Intimní zpověď španělského výstředníka

12. 2. 2005 | | Nezařazené titulní obrázek

Jeden z tradičně šokujících snímků španělského režiséra Pedra Almodóvara je situován do Madridu osmdesátých let. Zde žije mladý úspěšný režisér, který marně hledá téma pro svůj nový film. Shodou okolností se ve dveřích jeho kanceláře objeví kamarád z dětství , který se stal hercem a scenáristou, a nabídne Enriquemu své dílo. Ten si ho ze zvědavosti přečte a hned od první chvíle je jím nadšen.

Špatná výchova (La Mala Educación)
Režie: Pedro Almodóvar
Špaňelsko, 2004, 105 minut

Šokující, erotické, komediální a tragické dílo. Pobaví, zamotá hlavu a hlavně pozmění váš pohled na svět.

Jeden z tradičně šokujících snímků španělského režiséra Pedra Almodóvara je situován do Madridu osmdesátých let. Zde žije mladý úspěšný režisér (Fele Luis Alcaline), který marně hledá téma pro svůj nový film. Shodou okolností se ve dveřích jeho kanceláře objeví kamarád z dětství (Gael García Bernal), který se stal hercem a scenáristou, a nabídne Enriquemu své dílo. Ten si ho ze zvědavosti přečte a hned od první chvíle je jím nadšen. Ignacio v něm oživil společné vzpomínky, které se objevují postupně a nechávají diváka váhat.

Od této chvíle se ve filmu objevuje koncert časové nesourodosti, kdy začínáte ztrácet přehled o tom, co je a co není skutečnost. Co je lež a co pravda. Jednou se nacházíte v prostředí příběhu stvořeného v Ignaciově hlavě a v druhou chvíli vás děj zanese do reality. Příběh je velice složitý a myslím, že každému návštěvníku kina ponechává vlastní prostor pro pochopení a pocity.

Almodovar

Obtížnost hereckých postav je dána i tím, že mnoho z herců si muselo osvojit jak mužské, tak ale i ženské postavy. Kontroverznost tématu v podstatě vyloučila ženské role. V prostředí homosexuálů a transsexuálů se objevuje ženská role pouze v podobě matek, kterým tak autor přiznává určitou roli, ale nijak významnou. Matka Ignacia je jen tichou hodnou osobou, která má zkreslené představy o svých synech. Ve své naivitě je pak na ně až příliš měkká.

Almodóvar sám film považuje za intimní zpověď, výpověď o době osmdesátých let v Madridu a jeho společnosti. „Film není komedie, přestože zde je humor, ani dětský muzikál, i když zde vystupují děti, které zpívají. Je to černý film nebo více méně bych o něm rád takto uvažoval,“ uvedl ve svém komentáři režisér na oficiálních internetových stránkách. Společenské předsudky, omyly a lži mají vliv na výchovu dětí, nutí je mít pocit odlišnosti za každou cenu a ničí jejich životy. Tvůrce tak zachází až do extrémních krajností, kdy staví dva velké kontrasty času a prostoru proti sobě. Nevinné dětství se změní na předčasnou vyzrálost mladých lidí. Křesťanská škola má paradoxně horší vliv na dětskou duši než výchova v otevřenější společnosti.

K tématu se režisér postavil velice zpříma a žádné z postav nevkládá do charakteru pouze kladné vlastnosti. Ani místo a doba nejsou idealizovány. Ve filmu je znát i precizní práce kostymérů. Je všeobecně známo, že nejhůře se dělá film z doby nedávno minulé. Atmosféru osmdesátých let se podle mého názoru vyjádřit podařilo. Almodóvar je svou upřímností až extremismem mezi filmovými fanoušky znám, a proto vás ani jeho další dílo nezklame. Film je ale určen pouze náročným divákům.

Mohlo by tě zajímat: