Proč nás mají zajímat volby do Evropského parlamentu
NázoryAutorkou článku je Tereza Klimešová, předsedkyně klubu Klub mladých politologů
Již tenhle týden čekají všechny státy Evropské unie volby do Evropského parlamentu. Nejpalčivější otázkou v souvislosti s nimi totiž je, jak moc se celosvětová vlna populismu promítne do výsledku těchto voleb. Už teď je jasné, že antisystémové a euroskeptické strany mají velkou šanci posílit.
Pokud by k tomu opravdu došlo, mohla by poměrně snadno nastat situace, kdy bude parlament zablokovaný a nebude schopný nic prosadit, což je situace, do které se určitě nikdo nechce dostat.
Tyto volby nerozhodnou pouze o složení parlamentu, ale také o složení a novém šéfovi Evropské komise. Momentálně se jako nejžhavější kandidát jeví lídr Evropské lidové strany, šestačtyřicetiletý Manfred Weber. Ten během svého evropského turné objíždí celý kontinent a představuje občanům svoji vizi Unie.
Na konci února zavítal i do Prahy, kde mimo jiné debatoval se studenty na akci, kterou uspořádal Klub mladých politologů z VŠE společně s Politologickým klubem FSV UK. Weber se zde projevil jako zkušený energický politik s jasnou vizí a odhodláním tuto vizi převést do reality. Vyzdvihoval nutnost silné a spojené Evropy, která musí být především akceschopná. K tomu však bude nutné prosadit určité reformy. Často se mluví například o změně hlasování v Radě. Momentálně je potřebný souhlas všech osmadvaceti členů, což samozřejmě přináší časové prodlevy, které jsou v rozhodnutích, kde je potřeba okamžitá reakce, velmi problematické.
Problémem jsou i dezinformační weby
Je tedy jasné, že by nás tyto volby měly zcela určitě zajímat. Trend je bohužel takový, že v České republice evropská témata netáhnou. K minulým volbám do Evropského parlamentu v roce 2014 u nás přišlo pouze 18 procent oprávněných voličů. Celoevropský průměr je přitom přes 42 procent. Navíc pokud srovnáme účast v posledních volbách s volbami z let 2004 a 2009, zjistíme, že se čísla propadla o 10 procent.
Čím to je? Kam zmizelo ono proevropské nadšení z doby, kdy jsme do EU vstupovali a k evropanství jsme se hrdě hlásili? Na tyto otázky není snadné odpovědět. Velký podíl na tom však určitě mají naši političtí zástupci. Pokud lidé neustále slýchají pejorativní výroky z úst nejvyšších představitelů na adresu Unie, špatně se tu pak buduje dobrá pověst a zápal pro společný evropský projekt. Dalším problémem jsou dezinformační weby a média pochybné pověsti. Ty se často uchylují ke zkratkovitým frázím, zavádějícím výrokům či úplně smyšlenému obsahu. Toto všechno dohromady pak v lidech vyvolává frustraci a nechuť jakkoliv participovat.
Evropský parlament se tuto apatii snaží změnit a již v červnu minulého roku spustil iniciativu Tentokrát budu volit, která se snaží volby do EP zviditelnit. Není náhoda, že tento projekt byl představen právě v Evropském parlamentu na akci European Youth Event, na kterou se sjely tisíce mladých lidí z celé Unie. Právě v mladých angažovaných lidech totiž EP vidí budoucnost. Tato iniciativa tak kromě propagace voleb také spolupracuje a pořádá meetingy s neziskovými organizacemi, studentskými spolky či jinými institucemi, aby tak společně vymysleli způsob, jak udělat volby přitažlivější. Především se snaží lidem vymluvit představu “zlého Bruselu”, který nám pořád něco diktuje. Pro budoucnost Evropské unie tak bude zcela zásadní, aby si co nejvíce lidí uvědomilo, že EU není ten “zlý Brusel”, ale že jsme to my všichni, kteří Unii formujeme a podílíme se na jejím vývoji. Prvním krokem může být třeba právě hlasování v eurovolbách, ať už budeme volit kohokoliv.
Foto: archiv Terezy Klimešové
Mohlo by tě zajímat:
- Adam Vološin: Na cestu na kole z Porta do Prahy mě namotivovala moje nadřízená
- Míla Vach: VŠE byla snad sedmá škola, kam jsem se hlásil, nikde mě nechtěli
- Reportáž z Pražského hradu: Jakým překážkám Evropská unie dnes čelí a kam povedou její další kroky