iList.cz » Studenti se nabiflují cokoliv, mají ale problém se samostatným myšlením

Studenti se nabiflují cokoliv, mají ale problém se samostatným myšlením

2. 3. 2016 | Tereza Mynářová | intenzivně studující student

Do desítky předmětů, se kterými měli studenti VŠE v minulém semestru největší problém, se dostala i Matematika pro ekonomy (55F100) na Národohospodářské fakultě. Vyplývá to z analýzy iListu, která srovnává úspěšnost předmětů na všech fakultách VŠE – celý žebříček „nejhorších předmětů“ jsou k dispozici v březnovém vydání, které je právě v prodeji.

Kurz se v minulém semestru pokusilo udělat 238 studentů (uvedené číslo nezahrnuje ty, kteří si matematiku omluvili), čtyřku podle InSISu dostalo 125 z nich. Co stojí za více než padesátiprocentní neúspěšností, vysvětluje v rozhovoru garant a vyučující Lukáš Krump.

Matematika na Národohospodářské fakultě patří k předmětům, se kterými mají studenti problém dlouhodobě. Došlo v posledním roce ještě k nějakému zpřísnění, nebo naopak zmírnění tohoto kurzu?

Od zimního semestru 2014 došlo k rozdělení původního předmětu „Matematika pro ekonomy I“ na Matematiku A, kterou mají všichni studenti Národohospodářské fakulty, a Matematiku B, kterou mají jen studenti oboru Ekonomie. Do Matematiky B jsme z původního kurzu přesunuli některá menší témata – například soustavy lineárních rovnic a určování lokální extrémy pomocí hessiánů, takže v Matematice A zbylo víc času na důkladnější probrání látky. Je tedy méně témat, ale zkoušíme je důkladně.

S čím mají studenti Matematiky A největší problém?

Studenti jsou schopni se nabiflovat leccos, problémy mají se samostatným myšlením a s praktickým počítáním, které je jádrem kurzu a z nějž sestávají všechny testy. Mnoho z nich se nadrtí tak komplexní věci, jako je například postup vyšetření průběhu funkce, ale v praxi selžou, protože dělají elementární chyby ve výpočtech, v logice a nejsou si jisti středoškolskou matematikou.

Kvůli tomu pak nakonec neuspějí?

U studentů, kteří chodí na výuku, ale přesto selžou, je to často podcenění přípravy a přecenění vlastních schopností. Přicházejí ze středních škol s nechutí k matematice a k abstraktnímu myšlení vůbec, a doufají, že to nějak překlepou. U matematiky tohle ale nefunguje. My opravujeme všechny testy důkladně, procházíme a bodujeme celý postup a poznáme, zda ten student myslí, nebo to jen tak „okecává“.

Hlavní problém? Lajdáctví

Může být jednou z příčin neúspěchu i případná neúčast ve výuce?

To je velký nešvar, mnoho studentů neuspěje zkrátka proto, že vlastně moc nestuduje. Pokaždé máme velký podíl zcela neaktivních studentů. V uplynulém semestru skončilo 34 studentů s čistou nulou, 38 mělo 1 až 10 bodů, 27 mělo 11 až 25 bodů. To je celkem 99, tedy více než třetina studentů, o nichž bych řekl, že lenošili a nestudovali. Těm nemáme jak pomoci. Ze zbylých studentů, o nichž bych řekl, že se jakž takž snažili, už to 113 dalo. A o těch ostatních bych z dřívějších zkušeností předpokládal, že si kurz zapíšou znovu a většinou to dají na druhý pokus, což je potěšující. Kurz tedy není nepřekonatelný, akorát to nejde bez úsilí.

Hlavní příčinou neúspěchu je lajdáctví, nezájem o studium a časté ponechávání přípravy na poslední chvíli, přestože studenti jsou vedeni k tomu, aby pracovali průběžně. Dokonce jsme od loňska zavedli bodované minitesty na každém cvičení, které by měly snížit stres z velkých průběžných testů a zároveň přimět studenty k průběžné práci v semestru. Mnozí však odpadli už po absolvování několika minitestů.

Kolik času by měl student předmětu během semestru věnovat?

Představuju si, že průměrný student by měl týdně v samostudiu tři hodiny počítat zadané příklady, aby byl připraven na další týden.

Je nutná průběžná příprava, nebo předmět student zvládne, pokud se na něj začne připravovat až například tři dny před testem?

Jak už jsem řekl, průběžná příprava je naprosto zásadní. Kdo matematiku neviděl až do zkoušky a není geniální, ten určitě neuspěje.

Plánujete nějakou změnu, aby se úspěšnost zvýšila?
Zásadní změny jsou potřeba v pracovitosti na straně studentů. Letos jim vycházíme vstříc v požadavku, aby dostávali více náročnějších úloh k počítání předem a aby se tak cítili lépe připravení na zkoušku.

ČTĚTE TAKÉ:

Čtyři ze sedmi studentů předmět neudělali. Stalo se to poprvé, říká garant

Přípravné kurzy na státnice? Studenti mají mít znalosti z povinných předmětů

Tip na předmět: Maloobchodní války ve vás probudí zlého kapitalistu