Rychlé čtení pomáhá studentům a firmám, v budoucnu možná i dětem
NezařazenéMichal Zwinger absolvoval VŠE a založil společnost nabízející kurzy
rychlého čtení. Jeho cílem je zvyšovat rychlost a efektivitu čtení.
Rozečti.se cílí na studenty a zaměstnance pracující s textem a slibuje
zvýšení rychlosti čtení až o 100 %.
Jak vypadá kurz rychlého čtení?
Vzali jsme nejstarší klasické metody, které se užívají ve světě, ty
jsou osvědčené. To znamená nějaká cvičení na rozšiřování zrakového
rozpětí a cvičení na zlepšení oční fixace. To celé je podpořené
pochopením, jak oči při čtení textu fungují, jaké jsou nejčastější
zlozvyky při čtení, jaké jsou správné návyky, které by lidé dělat
měli. To všechno se zkombinuje, informace dávkujeme postupně, cvičení se
taky dělají postupně, a potom je člověk schopný být mnohem
efektivnější.
Jak tedy člověk vlastně čte?
Oči po textu kloužou tak, že udělají pohled, potom se posunou, zase
pohled, dělají spoustu malých pohybů a to oko čte vždycky jenom tehdy,
když se zastaví. Oko se podívá na něco, přečte to a pak se hýbe, to
vlastně nečte, a pak se zase podívá, a čte, a tak se posunuje pořád dál.
Mezi klasické metody cvičení očí patří, aby se dívaly správně a
nedívaly se na něco třeba dvakrát, nezačínaly moc brzo na řádku, prostě
aby těch pohybů bylo za potřebí méně. Když člověk potřebuje míň
pohybů, tak ušetří čas a zpracuje stejné množství informací víceméně
se stejnou kvalitou za o něco kratší čas. Navíc, oko se dá nacvičit na
zachycení o něco širší části. Když se to všechno zkombinuje, tak už
se dá dosáhnout opravdu vyšší efektivity.
Jsou s rychlým čtením spojené nějaké zdravotní problémy,
může někoho třeba bolet hlava?
Může to být náročné, například když si člověk pustí program
Předčítač až moc rychle, může to přetěžovat oči. Ale snažíme se na
to lidi upozorňovat. Existuje takzvaná oční gymnastika, která může
pomoct. Dejte si pauzu nebo třeba jen jednu lekci za den. Procvičujte, ale
jenom do té míry, jako každé jiné cvičení. V očích jsou taky svaly,
člověk nesmí nic přetěžovat.
Nemůže rychlé čtení člověka vyčerpat tak, že pak získaný
čas stráví regenerací?
Nemělo by to až tolik vyčerpávat. Je pravda, že pokud rychlé čtení
člověk používá v práci, neměl by to dělat nonstop osm hodin, to by ho
určitě vyčerpalo. Ale hodí se to, když potřebuje párkrát za hodinu
rychle zpracovat nějaké informace, pak může aplikovat ty metody. To
znamená, že chvíli pracuje s vyšším vypětím, ale pořád
uspoří čas.
Rychlé čtení tedy není možné používat neustále?
Při kurzech člověk dostane i dost teorie, jak a proč to funguje. Ke
kurzu dostávají zákazníci stručný e-book, ve kterém je všechno, co jim
potřebujeme sdělit. Jednou z kapitol je popis různých druhů čtení a taky
situace, kdy jsou vhodné. Podle situace by člověk měl přepínat
v jednotlivých módech. V kurzu je všechno namíchané, nejen cvičení.
Proto chceme, aby si to lidé zadarmo vyzkoušeli, zákazník si to může
projít, zjistí, jak funguje výuka, jak se postupně dávkují informace.
Zatím je to taková kombinace, ale určitě to ještě budeme ladit, aby to
člověka na začátku neodradilo, kdyby to bylo moc těžké.
Mohlo by rychlé čtení pomoct například žákům s problémy se
čtením?
Myslím, že obecně ano, ale je na tom víc práce než jen zpřístupnit
aplikaci. Teď jsme na začátku delší cesty, ještě je potřeba dalšího
rozvoje, abychom mohli pomáhat nějakým konkrétním skupinám. Máme
výukovou aplikaci určenou pro lidi, kteří jsou zvyklí pracovat s textem, a
kteří se v práci s textem potřebují stát efektivnějšími. Není to
pomoc pro někoho, kdo má se čtením zásadní problémy. Možná do budoucna,
po úpravách, by to možné bylo.
Jak by jim to mohlo pomoct?
Postupně bychom chtěli poskytnout pomoc například dyslektikům, kteří
se učí slova podobně, jako je princip rychlého čtení. Tedy namísto toho,
aby si slovo hláskovali nebo slabikovali, tak by ho měli vnímat jako celek.
To zase zvyšuje rychlost a efektivitu, člověk vidí třeba pět slov najednou
a rovnou vnímá celý význam a dokáže pak rychleji číst. Dyslektikům
dělá problém slova slabikovat, špatně se jim to spojuje, a tak se je učí
vidět jako celek. Říkali jsme si, že bychom to rádi rozšířili tímto
směrem, třeba i zadarmo.
Mohlo by se rychlé čtení rozšířit i do škol?
Určitě bychom to museli více rozpracovat, ale byli bychom rádi, kdyby se
k tomu využívala naše aplikace. Myslím, že to možné je, teď je to
nastavené jen pro dospělé lidi, kteří se to učí sami pro sebe. Pro děti
by to muselo být poutavější, trošku jiná forma, jednodušší metody, ne
tolik omezení, více hravosti.
Absolvoval jsi sám kurz rychlého čtení?
Ano, ale měli jsme i jiné testery, protože sami bychom to nestihli
všechno vyzkoušet. Samozřejmě jsem se sám stal absolventem, abych viděl,
jestli to všechno správně funguje. Má to pro mě dva výstupy, za prvé čtu
třeba články na internetu opravdu rychleji. A na co to funguje úplně
nejlépe, je, pokud člověk čte o něčem, o čem má už nějaké
povědomí, hlavně pracovní nebo školní texty. Když člověk čte proto,
aby získal informace. Není to tolik pro zábavu, třeba na beletrii nebo
poezii, důležitý je proces zjišťování informací. Když člověk třeba
čte nějaký text už podruhé, tak může aplikovat všechny naučené tipy a
postupy, může pracovat s textem úplně jinak, než předtím.
Dalo ti studium na VŠE znalosti potřebné do praxe?
Studoval jsem FPH a CEMS, ten mi dal spoustu dobrých kontaktů. Styl toho
studia, ti lidé, mezinárodní prostředí je úplně super, stejně jako
zapojení firem. Ale to, co jsme dělali v hodinách, moc nepoužívám.
Myslím, že škola člověka připraví spíš na to, jak se dostat
k informacím. Všechno už si to jednou zkusil, teoreticky, nanečisto, ale
v reálu to samozřejmě funguje jinak. Je to víc selského rozumu a
teoretické základy v hlavě pomáhají. Z CEMSu jsem si odnesl hlavně
zkušenost, že všechno jde, taky dobré kontakty a odvahu.
Foto: Vodafone Nápad roku
Nahrávání ...
