Situace se zlepšuje, protože lidé chtějí
RozhovoryZastihnout vedoucího katedry ekonomiky životního prostředí docenta Petra Šauera a domluvit si s ním schůzku je téměř nadlidský výkon. V současné době totiž dokončuje učební texty a navíc, jak sám přiznává, tisku se raději vybývá. Pro Studentský list ale udělal výjimku a osvětlil nám taje životního prostředí, jaký je jeho názor na globální oteplování i proč se již brzy chystá do Indie.
Zastihnout vedoucího katedry ekonomiky životního prostředí docenta Petra Šauera a domluvit si s ním schůzku je téměř nadlidský výkon. V současné době totiž dokončuje učební texty a navíc, jak sám přiznává, tisku se raději vybývá. Pro Studentský list ale udělal výjimku a osvětlil nám taje životního prostředí, jaký je jeho názor na globální oteplování i proč se již brzy chystá do Indie.
Kdyby všichni žili jako průměrný Čech, bylo by potřeba asi pět planet. Jak jde takový fakt dohromady s ekonomickým růstem?
Řekněme, že jedinou šancí jsou moderní šetrnější technologie, které se rozvíjí právě díky ekonomickému růstu a díky kterým se daří jeho negativní vliv postupně snižovat. Nejprve se rozvíjely „technologie na konci roury“, které člověk vymýšlel, až když zjistil, že ty původní něčemu škodí a je zapotřebí problém řešit. Později se však začaly rozvíjet stále více takzvané čisté technologie. Jsou to technická řešení, která jsou často ekonomicky efektivní sama o sobě. Důležité je také, aby společnost technikům při konstrukci strojů a zařízení řekla, co přesně od nich chce, respektive že chce řešit i ekologické parametry. Technici musí dostávat takovou objednávku, ať již ze soukromého či veřejného sektoru.
Věříte tomu, že svět jde zachránit, nebo si myslíte, že se jednou zničí sám?
Ve své vědecké historii jsem se vždy zabýval spíše problémy lokálními, regionálními či národními, méně již globálními. V době, kdy jsem se o životní prostředí začal zajímat, byla situace v naší republice velice špatná a teď je podstatně lepší. Nicméně stále existují problémy, které je třeba řešit. Věřím, že se je ale daří řešit. Pokud jde o svět, i tam jsem optimista. Současná situace se zlepšuje právě proto, že to lidé chtějí. Věřím, že ve vyspělých zemích lidé neztratí „historickou paměť“ a hodnoty kvalitního životního prostředí si zachovají. Lidé v rozvíjejících se zemích budou hodnoty vůči kvalitě životního prostředí získávat a ty budou stále více ovlivňovat jejich rozhodování a jednání.
Jak hodně by životnímu prostředí pomohla recyklace?
Recyklace může životnímu prostředí určitě pomoci. Nesmíme však zapomínat na ekonomický pohled. Vždy je třeba ptát se, co získáme a co to bude stát. Zvláštní pozornost by měla být věnována nebezpečným odpadům – nejen jejich bezpečné likvidaci, ale zejména postupnému nahrazování výrobků, které jsou škodlivé, když se dostanou do odpadu. Opět úloha pro technický rozvoj.
Byl byste pro zavedení pokut za netřídění odpadu?
Pro zavedení pokut za netřídění nejsem. Za lepší řešení považuji metodu „Pay As You Throw“, to jest plať podle toho, kolik netříděného odpadu vyhodíš. Při výzkumech v zahraničí i v České republice se ukázalo, že lidé nejenže začali odpad více třídit, ale začali ho i produkovat méně.
Myslíte si, že by každý student VŠE měl během svého studia absolvovat povinně alespoň jeden kurz týkající se životního prostředí?
Myslím si, že by to každopádně bylo užitečné, ale vím, že je to obtížně prosaditelné. Na Národohospodářské fakultě ale takový předmět povinný je a je otevřen všem dalším studentům, kteří o problematiku mají zájem, stejně jako všechny ostatní kurzy naší katedry.
Jaký je váš názor na politické diskuze o globálním oteplování?
Oteplování planety se zdá být faktem. Nemám ale sám jasno v tom, do jaké míry jsme příčinou změn. To už tak snadno zjistit nemůžeme. O vědecké pravdě nerozhoduje většina hlasů. Ve vědě je mnohem cennější nalézání skutečností, které odporují původní hypotéze než skutečnosti, které ji potvrzují. Mohou být získány pozorováním či nějakým experimentem. Úlohou vědců je kriticky se zamýšlet, jak věci skutečně jsou. Ne jen opakovat po jiných. S politiky je to tak, že musí mít jasný a jednoznačný a co možná stálý názor na daný problém. To se týká jak těch, kdo hypotézu klimatických změn sdílejí, tak i těch, kteří s ní nesouhlasí. Politici nemohou stále pochybovat tak, jako pochybují vědci.
Jste pro radar na území České republiky?
Z ekologického hlediska by to zřejmě nepředstavovalo takový problém. Záření snad hrozbou není. Radar nejspíš ani nemá být trvale zapnutý. Kdo nám ale objektivně řekne, zda škodlivý je či není? Jinak je to s umístěním. Má taková věc být opravu umístěna tak blízko místa s tak významným kulturním dědictvím, jako je Praha? Co když se sem opravdu nějaká ta raketa bude chtít trefit?
Je pravda, že se chystáte do Indie?
Ano je. Budu tam mít referát na konferenci a poté učit na univerzitě. V poslední době mě stále více zajímá, jakou cestou se, pokud jde o životní prostředí, ubírají rozvíjející se země. Je šance, aby šli jinou cestou? Nebo si také budou muset projít tím vysokým znečištěním jako my? Jaká je případná role rozvinutých zemí v tomto úsilí?
Nahrávání ...
