Rozšifrování vztahů politiky a ekonomie mu vyneslo „nobelovku“

30. 6. 2010 | | Nezařazené

Prolínání složek státní správy, politického systému a zájmových
organizací je spletité. Popsat se to pokusil James Buchanan. Spolu
s vysvětlením různých politických jevů a ekonomicko-politického
rozhodování rozšířil teorii obecné volby, což mu vyneslo Nobelovu cenu
za – ekonomii.

Reálný obrázek toho, jak fungují složky státní správy ovlivňované
ekonomickou situací a nikoliv teoretické popsání stavu, který by měl být,
rozšířil teorii obecné volby. James McGill Buchanan junior zdůraznil, že
se musíme dívat na konkrétní subjekty, které utrácejí. Za rozvoj
smluvních a konstitučních základů teorie ekonomického a politického
rozhodování obdržel v roce 1986 Nobelu cenu za ekonomii. Od narození
Jamese Buchanana uplyne na začátku října devadesát let. Magisterský titul
získal ve svém rodném Tennessee, doktorský na University of Chicago. Jako
pedagog však působil ve Virginii a v Los Angeles. Celý život se zabýval
osobními zájmy politiků a neekonomickými silami ovlivňující vládní
ekonomické rozhodování.

James Buchanan rozšířil teorii veřejné volby několika způsoby.
Nejznámější je použití ekonomické mikroteorie na zkoumání zájmových
organizací, státní zprávy a politického systému. Hlavním cílem
rozšíření v této oblasti bylo popsání problémů z pozitivního
hlediska, nikoliv z normativního. Jedinci, stejně jako ve fi rmách a
v domácnostech, jednají ve svém vlastním zájmu. Nelze se spoléhat na to,
že by ti samí lidé jednali ve službách zájmu veřejného. Rozvoj této
teorie veřejné volby je krokem k obecnější ekonomické teorii, která
odvozuje chování různých veřejných organizací ze zájmů jejich členů.
Dalším příspěvkem je podrobné a jednodušší vysvětlení politických
jevů, kde všechny ekonomické zisky spotřebovává současná generace, ale
většinu nákladů ponese generace budoucí. Buchanan upozorňuje na
nebezpečí, kdy „selhání trhu“ politickými a administrativními
prostředky může vést k ještě větším politickoekono­mickým
problémům.

Třetí obsáhlá oblast Buchananova zkoumání zahrnuje politické a
ekonomické rozhodování. Zaměřil se zde na jednotlivce a na koncepci
dobrovolné směny mezi dvěma osobami, která je zde zobecněna na
společenskou smlouvu, při níž nikdo netratí. Rozvinutím konstituční
ekonomické teorie dospěl k závěru, že společnost by měla být řízena
ve spravedlivém podílu donucení a rizik. Obával se také zneužití moci,
což ho vedlo k pochopení společenských norem a pravidel. V mnoha knihách
Buchanan analyzoval své závěry o integraci politických a ekonomických
rozhodování s důrazem na právní systém řízení.

Dodnes žijící James Buchanan poukázal na jeden fakt: je důležité, kdo
utrácí a jaká je jeho motivace. Jinak by se mohlo lehce stát, že
přestaneme z globálního hlediska rozlišovat země, v nichž devadesát
procent výdajů činí stát a jen deset procent soukromý sektor od zemí, kde
je tomu opačně.

Mohlo by tě zajímat: