Školné bude některé studenty diskriminovat
NezařazenéVždycky jsem si myslela, že se zavedením školného souhlasím. Čím
déle však nad touto problematikou přemýšlím, nacházím víc a
víc much.
Ti, kdo si nebudou moci dovolit platit hned, prý nebudou zavedením
školného diskriminováni, protože bude „naštěstí“ existovat možnost
tuto povinnost odložit až na chvíli, kdy školu opustí a budou pobírat
minimálně průměrný plat. Ale oni budou diskriminováni. Jednoznačně. Ve
chvíli, kdy začnou splácet, zjistí, že to vlastně tak velká výhra zase
nebyla. Díky přemrštěným úrokům totiž zaplatí mnohem více. Kdo tím
vydělá, nebudou školy ani stát, ale banky, které za odložené školné
logicky lobbují.
A co když absolventi na průměrný plat nikdy nedosáhnou? V takovém
případě za ně jejich vzdělání zaplatí stát, respektive daňoví
poplatníci, a to opět s již zmíněnými úroky. Z erární státní
pokladny se tak zaplatí více, než se platí za studenty nyní. Navíc, jak
dlouho budou banky čekat, než se začnou zaplacení školného domáhat? Pět
let od ukončení studia? Deset? Až dotyčný absolvent odejde do
zasloužené penze?
Studenty údajně povinnost platit za vzdělání bude motivovat k větší
píli. Osobně nemyslím, že opravdu bude. Pokud abstrahuji ty, co studují
v místě bydliště, potřebují vysokoškoláci minimálně někde složit
hlavu, něco sníst a nakoupit studijní literaturu, což představuje
v měsíčním rozpočtu několik tisíc s minusovým znaménkem. Pokud k nim
přibudou ještě další dva tisíce, těch, kteří v současnosti studují a
nemají problém si na výše zmíněné sehnat finance (ať už z vlastní
kapsy nebo té rodičovské), se to zřejmě téměř nedotkne. U takových
studentů se potom ani motivace ke studiu nezmění.
Kdo to ale pocítí, jsou právě ti, co tento problém mají již teď.
U takových posluchačů bývá motivace mnohdy vysoká, neboť pro ně
představuje vidinu na „lepší život“. Školné ale motivaci nezvětší,
spíš jen zkomplikuje cestu k cíli.
Docent Fischer se domnívá, že studenti budou požadovat za své peníze
odpovídající kvalitu výuky. Pokud jde o učitele, zavedením školného by
se měla zvýšit jejich motivace učit. Znamená to, že nyní neučí tak
kvalitně, jak by mohli, protože jim škola neplatí dost? Jejich platové
ohodnocení se ale ani poté příliš nezmění, protože v rámci
snižování státního deficitu bude stát univerzitám přispívat menšími
dotacemi než nyní. Navíc nalákat za katedry například profesionály
z praxe by vyžadovalo nabídnout jim mnohem vyšší plat, než jaký umožní
nabídnout přebytečný zisk ze zavedeného školného.
A co odstupňované finanční ohodnocení pedagogů? V tomto bodě by mě
především zajímalo, jak a kdo bude hodnotit to, jestli je daný vyučující
dobrý nebo špatný. Půjde o oblíbenost u studentstva nebo snad vyšle
škola tajnou kontrolu na hospitaci při přednášce? Spojení mezi zavedením
školného a motivací kantorů mi pořád uniká.
Nejpodstatnějším faktorem ovlivňujícím kvalitu vzdělávání pro mě
osobně představuje bezpochyby množství studentů, od něhož se odvíjí
možnost individuálního přístupu a věnování se určité problematice
hlouběji a praktičtěji. Vláda plánuje předložit návrh na snížení
počtu přijímaných studentů spolu s návrhem na zavedení finanční
spoluúčasti. Rozděleně se zdají být oba tyto kroky téměř neškodné,
první z nich navíc velmi pozitivní, protože univerzity každoročně
vyplivnou zbytečně velké množství absolventů. Společně však mohou
znamenat značné zhoršení situace studentů, kteří si nebudou moci dovolit
školné platit, přestože by ke studiu měli předpoklady i motivaci.
Závěr? Školné určitě má smysl, ale je třeba upravit některé
podmínky jako zvážení výše úroků v případě odloženého školného,
úpravy podmínek pro sociálně slabší jedince a zajištění toho, aby
školy zavedením školného opravdu něco získaly.
Nahrávání ...
