Španělé jsou milí, ale také hluční a nepořádní

12. 6. 2019 | | Cestování, Studentský život Malaga_Španělsko (2)

Když jsem se rozhodovala nad tím, kam vyrazit na Erasmus, s jistotou jsem věděla, že chci semestr strávit v některé zemi jižní Evropy. Nejblíže ze všech jihoevropských států mám ke Španělsku. Španělsky se učím už několik let, zajímám se o místní kulturu, několikrát jsem tuto zemi navštívila a vždy se vracela domů se samými pozitivními pocity. Moje srdce si získala Andalusie, kterou jsem navštívila poprvé před třemi lety. Když se v mimořádném výběrovém řízení objevilo jedno místo na výměnný pobyt na univerzitě v Málaze, ani chvíli jsme neváhala a podala jsem si přihlášku. A světe div se, na školu jsem se dostala.

Když se řekne jižní Evropa, tak si téměř všichni jako první vybavíme pláže, moře, slunečné počasí, usměvavé lidi, sangriu a pohodu. S takovou představou pak na Erasmus odjíždíme, ne všechno musí být tak růžové, jak se na první pohled může zdát.

Den před odjezdem do Málagy jsem prožívala pocity nadšení z nového dobrodružství a byla jsem plná samého pozitivního očekávání. Když jsem po celém dni konečně stanula v cíli mé cesty, stín na mě začaly vrhat statné palmy, svítilo slunce a místo tří stupňů tu panovalo jarní počasí. Euforie mě na chvíli opustila poté, co mě radostně přivítal můj spolubydlící, Španěl, a ihned se nabídl, že mě provede po bytě.

Očekávání se rozplynula

V kuchyni si vesele lezla tlupa mravenců a podlaha vypadala, že je alespoň rok nemytá. Doufala jsem, že alespoň můj pokoj bude uklizený. Představa čistého pokoje se ale hodně rychle rozplynula. Poličky a skříně pokrývala vrstva prachu a se stlaním postele si nikdo také hlavu nelámal. Pokoj jsem ještě toho večera uklidila a začala si pomalu zvykat na to, že jsou lidé ve Španělsku spíše nepořádní. Stěžovat jsem si přestala v momentě, kdy mi jeden student ze Slovenska prozradil, že v bytě, kde má pronajatý pokoj, prý podle spolubydlících dříve pobývali švábi.

Tento menší šok vystřídalo další nadšení. Užívala jsem si každou cestu po městě, byla jsem unešená z krásného jarního počasí a díky věčné dobré náladě místních jsem získala pocit, že žiju v zemi snů. Začala jsem cestovat, poznávat další studenty ze zahraničí a denně jsem usínala s pocitem naprosté radosti. Pocit fascinace místní kulturou ale vyprchal už během druhého týdne.

Začala mi totiž škola. Všechny předměty tu studuji ve španělštině a na jednotlivých hodinách jsem často pouze já a jen pár dalších studentů z ciziny. Ti se s oblibou skupinkují podle národnosti a s ještě větší radostí mezi sebou hovoří svým mateřským jazykem. Už po prvních pár přednáškách jsem zjistila, že porozumět andaluské španělštině není úplně tak jednoduché, jak jsem si zpočátku představovala. Španělé, kteří tu studují, se navíc se studenty ze zahraničí příliš sbližovat nechtějí.

Kamkoliv přijdete, lidé se na vás usmívají

Zprvu mě chování Španělů vytáčelo. Všichni jsou tu sice přátelští, ale na druhou stranu extrémně hluční, ukřičení a mnohdy až příliš kontaktní. Na to jsem si ale za pár dnů zvykla a zděšení opět vystřídala radost. Atmosféry v Málaze denně užívám a jsem vděčná, že můžu těch pět měsíců trávit právě tady. Každý den je tu něčím výjimečný. Postupně si uvědomuji, co mi v Česku chybí, ale ve Španělsku je to naopak běžné. Kamkoliv přijdete, lidé se na vás usmívají, jsou nesmírně ochotní, prodavačky v obchodech se nemračí a na ulici se můžete dát s kýmkoliv do řeči a nikomu to nebude připadat zvláštní. Zároveň však vnímám věci, které jsem v Česku považovala za samozřejmost, ale tady běžnou záležitostí nejsou.

Raději nic neočekávájte

Už teď po pár týdnech v zahraničí si uvědomuji, že pro mě studium v zahraničí bude ohromnou zkušeností, která jistě změní způsob, kterým jsem doposud některé věci vnímala. Nad výjezdem na Erasmus tedy určitě neváhejte. Jen je třeba počítat s tím, že prvotní euforii možná na chvíli vystřídají negativní pocity, které jsou běžnou součástí kulturního šoku, který ale brzy odezní. Je třeba být nové kultuře otevřený, snažit se místním porozumět a nebát se vyzkoušet si tak trochu jiný způsob života. Ta zkušenost za to stojí.

Foto: archiv autorky

Mohlo by tě zajímat: