Radová: Senát by měl být fórem celé akademické obce

26. 11. 2006 | | Rozhovory

Do pomyslného křesla předsedy Akademického senátu VŠE (AS VŠE) usedla v červnu loňského roku doc. Jarmila Radová z Fakulty financí a účetnictví. „Věřím, že bude možné senát více otevřít různým názorovým proudům, které na škole panují,“ nastínila v našem rozhovoru záměry „velkého“ senátu v jeho novém volebním období.

Do pomyslného křesla předsedy Akademického senátu VŠE (AS VŠE) usedla v červnu loňského roku doc. Jarmila Radová z Fakulty financí a účetnictví. „Věřím, že bude možné senát více otevřít různým názorovým proudům, které na škole panují,“ nastínila v našem rozhovoru záměry „velkého“ senátu v jeho novém volebním období.

Proč jste se vlastně rozhodla do AS VŠE kandidovat a co vás přimělo ucházet se o funkci jeho předsedkyně?

Na rozdíl od minulých let byli na toto volební období do senátu voleni vždy tři zástupci z řad učitelů a dva zástupci studentů. Kandidovat za naši Fakultu financí a účetnictví jsem se rozhodla z toho důvodu, že jsem cítila podporu svých kolegů, kteří mě již delší dobu znají. Jinak dlouhodobě, a nejen na poli školy, je mi vlastní snaha aktivně se podílet a přispívat k rozvoji subjektů, kde působím.

Ve „velkém senátu“ se jedná zejména o reprezentaci zájmů studentů a pedagogů. Předpokládala jsem, že mi tady pomůže má zkušenost z šestiletého působení ve fakultním senátu, kde jsem jedno volební období byla též ve funkci předsedkyně. Proto jsem neodmítla návrh, který vzešel ze strany členů senátu, abych se ujala funkce předsedkyně.

Plánujete nějaké významné změny ve fungování celoškolského senátu?

Existence a fungování senátu vyplývá z vysokoškolského zákona a v těchto intencích bude senát i nadále pracovat.Věřím, že bude možné senát více otevřít různým názorovým proudům, které na škole panují a budoucí směřování školy jistě ovlivní. Dle mého názoru by měl senát i nadále být fórem pro názory všech členů akademické obce. Odborné problémy řeší jednotlivé komise senátu, které předkládají na jednání svá stanoviska.

Pokud nějaké změny nastanou, tak půjde o drobné úpravy vnitřního fungování senátu. O tom již ostatně jednáme: jde například o úpravy Volebního a jednacího řádu AS VŠE, na kterých jsme začali nedávno pracovat.

Je nutno zdůraznit, ze senát v současnosti pracuje jako dělný tým lidí, kteří mají zájem aktivně se podílet na chodu školy. Na tomto úsilí by rozhodně nebylo dobré nic měnit.

Obecně platí, že studenti o funkci a činnosti AS VŠE příliš nevědí – jak byste chtěla zvýšit jejich povědomí o jeho práci?

Jednou z možných variant je právě například častější komunikace se Studentským listem, kde by se mohly v dohodnutých intervalech zveřejňovat stručnější informace o aktivitách AS VŠE, jinak uvedené v zápisech z jednání (pozn. red. více na senat.vse.cz). Bude mi potěšením přivítat redaktory Studentského listu a samozřejmě další studenty na jednotlivých zasedáních senátu.

Dále jsou k dispozici mé konzultační hodiny vždy ve středu od 13 do 14 hodin, kde mě mohou členové akademické obce navštívit. Budu se snažit a již jsem řešila a řeším konkrétní problémy a podněty. Jako příklad mohu uvést problém kouření v náhradních jídelních prostorách v době, kdy nefungovala menza či problém přístupu do budovy školy o svátcích. O tom se bude diskutovat na zasedání senátu dne 13. listopadu. Studenti i pedagogové konzultačních hodin využívají a věřím, že naše vzájemné komunikace bude ještě intenzivnější.

Chtěla bych také otevřít otázku pořádáni akademického plena, které by přiblížilo a ozřejmilo práci akademického senátu i vedení školy. Takové plénum by mohlo a mělo být pravidelným místem přímého setkávání senátorů se členy akademické obce. Na neformální úrovni ovšem velmi dobře funguje komunikace mezi všemi zájmovými skupinami.

Jak vidíte budoucí spolupráci s vedením školy?

Rámec spolupráce vychází z vysokoškolského zákona a senát schvaluje či se vyjadřuje k dokumentům předloženým rektorem či senáty jednotlivých fakult. Mohu potvrdit, že spolupráce mezi vedením školy a senátem je jednoznačně konstruktivní. Obě složky se snaží nalézt vzájemně přijatelná řešení, což vyplývá i ze zápisů z obou zasedání senátu. Osobně jsem členkou kolegia rektora a naopak pan rektor se doposud zúčastnil všech zasedání senátu. Většinou byli přítomni i prorektoři.

Doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D. vystudovala Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. Hned po ukončení studia nastoupila na Vysokou školu ekonomickou, kde působí i nadále. V současnosti je vedoucí katedry bankovnictví a pojišťovnictví na Fakultě financí a účetnictví. Je garantem předmětu Finanční a pojistná matematika, který také přednáší. Také se podílí na celoškolsky povinném kurzu Peníze, banky, finanční trhy. Přednáší také v rámci kurzů celoživotního vzdělávání a ve finančních institucích.

Mohlo by tě zajímat: