Profesní bakalář? Povídali před pěti lety

18. 8. 2015 | | Zprávy ze školy

Na podzim tomu bude pět let, co se strhlo ve vysokoškolských vodách
haló. Tehdejší vláda Petra Nečase totiž příšla s návrhy, které měly
studium „z gruntu“ změnit. Aby nebylo úplně pro každého. Respektive
aby nebylo celé pro každého.

Bakalářský titul měl být dál „masovkou“, ovšem praktičtější
než doposud. Tak aby se hned po něm mohli absolventi vrhnout do práce.
Následující dva roky měly naopak zůstat jen pro ty nejlepší, pro elitu.
Píše se rok 2015 a profesní bakaláři existují většinou jen na
stránkách pět let starých novin – včetně iListu. „Na vyšší kvalitu
a osobní přístup nedosáhne každý, ale jen ten, kdo na to bude mít (…)
Navazující studium by mělo být více propojeno s vědeckou činností, aby
diplomové práce navazovaly na řešení grantů,“ řekl nám v listopadu
2010 prorektor pro strategii Jakub Fischer. A co lidé, kteří by o studium
stáli, ale neprošli přísným sítem? „Budou mít možnost pokračovat na
soukromé vysoké škole. Těch se totiž plánované změny nedotknou,“
nastínil tehdejší děkan Fakulty financí a účetnictví Petr Dvořák,
který dnes dělá prorektora pro pedagogickou činnost. Zmíněné změny se
plánovaly od roku 2011/12, takže by dnes teoreticky na VŠE neměl být nikdo,
kdo pamatuje „staré pořádky“. Tedy, že bez titulu „inženýr“ jste
jako bez ruky. Jede se však dál po starém To se samozřejmě nestalo.
„Podpora ze strany ministerstva je nulová. Do dneška oficiálně profesní
bakalářské studium neexistuje, i když se o něm dost mluví,“ shrnuje
současný stav děkan Fakulty informatiky a statistiky (FIS) Luboš Marek.
Přímo na VŠE se tehdejšími změnami inspiroval pouze jeden obor, a to
právě na jeho fakultě. Zde vznikla Multimédia v ekonomické praxi, která
jsou zaměřena „profesně“, přesně jak někdejší vláda zamýšlela.
Jinými slovy se počítá s tím, že po třech letech vyrazíte na trh
práce, protože už vše potřebné znáte. Multimédia ostatně ani
„magistra“ nemají. Kdo chce pokračovat, musí zvolit jiný obor.
Případně školu. Na ostatních fakultách se některé obory profesnímu
bakaláři blíží. Na Národohospodářské fakultě (NF) je to třeba
Veřejná správa a regionální rozvoj. „Studenti získají základní
přehled o právním prostředí, o ekonomických teoriích a znalosti
týkající se fungování veřejné správy, které mohou okamžitě po
dostudování bakalářského programu využít,“ říká děkan NF Miroslav
Ševčík. Fakulta mezinárodních vztahů (FMV) zase nedávno otevřela
kombinovaný bakalářský obor Manažer obchodu. „Zde se nepočítá se
zájmem absolventů o pokračování ve studiu. Jsou to lidé z praxe, kteří
studují při zaměstnání, a nelze předpokládat, že by se rozhodli
přestoupit do denního studia některého z navazujících magisterských
programů,“ uvádí děkan FMV Štěpán Müller. Těžší přijímačky?
Mohlo být hůř K „revoluci ve studiu“ tak nakonec nedošlo, něco se však
změnilo. Dostat se z bakaláře na magistra je dnes těžší. Zatímco
v letech 2008 či 2009 s tím na většině fakult neměl problém prakticky
nikdo, kdo skončil dřív než za osm semestrů, nyní se mnohem více hraje na
prospěch a promíjení přijímaček dostalo pevná pravidla. Několik
příkladů. Na FMV v roce 2010 stačilo „podat přihlášku do 6 měsíců
od standardního ukončení studia“. Nyní musíte mít hotovo za šest
semestrů a prospěch do 1,5. Na Fakultě podnikohospodářské (FPH) stačilo
mít hotového bakaláře za čtyři roky. Teď jsou to tři a navíc je třeba
„prospěch do 60 procent kvantilu“. A NF před pěti lety brala
jakéhokoliv zájemce, kterému na VŠE netrval bakalář déle než osm
semestrů. Dnes mají na promínutí zkoušek nárok jen absolventi
bakalářského programu na NF, kteří neskončili později než
v 7. semestru a neztratili v takovém případě více než 18 kreditů.

Ani zpřísnění přijímaček ale není tak žhavé, jak se původně
zdálo. V listopadu 2010 totiž Fischer plánoval, že se počet
přijímaných uchazečů sníží do roku 2015 o polovinu. Skutečnost?
Celkový počet lidí, které fakulty do navazujícího magisterského studia
přijaly, se třeba mezi lety 2011 a 2013 zvýšil z 6555 na 6636. Stejně
tak se zatím nezměnil celkový počet magisterských studentů na VŠE.
V roce 2010 jich bylo 7211, v roce 2013 pak 7273. Data za rok 2014 ještě
k dispozici nejsou.

Nic neplánujeme, říkají fakulty

Zároveň se nezdá, že by zástupci VŠE šli nějakým větším změnám
naproti. „Fakulta neplánuje zavádění profesního bakalářského oboru,
priorita jsou pro nás naše stávající programy a jejich reakreditace,“
říká proděkanka pro pedagogickou činnost na FPH Hana Mikovcová.

Ševčík zase zdůrazňuje, že NF chce rozvíjet analytické myšlení, na
což bakalář nestačí. „Nemyslím si, že jsou takzvané profesní
bakalářské obory ve společenských vědách správným směrem rozvoje,“
dodává s tím, že je teď fakulta tedy ani neplánuje rozšiřovat.

Podobně to vidí Müller. Bakalářské obory na FMV podle něj nikdy jako
profesní koncipované nebyly. „U všech je výuka rozložena tak, že
ucelené vzdělání získává absolvent po ukončení navazujícího
magisterského studia,“ tvrdí. Sám žádné změny neplánuje. Částečně
ovšem proto, že je ve funkci jen do ledna 2016. „Bylo by neseriózní teď
spustit jakoukoli větší akci zavazující fakultu na delší časové
období,“ vysvětluje.

Nápad pořád leží v šuplíku

Z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ovšem
v poslední době přicházejí signály, že by „profesním bakalářům“
ještě nemusel být úplně konec. Na konferenci Financování vzdělávání
o nich mluvil například náměstek ministra a bývalý děkan FPH Jaromír
Veber s tím, že půjde o součást chystané vysokoškolské reformy. Podle
něj by to však mělo byt řešení hlavně pro regionální školy, které by
tak mohly svým absolventům zajistit lepší uplatnění.

Přímo FIS, která na VŠE s nabídkou „profesního bakaláře“ zatím
pokročila nejdál, se tomuto nápadu nevyhýbá. Podle Marka to však není
priorita. „Uvítali bychom ale nějaké zákonné ukotvení tohoto typu
studia – třeba i s ohledem na podmínky akreditace, které by přirozeně
měly být jiné,“ dodává.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: