Proč se studenti neúčastní ankety

15. 3. 2005 | | Názory

Nezájem studentů. Tak by se dal popsat výsledek školní ankety, která zkoumá spokojenost studentů s vyučovanými předměty. Zveřejněné údaje za loňský letní semestr, které se týkají celoškolních povinných předmětů, ukazují, že dotazník vyplnila asi pětina studentů. Proč tak málo?

Nezájem studentů. Tak by se dal popsat výsledek školní ankety, která zkoumá spokojenost studentů s vyučovanými předměty. Zveřejněné údaje za loňský letní semestr, které se týkají celoškolních povinných předmětů, ukazují, že dotazník vyplnila asi pětina studentů. Proč tak málo?

Odpověď je nasnadě. Nikdy jsme se my, studenti, nesetkali s výsledky kompletními, rozdělenými podle fakult, kateder, předmětů a vyučujících. Informace o tom, že účast na přednáškách z matematiky je nízká, nám toho mnoho nenapoví. A slyšeli jste snad někdy o pedagogovi, jehož by si jeho nadřízený pozval na kobereček jen proto, že mu většina studentů do ankety napsala nelichotivé hodnocení jeho odborné úrovně?

Jistě, při anonymním hodnocení narážíme na řadu problémů. Anketa vlastně obtěžuje ve chvíli, kdy si chceme registrovat předměty na další semestr. Mnozí pak úroveň vyučujícího hodnotí jen podle toho, zda udělil či neudělil zápočet, případně jak dlouho a podrobně se při zkoušce vyptával. Roli hrají jistě i osobní sympatie či antipatie.

Pedagogové navíc proti nelichotivým výsledkům ankety mohou jednoduše namítat, že nejsou dostatečně reprezentativní. Opravdu nejsou, protože pětina studentů předmětu, kam je zapsáno padesát lidí, vskutku asi vypovídající není. Proč by se ale student zabýval něčím, co nemá žádný očividný výsledek? Kdyby se na některých školních webových aplikacích, například na psovi, po vyplnění dotazníku, dejme tomu alespoň s půlročním zpožděním, objevily výsledky, studentům by to často pomohlo v rozhodování, co a koho si zapsat. Navíc bychom se vyhnuli věčným nářkům, že předmět měl slibně znějící název, ale obsah že stál přinejmenším za starou bačkoru.

Pak by se možná do ankety začalo zapojovat více studentů a údaje by se pomalu ale jistě začaly stávat reprezentativními. Třeba by potom vedoucí kateder či proděkani pro pedagogiku mohli i vyvodit nějaké důsledky z nedobrého hodnocení.

Spíš se ale bojím, že mnohým současný stav naprosto vyhovuje a nevidí důvod, proč jej měnit. Vždyť přece „studenti nejsou schopni ohodnotit vyučujícího objektivně, mstí se mu za těžké testy“, „odborné přednášky přece nejsou nudné, ale stroze informativní“ a „kantor tomu rozumí mnohem více, než se zdá, jen to chtěl studentům podat lidsky“. Výmluv je mnoho, řešení v nedohlednu, takže příště asi znovu při registracích zmáčknu u hodnotící ankety volbu „vyplním později“.

Mohlo by tě zajímat: