Společné bydlení cizinců s Čechy se osvědčilo
NezařazenéOd loňského zimního semestru mají zahraniční studenti možnost bydlet spolu se svými českými kolegy. Až na výjimky této možnosti využili všichni výměnní studenti a zájem měli i studenti čeští Všichni zúčastnění tuto změnu hodnotí vesměs kladně, problémem většinou bývá jen rozdílný časový harmonogram spolubydlících.
Od loňského zimního semestru mají zahraniční studenti možnost bydlet spolu se svými českými kolegy. Až na výjimky této možnosti využili všichni výměnní studenti a zájem měli i studenti čeští Všichni zúčastnění tuto změnu hodnotí vesměs kladně, problémem většinou bývá jen rozdílný časový harmonogram spolubydlících.
Jedním z cílů tohoto řešení byla lepší integrace zahraničních studentů mezi ty domácí, kteří se díky tomu také seznámí s jinou kulturou a zlepší si například jazykové znalosti. „Dnes potkávám smíšené skupinky českých a zahraničních studentů. To se dříve stávalo opravdu výjimečně,“ říká Veronika Kiselá, viceprezidentka Buddy Systému, který musel v souvislosti s novým uspořádáním řešit především problémy technického rázu.
Do budoucna se uvažuje o změnách
„Někteří zahraniční studenti prožili počáteční kulturní šok, zejména ti ubytovaní na Jarově II,“ popisuje Gabriela Popperová z Oddělení zahraničních styků (OZS). „Ale po prvních čtrnácti dnech je už člověku jedno, kde bydlí. Seznámí se s prostředím, pozná kamarády.“I z těchto důvodů však OZS do budoucna na Správě účelových zařízení požaduje, aby byl zahraničním studentům přidělen určitý počet pokojů na „lepších“ kolejích – na Jarově F, G, A, B, C a Rooseveltově koleji. „Cizinci jsou zvyklí na určitý standard a o svoje zážitky z České republiky a VŠE se dělí s domovskou univerzitou. Referují tedy i o kolejích,“ upřesňuje Popperová. Ani internet by rozhodně neměl chybět.
S tím souvisí i požadavek, že by zahraniční studenti neměli bydlet na jednom pokoji s Čechy, ale měli by jen sdílet společnou buňku. „Cizinci mají přece jenom jiný režim, často přicházejí pozdě a na obou stranách pak může vládnout nespokojenost,“ vysvětluje rozhodnutí Popperová. Rozdílný časový harmonogram prý donutil změnit názor i některé ze skalních nadšenců mezinárodního soužití. „Má spolubydlící Zuzana je Slovenka a při škole pracuje. Když já jsem ve škole, ona je v práci a přichází večer. Ale jinak spolu vycházíme výborně. Je opravdu přátelská,“ říká Stefania z Mexika, která bydlí na Jarově G.
Do příštího akademického roku se pak chystá další novinka: český student by měl mít možnost v žádosti uvést , zda chce bydlet s cizincem a pokud ano, jakým jazykem by měl hovořit. V elektronické žádosti o kolej však zatím tato možnost chybí. „Student, kterému bude přidělen třeba Němec místo Španěla si k němu stejně cestu najde, pokud bude mít opravdu zájem,“ nevidí v tom zatím problém Gabriela Popperová z OZS.
Studenti si vesměs pochvalují
Samotní zahraniční studenti si ale na společné bydlení s českými nebo slovenskými studenty nestěžují. Pochvalují si zejména to, že lépe poznají místní kulturu a rychleji se zorientují jak na škole, tak v Praze. „Kromě rozdílného časového rozvrhu je pro mě problém třeba rozbitá pračka,“ hodnotí ubytování Stefania. „Praní prádla vyžaduje rezervaci tři týdny předem. Ale jinak jsem spokojená a se spolubydlícími nemám problém.“
Nejen za studiem přijela i Silke z Rakouska. „Díky ubytování na koleji spolu s Čechy je mohu lépe poznat. Má spolubydlící mi také hodně pomohla ze začátku, když jsem se teprve rozkoukávala,“ tvrdí Silke. Je vděčná třeba také za tipy na výlet, které od spolubydlící dostane. „Ubytování je pěkné, i když na Jarově II, kde bydlím, jsou strašně malé pokoje,“ postěžuje se. Fakt, že jich je na buňce osm, jí zase tak nevadí, protože spolubydlící střídavě odjíždějí na víkendy domů. „Kdybychom tu bydleli samí zahraniční studenti, asi by to nešlo,“ podotýká.
Zahraničního spolubydlícího si pochvaluje i Marek, který bydlí na bloku F. „Už tak bydlím druhý semestr a zatím jsem žádný problém neměl. Na začátku jsem jim trochu pomohl, vysvětlil, jak to chodí na koleji,“ říká Marek. Se spolubydlícími se nejlepšími kamarády sice nestali, ale občas zajdou na Chmelnici nebo na pivo. „Je to prostě hlavně o lidech, jako všude,“ uzavírá Marek.
Bouřlivý společenský život
Pozitivní zkušenost má se zahraničními studenty i Hana Novotná, vedoucí koleje Jarov F. Na této koleji bydlí 25 cizinců, většinou spolu s českými studenty. „V tomto semestru jsme žádný problém neměli. V zimním semestru jsme však museli jednoho studenta vyloučit z ubytování na koleji, protože po oslavě házel lahve z okna,“ jmenuje jediný vážnější problém Novotná. Vyzdvihuje také vstřícnost českých studentů. „Když jsem potřebovala já nebo paní vrátná pomoc při komunikaci, vždy byli ochotní,“ chválí české studenty Novotná.
Jinak ovšem vidí situaci Miroslava Tichá, vedoucí Jarova I, pod který spadají koleje A až E. Na bloku B zatím většina zahraničních studentů totiž bydlí spolu a podle Tiché vedou „bouřlivý společenský život“, kterým mohou obtěžovat ostatní.“ Já je chápu, jsou to hlavně studenti programu CESP, tedy za zámoří. Je to jiná mentalita, mají jiné hodnoty,“ říká Tichá. „Letos jsme sice zkusili studenty promíchat, ale po měsíci to většinou čeští studenti vzdali,“ prozrazuje. Čeští studenti přeci jen potřebují na bakalářky a zkoušky v semestru větší klid. Návrh Oddělení zahraničních styků, aby cizinci bydleli hlavně na lepších kolejích, se Miroslavě Tiché moc nezamlouvá. Znamenalo by to, že na Jarově I (konkrétně na blocích A, B, C) bude bydlet z celkem 180 výměnných studentů až 120, v porovnání se současnými šedesáti.
Jak to však od příštího semestru bude se rozhodne koncem dubna. Správa účelových zařízení zhodnotí návrh Oddělení zahraničních styků a jeho konečnou podobu pak předloží kolejní radě k dalšímu projednání.
Nahrávání ...
