Stážista Adam Kůs: Inspirativní prostředí CERNu předčilo všechna má očekávání

14. 11. 2023 | | Tuesday Talks Adam Kůs CERN

Stáž v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) pravděpodobně není to, co člověka napadne v souvislosti se studentem ekonomky. Adam Kůs, student magisterského programu na Fakultě mezinárodních vztahů (FMV) však rád boří předsudky a příležitost odjet do Ženevy na roční stáž v HR vzal za pačesy. „Ještě před samotným nástupem bylo potřeba se rychle adaptovat, v tom mi pomohla i FMV,“ řekl Adam iListu. Pracovní stránku si Adam nemohl vynachválit a HR by se rád věnoval i dál. „Nebyl jsem tam, abych doplnil nějaký podstav. Kolegy opravdu zajímaly moje názory.“

 Proč ses rozhodl na magistru vyjet na pracovní stáž místo Erasmu?

Důvodů bylo víc. Jednak jsem už v rámci gymplu strávil rok na studijním výjezdu v Německu, takže už jsem měl zahraniční zkušenost vzdělávacího typu. Od prváku jsem pak měl nějakou práci ke škole a pro svůj další rozvoj jsem si chtěl dopřát právě tu pracovní zahraniční zkušenost. A vlastně mi bylo i víceméně jedno kde. Další kritérium pro mě bylo, že si tu příležitost chci najít sám, abych si zajistil, že to bude přesně odpovídat mojí představě. A poslední věc, chtěl jsem, aby to bylo placené tak, abych z toho podle lokality dokázal vyžít.

Jak ses o možnosti stáže v CERNu dozvěděl? Jak probíhalo výběrové řízení?

Od kamarádů jsem slyšel, že tam jezdí na stáž studenti z Českého vysokého učení technického (ČVUT). CERN je hodně specifická organizace a pro člověka, který studuje na ekonomce, to není úplně první volba. Nejdřív jsem upřímně neměl žádná očekávání.

Hlásil jsem se do obecného programu CERN Administrative Student Programme. Odevzdával jsem přihlášku, životopis, motivační dopis, známky ze školy a reference od vyučujícího. V druhém kole jsem pak musel projít asynchronním pohovorem, to byla hodně zajímavá zkušenost, kdy personalista pošle kandidátům otázky a kandidát pak nahraje odpovědi na video ve svém vlastním čase. Ptali se na motivaci, vysněné pracovní místo a tak podobně, je to vlastně takový doplněk k přihlášce. Pak už mi přišla nabídka na ne semestrální, ale rovnou roční stáž v HR v oblasti náboru.

Jaké byly tvoje začátky v CERNu po pracovní stránce?

Ještě před samotným nástupem bylo potřeba se naučit hodně věcí a rychle se adaptovat. V tomhle mi hodně pomohla FMV. Tak jako si tady v prváku student musí zvyknout na fungování v určitém systemu, na kreditový systém, InSIS a spoustu dalších věcí, tak stejně to fungovalo v CERNu. A tuhle kompetenci si ze školy můžeme přenést kamkoliv, nejenom do zahraničí, ale i pak třeba do práce.

Jaká byla pracovní náplň tvojí stáže?

Práce byla různorodá, věnoval jsem se náborům, employer brandingu, organizoval jsem různé webináře s univerzitami a podobně. Začaly se tam vlastně propojovat moje zájmy z dřívějška, od komunikace, přes PR až k marketingu.

Hodně mile mě překvapilo, že tam bylo opravdu vidět to, že tam nejsem, abych doplnil nějaký podstav. Kolegové mě chtěli něco naučit a bavilo je vidět, jak se postupně učím. Hned po dvou měsících mě vyslali na služebku na veletrh do Yorku, kde jsem prezentoval zhruba před 400 studenty, to byl opravdu zážitek. To, jak inspirativní prostředí v rámci CERNu bylo, předčilo jakákoliv moje očekávání.

V rámci náborů jsi hledal i hasiče, jak sis s tímhle specifickým úkolem poradil?

CERN je takové město ve městě a když se něco stane, tak nemůžou přijet normální hasiči, je to střežený prostor. Takže jsme nabírali svoje hasiče. Je to hodně specifické. Pomáhal jsem hlavně s inzercí na sociálních sítích, hodně kandidátů jsme získali přes facebookové skupiny.

Je naopak něco, co tě během stáže nemile překvapilo?

Tempo prosazování věcí. Není tam tlak na zisk, chybí tam byznys. Hodně jsme pracovali s prvotřídními odborníky z technických oborů a občas jsme se míjeli ve stylu přemýšlení. Ale to se začíná postupně měnit.

Dokážeš si představit, že by ses věnoval oblasti HR i po škole?

Rok v CERNu jsem využil jako takové hřiště, poznal jsem, co mě baví, ale i to, co mi třeba vadí a dělal bych to jinak. Pomohlo mi to určit si priority. Samozřejmě se to ještě může proměňovat, ale v tuhle chvíli vím, že HR, konkrétně nábory, mi sedí nejvíc.

Vnímal jsi CERN jako konkurenční prostředí?

Vůbec. Přijde mi, že každý, kdo se tam dostane, k tomu má pokoru a nemá zapotřebí to dávat najevo. Z mojí zkušenosti tam všichni věřili v misi CERNu a neměli důvod po sobě šlapat.

Napadá tě nějaký mimopracovní zážitek, který bys ze svého roku ve Švýcarsku vyzdvihnul?

Čas mimo práci byl hodně bohatý. Poprvé v životě jsem se tam pustil do vysokohorské turistiky, výhledy mi tam braly dech. Hodně jsme cestovali, s týmem z práce jsme letěli do Španělska do Alicante, kde jsme s naší šéfovou seděli na střeše a popíjeli sangrii. Hodně jsem toho procestoval i sám, byl jsem třeba volit do prezidentských voleb v Paříži a v Bernu. Samotná Ženeva je hodně multikulturní, oproti jiným švýcarským městům, která jsem navštívil. Po práci jsem chodil na stand up komedie nebo na karaoke. Zajímavostí pak bylo, že v Ženevě se pořádaly koncerty brzo ráno, lidi pak šli rovnou do práce.

Trvalo ti adaptovat se zpátky v Česku po celém roce?

Ani ne, rok je pořád krátká doba. Spíš jsem věděl, že mám nějaké návyky a způsoby uvažování, které si chci udržet, třeba sport. A taky nebrat se tak vážně. Největší střet s realitou byl pak začátek zimního semestru.

Doporučil bys vyjet na pracovní stáž i ostatním studentům? Co bys vzkázal těm, kteří třeba váhají?

Určitě bych stáž doporučil, i přímo v CERNu. Zároveň jsem ale realista a vím, že to třeba nemusí zaujmout každého. Moje rada je zaměřit se na to, co lidem dává smysl. Dává mi smysl to, že si chci vyzkoušet studium na zahraniční škole? Pojedu na Erasmus. Dává mi smysl získat zkušenosti například z marketingu? Půjdu do nějakého zahraničního korporátu. Zkoušel bych to všude, kde mi to dává smysl.

Zpátky do Prahy, zpátky v čase

Na bakaláři jsi působil v PR týmu FMV. Jakým aktivitám ses věnoval?

Na FMV se mi líbilo, že vychází studentům vstříc svými aktivitami a možnostmi realizace. Hned v prváku jsem se přihlásil do Studentského mentoringu jako mentee, začal jsem chodit na akce, celkově se mi líbilo, co PR tým dělal. A pak když rozjížděli podcasty, tak slovo dalo slovo a já jsem byl jako první host. Ve druháku jsem se pak přihlásil do výběrka. Úplně nejradši vzpomínám na moderování podcastu FMV odposlech. Spolupracoval jsem pak i na organizaci mentoringu, v prváckých skupinách, náborech nových členů. Na práci v PR týmu jsem stavěl právě i v CERNu.

Teď na magistru jsi součástí Honors Academia. Můžeš přiblížit, o co jde?

Program Honors Academia funguje pod Fakultou podnikohospodářskou (FPH) a je určený studentům, kteří na sobě chtějí pracovat nad rámec školních povinností. Je to na čtyři semestry a po absolvování dostaneme certifikát. Cílem není naučit se na test, napsat seminárku, je to spíše o sebereflexi, prezentacích a diskuzích. Je to zkrátka jinak kompetenčně nastavené než klasické předměty. Nabídka předmětů je široká a vyučují jsou často externisté. Než jsem odjel do CERNu, tak jsem si v rámci Honors odstudoval třeba Strategické řízení v HR managementu. V jiném předmětu jsme zase dělali případové studie na to, jak fungovat jako manažer v mezinárodní firmě.

To jsme probrali (snad) všechny tvoje aktivity, co si budeme, tvůj LinkedIn je jak ze škatulky. Jak ale odpočíváš?

Mám to ve vlnách, někdy jdu přes svoje limity. Ale snažím se na tom pracovat. Někdy čerpám energii z lidí, z kamarádů, někdy zase sám ze sebe, třeba rád plavu a peču.

Kdybys byl teď znovu v prváku na VŠE, je něco, co bys udělal jinak?

Ne. Jsem spíš orientovaný na budoucnost, víc, než bych chtěl. Ale minulosti si hodně vážím a bez minulosti, ať už je jakákoliv, bych nebyl tam, kde jsem.

 

Foto: archiv Adama Kůse

Mohlo by tě zajímat: