekt Ekonomické olympiády vidím jako dobrý prostředek tyto nedostatky alespoň trochu zlepšit.

Možná teď někdo dostal chuť si založit svou studentskou organizaci, k tomu by mu mohla pomoc nová Kuchařka od Jakuba Kočího. Co na ni říkáš?

Návod pro spolky, který Kuba vytvořil, je podle mě skvělý. Něco takového tu chybělo a spolky si musely informace zjišťovat na vlastní pěst, často formou pokus-omyl.

Vychází škola dostatečně vstříc?

Občas mám pocit, že nám škola hází klacky pod nohy a naše aktivity nám spíše ztěžuje. Spolky svou činností zlepšují školu a usnadňují život ostatním studentům. Proto si myslím, že by univerzita měla mít zájem spolky, když ne podporovat, tak jim alespoň jejich činnost co nejvíce usnadnit. Ráda však vidím, že se to v posledních měsících zlepšuje.

Máš i bohaté zkušenosti ze zahraničí. Co tě zaujalo na zahraničních organizacích? 

Rozdíl ve fungování českých a amerických neziskových organizací mě překvapil. Ty americké jsou velmi bohaté a často zaměstnávají několik desítek lidí. V USA je zkrátka zvykem na “něco” přispívat. Dary si lze také docela výhodně odečíst z daní, podobně jako v České republice.

V čem bychom se měli inspirovat, co studentských organizací se týče?

Jedna z věcí, v čem se můžeme v Česku inspirovat, je třeba to financování. V European Students for Liberty je kromě stovek dobrovolníků i sedm zaměstnanců. Jsou vybráni z těch nejlepších studentů. Jeden z nich je zakladatel naší české organizace Students for Liberty CZ Honza Škapa, další je bývalý předseda Michal Šindlář.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: