Praxe pro mladé: Záchrana před nezaměstnaností, nebo vyhazování peněz?

2. 12. 2013 | | Nezařazené

Studenti, kteří nezvládli při škole získat pracovní zkušenost, se
nemusí bát. Do konce srpna 2015 se mohou na úřadech práce hlásit do
programu „Odborná praxe pro mladé do 30 let“. V rámci projektu se
dostanou do některé z firem, kterým stát a Evropská unie za zaměstnání
absolventa zaplatí.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se má takto řešit
problém nezaměstnanosti mladých.

„Podstatou této aktivity je umožnit mladým lidem, aby získali tolik
potřebnou praxi, a tím pádem se zvýšila jejich šance při hledání
zaměstnání,“ komentuje pro iList mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina
Beránková. Odborníci mají ovšem k nápadu řadu připomínek – vysokou
byrokracii nebo „vyhazování peněz“ na úkor jiných skupin.

Šanci mají i vysokoškoláci

Daňoví poplatníci v Česku už přispěli na praxi 239 absolventům.
O zaměstnávání mladých lidí v rámci projektů „Odborná praxe pro
mladé do 30 let“ projevilo zatím zájem 2308 tuzemských firem, které
nabízejí dohromady 3580 volných míst. Ukazují to poslední data Úřadu
práce ČR. Jak přitom informuje MPSV, dalších 2600 uchazečů se ještě
může hlásit. Firmy nabízejí místa hlavně v oblasti administrativy,
obchodu, IT, hotelových služeb, pohostinství či účetnictví.

Jak napovídá název, projekty jsou určené pro absolventy škol, kterým
ještě nebylo třicet a kteří jsou déle než čtyři měsíce zapsaní na
úřadu práce nebo jim jednoduše chybí pracovní zkušenost. Nejvyšší
dosažené vzdělání nehraje roli. Jak zdůrazňuje Beránková, mezi
úspěšnými uchazeči se už objevili i vysokoškoláci.

Nejde o nic nového

„Absolventské praxe byly v průběhu devadesátých let, a pokud se
nemýlím, až do roku 2004 jedním z nástrojů aktivní politiky
zaměstnanosti,“ připomíná Magdalena Kotýnková z Národohospodářské
fakulty na VŠE. V roce 2004 ovšem začal platit nový zákon
o zaměstnanosti, ze kterého tyto praxe „vypadly“.

Několik let to vzhledem k hospodářskému růstu příliš nevadilo,
absolventi při vstupu na pracovní trh neměli potíže. To se ovšem
v posledních pěti letech změnilo, dodává Kotýnková. „Za této situace
považuji za přiměřené podpořit získání praxe těch absolventů, kteří
mají zájem pracovat, tedy jsou v evidenci úřadu práce,“ uvádí.
„Pohled na trh práce v Evropě jednoznačně ukazuje, že nezaměstnanost
mladých je významným celospolečenským problémem, což znamená hrozbu pro
budoucí potenciál dané ekonomiky,“ souhlasí hlavní ekonom Komerční
banky Jan Vejmělek.

Každý pokus řešit tuto otázku je proto podle něj chvályhodný.
„Vzhledem k demografickému vývoji a očekávanému úbytku pracovní síly
je i v zájmu zaměstnavatelů získat co nejkvalitnější absolventy a
vůbec se o nich dozvědět,“ pokračuje. Pro mladé je podle něj
klíčové, že tak vůbec dostanou příležitost někde předvést, co
zvládají. „Bez té první pracovní zkušenosti se to ukazuje dost
obtížně,“ myslí si.

Jádro problému leží jinde

Zároveň však Vejmělek upozorňuje i na negativa, zejména živení
úřednického aparátu a s tím spojenou byrokracii. „Například Komerční
banka se právě z důvodu nákladné administrativy tohoto projektu
nezúčastňuje,“ říká. Banka tedy podle něj raději nabízí brigády,
stáže nebo spolupráci při psaní závěrečných prací.

Kritikou nešetří ani ředitel Asociace pracovních agentur Radovan
Burkovič. „Je zásadně špatně, když firmy dostávají příspěvky a
dotace na tvorbu pracovních míst. A je úplně jedno, pro jakou skupinu
nezaměstnaných na trhu práce. Uvědomme si, že tím vyhazujeme peníze,
které pak chybí třeba ve zdravotnictví, školství nebo hasičům,“
vyjmenovává.

„Politici to obhajují tím, že místo podpory v nezaměstnanosti dají
raději lidem tytéž peníze za účast na odborné praxi. Místo abych peníze
pálil, tak je roztrhám. To je naprosto mimo realitu,“ doplňuje. Daleko
přínosnější by podle jeho názoru byla změna školského systému
v Česku, který za peníze poplatníků produkuje v praxi nepotřebné
nezaměstnané. „Přitom firmám současně chybí armáda kvalifikovaných
zaměstnanců jiných oborů,“ zdůrazňuje.

Jak to funguje

Projektů „Odborná praxe pro mladé do 30 let“ po Česku funguje celkem
čtrnáct. Nejvíce dohod s firmami o zaměstnání absolventů zatím
uzavřela Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně, a to 65. Zde se také
zatím nahlásilo nejvíce uchazečů (400).

Celkový rozpočet činí 1,034 miliardy korun, 85 procent z toho se má
zaplatit v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, zbytek
pak z českého státního rozpočtu. Firma, která absolventa zaměstná,
získá na takového pracovníka až 24 tisíc měsíčně, a to na půl roku
až na rok. Maximum uchazečů, které lze takto v Česku zaměstnat, jsou tři
tisíce.

Programy běží od letošního července, trvat mají do 31. srpna 2015.
„V případě, že se ukáže – a zatím tomu vše nasvědčuje – že
jsou skutečně přínosem a že je o ně zájem, je pravděpodobné, že bude
snaha v této praxi nadále pokračovat,“ říká ovšem už teď
Beránková.

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: