Vyšla Revolver Revue č. 56
NezařazenéDalší číslo Revolver Revue se v těchto dnech dostává ke svým čtenářům. Časopis je vydáván od roku 1985 (do roku 1989 jako samizdat). Zaměřen je na literaturu, výtvarné umění a širší společenské souvislosti. Následuje výběr z témat, která 56. číslo přináší.
Další číslo Revolver Revue se v těchto dnech dostává ke svým čtenářům. Časopis je vydáván od roku 1985 (do roku 1989 jako samizdat). Zaměřen je na literaturu, výtvarné umění a širší společenské souvislosti. Následuje výběr z témat, která 56. číslo přináší.
„Supermarket není tržnice, protože zde není místo k dialogu, a kino není divadlo, protože scéna je dvojrozměrná a nepřipouští zpětnou vazbu mezi dramatem a divákem“, píše Vilém Flusser v textu s názvem Gesto filmování, který, spolu s Gestem telefonování a Gestem psaní, pro Revolver Revue vybral a přeložil Jiří Fiala.
Rubrika Z dílen grafiků je tentokrát vyhrazena Tomáši Machkovi, který „by uměl žít“ v době první republiky, „kdy kvalitní design, architektura a umění nebyly ozdobou a zbytností, nýbrž přirozenou a nutnou součástí moderního života“, jak řekl v jedné z odpovědí na Čtrnáct otázek Viktora Karlíka. Milan Pitlach doprovodil své fotografie krajin citáty z Nietzscheho arcidíla.
„V rodině živící se prací na poli jsem si zvykla jako na samozřejmost, o níž se ani nepřemýšlí, že pro „potřeby duše“, četbu, studium, náboženství, přírodu, i pro zábavu musí člověk zužitkovat chvíle, kdy ho není třeba jinde“, řekla spisovatelka Anna Blažíčková v rozhovoru Robertu Krumphanzlovi. Z jejích próz, z velké části dosud nevydaných, publikuje Revue povídky Babička se vrátila a Momentka.
Obsáhlá část 56. čísla se váže k městu Zlín: Tamější rodák Pavel Petr napsal básnický deník s názvem Z Javoriny pro Filipa. Viktor Kolář je autorem cyklu fotografií z emigrace Novosvětská setkání – v průvodním textu vzpomíná na to, jak je roku 1984 vystavil v normalizačním Gottwaldově. V samostatných portrétech jsou otištěna výtvarná díla Svatopluka Slovenčíka, Zdeňka Macháčka a Jiřího Mikulčíka, v ukázkách práce učitelů a žáků Zlínské soukromé vyšší odborné školy umění. K tématu se váží i rozhovory s ředitelem zmíněné školy Ivo Sedláčkem a s šéfredaktorem časopisu Prostor Zlín Jiřím Ševečkem. Z rozhovorů mimo jiné vyplývá, že kultura by ve Zlíně dnes nemohla v takové míře existovat bez klíčové podpory fondu města a četných příznivců z řad podnikatelů, o nichž se Praze dosud může jen zdát.
Nahrávání ...
