Sociální sítě jako hlavní zdroj informací. Pokrok nebo lenost?

10. 7. 2018 | | Názory, Studentský život

Každý můj den začíná podobně. Poté, co mě konečně vzbudí otravný zvuk budíku, který zvoní asi už po desáté, natáhnu roku k nočnímu stolku, kde leží můj mobil. Dělám to už skoro automaticky. Jakmile se trochu proberu, přečtu si všechny e-maily a zprávy. Pak se podívám, co se zrovna děje na sociálních sítích. A řekněme si na rovinu, kolik z vás tohle v dnešní době nedělá?

Sociální sítě se pro mnoho mladších generací staly něčím jako podmínkou pro přežití v dnešním světě. Mezi mými známými a přáteli se najdou pouze dva lidi, kteří je nevyužívají. Trávit čas na Facebooku nebo Instagramu jim přijde prostě zbytečné. Mezi nimi je i má velmi dobrá kamarádka. Naše komunikace probíhá tedy výhradně tak, že si buď zavoláme nebo si vyměníme několik SMS zpráv. Když jsme se viděly naposledy, přiznala se mi, že si v nejbližší době bude muset založit alespoň Facebook. Stejně jako já studuje vysokou školu a některé důležité informace ohledně průběžných a závěrečných zkoušek jí unikají. Zatímco na facebookových skupinách řeší její spolužáci testové otázky společně, ona se musí spolehnout na vlastní materiály a zápisky z přednášek, protože další zdroj informací na jejich škole neexistuje.

To mě přivádí k nedávné situaci, kdy ekonomka obdržela e-mail s oznámením, že je v jejích prostorách umístěna bomba. Informace o evakuaci se objevila na oficiální facebookové stránce vysoké školy. Díky tomu, že jsem na Facebooku celkem aktivní, se ke mně tato zpráva dostala ihned. Přečíst jste si ji mohli také přímo na InSISu a webových stránkách VŠE.

Překvapuje mě zjištění, že někteří studenti se o celé situaci dozvěděli až od kamarádů anebo si prý zprávu o nahlášené bombě dokonce přečetli až v článku, který vyšel na portálu Novinky.cz. Jako by se automaticky počítalo s tím, že Facebook je v dnešní době hlavní zdroj informací. Upřímně, na stránkách školy a InSISU člověk netráví většinu dne a často se na ně podívá jednou nebo nejvýše dvakrát za den. Nebylo by jednodušší rozeslat v takových situacích všem studentům e-mail? Někteří z nás by si pak jistě ušetřili zbytečnou cestu do školy. Stejně tak bych uvítala další zprávu s potvrzením, že žádný podezřelý předmět ve škole nalezen nebyl a výuka se rozeběhne od určitého času. Člověk by pak nemusel neustále aktualizovat facebookové stránky ve snaze dozvědět se další informace.

Fake news aneb problém dnešní doby

Na druhou stranu je Facebook pro mnoho vysokoškoláků velký pomocník. Jak je známo, studenti ho využívají pro sdílení materiálů z jednotlivých předmětů, navzájem si zde radí a předávají tipy, jak úspěšně pokořit zkoušku. Všeborec už dávno není na výsluní slávy jako tomu bylo ještě před pár lety. Velký problém začíná představovat také rozrůstající se množství takzvaných fake news, jinak řečeno zavádějících a nepravdivých zpráv. Ty nabyly na síle zejména v předvolebním období a byly výsledkem mnoha horlivých diskuzí ve facebookových skupinách. Platí, že čím kontroverznější nadpis zprávy, tím větší pozornost čtenářů přitáhne. Tento trend se rozmáhá v poslední době nejen na Facebooku, ale najdeme ho i ve velké míře na YouTube.

Dnes jedna z nejvyužívanějších sociálních sítí má výhodu v tom, že člověk zde může publikovat jakékoliv vlastní video, které neporušuje autorská práva a podmínky poskytování služeb (taková videa se pak správci YouTube snaží pravidelně odstraňovat). Co už ale v podstatě YouTube neřeší, jsou takzvané clickbaity neboli zajímavý název videa, který naláká diváky k tomu, aby ho rozklikli, ale to ve výsledku nenabízí slibovaný obsah. Autor videa tedy své diváky klame a díky poutavému titulku získává vyšší počet shlédnutí. Ukázkovými experty v oblasti klamání diváků jsou například youtubeři z kanálu TVTwixx. Tato parta mladých kluků se ve většině svých videí snaží nalákat své fanoušky převážně mladší věkové kategorie na kontroverzní videa. Jedním z nich je nedávné video z Černobylu, kam zavítala trojice kluků ve speciálních ochranných oblecích. Ve skutečnosti se však jedná o středověký skanzen Řepora v Praze. Nechybí ani scénka, ve které upadá jeden z účastníků výpravy do mdlob vlivem radioaktivního záření. Díky mladším dětem, které bychom mohli značit za cílovou skupinu diváků, se dočkala parta youtuberu vysokého počtu odběratelů a jejich videa se pravidelně umisťují mezi nejsledovanějšími.

Kritický pohled na zdroje chybí

V dnešní době máme zkrátka tolik dostupných informací, že je mnohdy těžké se rozhodnout pro vhodný zdroj. K tomu by nám mělo pomoci kritické myšlení – schopnost, která dnes mnohým chybí. Možná by stálo za to zavést výuku kritického myšlení mezi povinné předměty středních škol. Ačkoliv dříve využívali sociální sítě hlavně vzdělanější lidé, dnes na nich najdeme téměř každého, nezávisle na věku či vzdělání.

V současné době se informace umístěné na těchto serverech staly pro řadu uživatelů rovnocenné odborné literatuře. Připadá mi smutné, že v některých závěrečných pracích na VŠE lze nalézt jako zdroj Wikipedii.

Přináší nám tedy sociální sítě spíše technologický pokrok nebo lenost? Vyhledávat pravdivé informace z ověřených zdrojů už dnes jaksi přestává být v módě. Je to zdlouhavé, náročnější a zkrátka ne tak pohodlné. Přitom stačí věnovat jen chvilku času na to, abychom si důvěryhodnost zdroje ověřili a nečetli tak první informace, které nám přijdou pod ruku. Možná pak přestane vznikat tolik diskuzí zakládajících se na nepravdivých informacích. Troufám si říct, že naše generace je jednou z těch, která s informacemi dokáže většinou dobře pracovat a je schopna volit vhodné zdroje. Takže je to na nás, jakým směrem se vývoj sociálních sítí a jejich přínos bude ubírat. Věřím tomu, že lenost nezvítězí nad pokrokem a sociální sítě pro nás budou spíše přínosem než hrozbou.

Foto: archiv autorky

Mohlo by tě zajímat: