Soutěže mi umožnily poznat svět

12. 5. 2008 | | Rozhovory, Zprávy ze školy

Kromě toho, že Zuzana Putnářová studuje obor Mezinárodní obchod (MO) na Fakultě mezinárodních vztahů (FMV), plní také od začátku tohoto roku i další povinnosti. Umístila se totiž na druhém místě v soutěži Miss ČR. S naší redaktorkou si povídala nejen o pohledu do zákulisí světa modelingu a zážitcích z cest.

Kromě toho, že Zuzana Putnářová studuje obor Mezinárodní obchod (MO) na Fakultě mezinárodních vztahů (FMV), plní také od začátku tohoto roku i další povinnosti. Umístila se totiž na druhém místě v soutěži Miss ČR. S naší redaktorkou si povídala nejen o pohledu do zákulisí světa modelingu a zážitcích z cest.

Získáním druhého místa v soutěži krásy Miss ČR ses hodně zviditelnila, ale není to tvůj první úspěch. Co předcházelo?
Moje prvotní zkušenost se světem soutěží se odehrála v mých třinácti letech. Sestra v té době přišla s nápadem, že by ráda absolvovala kurz manekýnek a modelek a naši rodiče nebyli proti. Ne, že by z nás chtěli mít modelky, ale říkali si, že naučit se elegantně chodit a držet správně tělo se každé slečně může hodit bez ohledu na povolání. Pokud se tenkrát dívka současně přihlásila i do soutěže Miss Poupě ČR pořádané stejnou agenturou, měla na kurz slevu. A abych ho tedy měla levnější, přihlásila jsem se. Překvapivě jsem vyhrála základní kolo, semifinále i celorepublikové klání. Poté jsem se zúčastnila první menší mezinárodní soutěže Europe Girl, kde jsem také zvítězila. Následovaly další klání v ČR se stejným výsledkem.

Europe Girl byla tvoje první soutěž na mezinárodní úrovni, ale jak jsem slyšela, nikoli poslední. Co dalšího jsi absolvovala?
Na základě mých úspěchů tady doma mi bylo nabídnuto reprezentovat Českou republiku v zahraničí. Otevřela se mi tak možnost cestovat, protože organizátoři většinou hradili letenku i celý pobyt, což pro mě jako pro studenku bylo velice lákavé. Má další mezinárodní soutěž se odehrála na Maltě, odkud jsem si přivezla vítězný titul Miss Bikini Queen. Následovaly další získané tituly, jako například Miss Cosmopolitan International z Malajsie, Miss European Union z Budapešti, Queen of Queens z Albánie a Miss Tourism World ze Zimbabwe. Před přihlášením do soutěže Miss ČR jsem sváděla vnitřní boj, jestli do toho jít či nejí, to nepopírám.

Čeho všeho se musela budoucí vicemiss ČR vzdát, co musela obětovat?
Nejvíc jsem asi musela obětovat volný čas, s čímž se samozřejmě pojí i to, že jsem pak neměla příležitost věnovat se koníčkům. Se soutěží i po ní je spojeno totiž mnoho povinností a v kombinaci se studijními aktivitami času na zábavu moc nezbývá. Kvůli, dle mého názoru, uměle vytvořeným nepříjemným překážkám, které mi někteří lidé kladli pod nohy, jsem například musela trávit hodiny vyřizováním mailů, telefonováním a u právníků. Určitý čas samozřejmě zabrala i samotná příprava na soutěž, například nácvik volné disciplíny. Také platí, že člověk musí být hlavně kvůli bulváru stále na pozoru. Musí si hlídat, co komu řekne. Každé slovíčko, které vypustí z úst, a také se snažit střežit si své soukromí. Bohužel, novináři potřebují své příběhy, a proto si je často vymýšlí. Chytnou se čehokoli a vytvoří si příběh, na kterém není většinou z devadesáti procent pravda vůbec nic a v těch zbývajících deseti se jedná o pravdu pokřivenou. A nejhorší je, že se člověk nemá jak bránit.

Musela jsi prožít něco nepříjemného, aby ses mohla Miss ČR účastnit?
Jak už jsem uvedla v předchozí odpovědi, musela jsem například překonat překážku, kterou byl problém s úplně běžnou reklamou na časopis Žena a život. Ta byla totiž údajně v rozporu se sponzorskými smlouvami. Vyřizování této nepříjemné a možná trochu i nesmyslné záležitosti mě stálo bohužel dost času.

Jak hodnotíš svoje umístění v Miss ČR a celkově tuto soutěž?
Soutěž je opředena jak klady, tak i zápory. Není to jen pěkné pozlátko, jak si mnoho lidí myslí. Pro mě to byla velká škola života, a jak říká můj dědeček, co tě nezabije, to tě posílí. Měla jsem možnost proniknout do celého dění a udělat si vlastní obrázek. Jako pozitivní hodnotím skutečnost, že jsem měla příležitost seznámit se s některými zajímavými a vysoce uznávanými osobnostmi, čehož si vážím. Co se týká umístění, nemá význam lhát. Do soutěže jsem se hlásila proto, že to byla cesta, jak se pokusit splnit si svůj dětský sen – reprezentovat Českou republiku na Miss World. Ten se bohužel s výsledným, byť krásným umístěním rozplynul. Navíc letos platilo, že vítěz bere vše, zejména pokud jde o dary, které se pro vítězku kvůli jubilejnímu dvacátému ročníku vyšplhaly až do výše tří milionů.

Jaké ti z titulu vicemiss ČR plynou povinnosti a co jsi s tímto titulem získala?
Povinnosti, které musím plnit, vyplývají ze smlouvy, mnohdy bez nároku na honorář. Mělo by se především jednat o práci v nadačním fondu Bohemia společně s medailistkami Miss ČR, dále nějaké sponzorské a PR akce se soutěží související. Svým druhým místem jsem získala roční pronájem bytu na Zahradním Městě. Co mě trochu mrzí, je to, že se byt nachází v přízemí. Ani dostupnost do centra není ideální, ale mám aspoň na jedenáct měsíců své soukromí.

Jaký názor máš na vítězství Zuzany Jandové? V Miss Moravia jsi ji porazila, v Miss ČR porazila ona tebe.
Z vítězství v Miss Moravia automaticky neplyne i vítězství v Miss ČR. Mění se porota (podle sponzorů), i když jádro zůstává stejné. Nově příchozí mohou mít jiný názor. Faktem je, že jsem z chování lidí v mém okolí cítila, že zatímco někteří oceňují moji osobnostní stránku, jiným naopak hodně vadilo, že vyčnívám z řady. Můžu jen říct, že určitě hrály roli různé vlivy, ale který nakonec rozhodl, to já nevím.

Zaslechla jsem, že jsi mezi soutěžícími Miss ČR nebyla příliš oblíbená. Co o tom můžeš říct? Proč myslíš, že tomu tak bylo?
Otázka je, u koho jsem nebyla oblíbená. S některými holkami jsem se bavila, navázaly jsme přátelské kontakty. I ve štábu byli lidé, jejichž podporu jsem cítila. S někým jsme si prostě nesedli. Spíš považuji za odvážné v médiích globalizovat názor na mou osobu jménem všech finalistek, respektive nejen jich.

Zuzana Jandová o tobě prohlásila, že chodíš přes mrtvoly. Je to pravda?
Chodit přes mrtvoly je hodně silné vyjádření. Já jsem nikomu neublížila, na ničí úkor jsem nejednala. Mám svědomí čisté. A pokud to některá z dívek cítí jinak, měla by být konkrétní. Cíl, kterého chce člověk dosáhnout, je jedna věc, ale ubližovat ostatním, abych pro sebe vytěžila maximum, je něco jiného. Přiznávám, že jsem měla svůj dětský sen a cíl, kterého jsem chtěla dosáhnout, ale to přece ještě není „hřích“.

Jak vůbec vypadá zákulisí takové soutěže? Lze navázat nějaké bližší a trvalejší kontakty?
Lze, ale nevěřím, že za tak krátkou dobu může vzniknout nerozlučné kamarádství. Pokud zavládnou sympatie, je to zpříjemnění pobytu. Samozřejmě nesmí hrát roli závist nebo zášť. Kamarádství je reálné, ale do jaké míry je hluboké, to nevím. Ze svých zkušeností ze zahraničí můžu říct, že si dosud s některými dívkami vyměňujeme maily a vzájemná pozvání. K jednomu setkání v Praze s dívkou z Gibraltaru dokonce už téměř došlo.

Jaký myslíš, že mají tyto soutěže účel?
Pokud se týká soutěží v zahraničí, nejčastěji se jedná o zviditelnění pořadatelské země, někdy se hledají vhodné dívky pro modeling. Miss World svou činnost zaměřuje na charitu.

Studuješ mezinárodní obchod. Proč právě tento obor?
Dlouho jsem uvažovala o studiu diplomacie, ale poté, co jsem na soutěžích měla možnost mluvit s některými velvyslanci, rozhodla jsem se pro širší platformu, kterou nabízí mezinárodní obchod.

Četla jsem, že v budoucnu by ses ráda uplatnila třeba také jako moderátorka.
To, že chci být moderátorkou, je zase jeden z domyšlených novinářských příběhů, který vznikl z toho, že jsem jednou řekla, že pokud bych dostala možnost moderovat, určitě bych si to ráda vyzkoušela. A na tom se samozřejmě nic nemění.

V několika rozhovorech s novináři jsi uvedla, že škola je u tebe na prvním místě. Platí to pořád? Jak se ti zatím daří skloubit školu a modeling?
To platilo, platí a bude platit! Modeling dělám spíše příležitostně. Doposud jsem se snažila své povinnosti plnit jako řádný student a žádat o výjimky zatím nebylo nutné.

Co si myslíš o tom, když se student při studiu věnuje jakékoli výdělečné činnosti?
Pokud to není na úkor školních povinností, člověk se určitě cítí lépe, když není zcela závislý na rodinném rozpočtu. Navíc některé práce můžou studentům pomoci získat nějakou užitečnou praxi.

Na škole jsi druhá kráska z Moravy, která uspěla v národní soutěži. Myslíš, že je Morava doopravdy místo, kde se rodí nejhezčí ženy, jak se často říká? Čím myslíš, že to je?
Nejen Moravanky, ale obecně slovanské dívky patří k nejkrásnějším na světě. Češky, Slovenky, Rusky, Ukrajinky a další se také často umisťují na mezinárodních soutěžích krásy. Asi máme dobré kořeny (smích).

Jak často cestuješ? Kde všude jsi byla?
Na svůj věk jsem toho viděla už hodně, a to především díky soutěžím. Nejvíce mám procestovanou Evropu, ale měla jsem možnost podívat se i na další tři kontinenty – do Afriky, Asie a Ameriky. Jsem opravdu vděčná, že jsem mohla navštívit třeba Viktoriiny vodopády, Grand Canon nebo taky orangutanní rezervaci na Borneu. Měla jsem možnost zaplavat si s delfíny na Maltě, projet se na slonech v Zimbabwe. Mám krásné vzpomínky na setkání s albánským prezidentem či na „glass of wine“, kterou na mou počest uspořádal český velvyslanec v Harare. Zážitky z takových cest jsou jedinečné, vždy člověka nesmírně obohatí a rozšíří mu obzory.

Co plánuješ na prázdniny?
Konkrétní plán zatím nemám. Je mi vcelku jedno, kde budu, ale ráda bych alespoň na chvíli „vypnula“, odpočinula si a pobyla s lidmi, které mám ráda.

Uvažovala jsi někdy, jestli se vrátíš na Moravu, nebo bys raději zůstala v Praze?
To záleží na příležitostech a různých okolnostech. Morava je mým domovem, cítím se tam dobře, mám ráda takovou tu naši „moravskou povahu“. Ale kde skončím, těžko říct. Moje maminka ze Slovácka taky nikdy nepředpokládala, že by mohla skončit v Ostravě. Uvidíme, kam vítr zavane mě.

Zbývá ti nějaký volný čas? Čemu se věnuješ?
V poslední době je toho volného času málo. Ale když mám chviličku, tak si ráda zahraji na klavír, obzvláště, když mi není zrovna dvakrát hej. Člověk se může přenést do úplně jiného světa, příjemně u něj relaxovat a vybít všechny emoce. Nedokážu si ani představit žít bez pohybu, sportu. Jsem nadšený lyžař, mám hrozně ráda hory, jako správná ryba i plavání, ale také squash, spinning, kolo a další. Také mě baví sbírat různé aforismy, lidová moudra a přísloví, ale tomuto koníčku se mi v poslední době nedaří věnovat. A vždy mám radost, když si můžu někam vyrazit se svými nejbližšími nebo přáteli.

Mohlo by tě zajímat: