Pomáháme studentům překonat nejistotu v těžkých začátcích
Kariéra, RozhovoryNa škole začíná naostro působit Institut rozvoje podnikání (IDE). Tento útvar Fakulty podnikohospodářské se snaží poskytnout pomocnou ruku studentům i široké veřejnosti, kteří mají chuť začít podnikat. Nejjednodušší start je zavolat IDE, tvrdí inženýr Miroslav Křížek, ředitel Institutu.
Na škole začíná naostro působit Institut rozvoje podnikání (IDE). Tento útvar Fakulty podnikohospodářské se snaží poskytnout pomocnou ruku studentům i široké veřejnosti, kteří mají chuť začít podnikat. Nejjednodušší start je zavolat IDE, tvrdí inženýr Miroslav Křížek, ředitel Institutu.
Jak vidíte roli podnikatele? Je důležitý v ekonomice?
Jednoznačně. Kdyby podnikatelé a hybatelé ekonomiky nebyli, dost těžko si lze představit, jakým způsobem by celá naše společnost fungovala. I v podmínkách centrálního plánovaní podnikatelé byli, byť schovaní či mimo zákon. Objevovali ve všech systémech už od doby, kdy vzal první člověk do ruky kámen, a existovat budou i nadále.
Dá se podnikání naučit?
Spousta nejrůznější pouček z managementu hovoří o tom, že je vysledované, kolik procent předpokladů tvoří složka vrozená. Je zaručeno, že v každém podnikateli je něco vrozeného, ale celá řada přístupů či metod je naučených, ať už přímo, nebo od ostatních. A dobrý podnikatel si dokáže vybrat správné věci k zapamatování.
Před IDE jste rozjel takzvaný podnikatelský inkubátor (PI). Co vás k tomu vedlo? Byla to výzva?
Rád vidím vznikat reálné a životaschopné subjekty. Já osobně bych očekával, že inkubátor bude zakládat padesátiletý manažer, který už má ledacos za sebou, ale ani já se v tomto směru necítím být nováčkem. Začal jsem podnikat před více než deseti lety. I když začátky byly krušné, teď jsem jedním z nejúspěšnějších podnikatelů v oboru, ve kterém působím, a to mi ještě nebylo třicet. Troufám si říct, že mám dostatek zkušeností, abych je mohl předávat, a zároveň jsem dostatečně mladý, takže nemám averzi vůči moderním věcem, což je oproti zmíněnému padesátiletému manažerovi docela výhoda.
Jak dlouho jste připravovali přechod od PI k IDE?
Realizace trvala dva roky, než jsme připravili projekt včetně finančního zázemí, partnerů a investorů tak, abychom se mohli stát plnohodnotnou součástí školy. Nyní jsme se konečně staly podnikatelskou platformou, která studentům, kteří mají nějaký zajímavý nápad, zájem podnikat nebo již řeší nějaký konkrétní problém související s podnikáním, umožňuje najít si v široké škále našich aktivit tu nejvhodnější. Snažíme se zejména pomáhat s těžkými začátky, které jsou obvykle spojeny s velkou podnikatelskou nejistotou, zda projekt vyjde či ne.
Jak jste vytvářeli jednotlivé prvky Vašeho kruhového diagramu?
Aby koncepčně zapadaly. Základem je vzdělávat zájemce o podnikání v nejrůznějších sférách, což je může dovést k založení vlastní firmy. Když pak řeší nějaký konkrétní problém v rámci započatého podnikání, například v právní či účetní oblasti, přesunou svůj zájem na poradenství. Vzhledem k tomu, že začínají, je drahé najímat si na to lidi. Pokud cítí, že potřebují pomoci komplexněji, přihlásí se do inkubátoru. Soutěž má napomoci zvyšovat zájem o podnikání jako takový a umožnit lidem s dobrými nápady jejich realizaci. Jiná naše aktivita je zas zaměřena na výměnu zkušeností mezi zájemci o podnikání a úspěšnými podnikateli. Partneři chtějí oslovit začínající firmy a nabízejí za to bezplatné či cenově zvýhodněné rady, investoři naopak pomohou s financování s cílem zhodnotit vložené peníze. Jedna z našich hlavních rolí je tedy organizačního charakteru – dávat dohromady ty, co potřebují pomoci, s těmi, co tuto pomoc mohou nabídnout.
Co mám dělat, když budu chtít začít podnikat?
První krok by měl být kontaktovat nás. Řeknete nám, že máte nějaký nápad. My vám poradíme, jestli je životaschopný a jak s ním případně pracovat dál. Nechceme naši činnost nějak formalizovat, aby každý musel projít nějakými předměty. Pokud přijde vyzrálá podnikatelská osobnost s dobrým nápadem, nemá cenu posílat ji studovat nějaké předměty. Na druhou stranu jsou projekty, na kterých je na první pohled jasné, že nemají šanci. Takové na základě několika předmětů, které na VŠE máme, vyfiltrujeme. K investorům se dostanou pouze projekty, které mají reálnou šanci na úspěch. V tuhle chvíli přijímáme projekty od půl do pěti miliónů korun, počet není omezen.
Co když chci podnikat, ale nemám nápad?
Přišla iniciativa přímo od investorů, že mají spoustu výborných nápadů, které jim leží v šuplíku, ale nemají ekonomicky vyzrálé lidi, kteří by jim ten nápad rozvedli do kvalitního podnikatelského záměru. Nemůžeme sice předpokládat, že student je úplně vyzrálá podnikatelská osobnost, ale zase má takovou tu dravost.
Můžete trochu rozvést, k čemu slouží v rámci Vašich základních pilířů soutěž?
Spousta zájemců o podnikání nebo začínajících podnikatelů, nejen z VŠE, dává do soutěže svoje nápady či plány jenom z jednoho důvodu – zviditelnit se pro investory. Na minulém vyhlašování jsem viděl, jak si investoři odchytávali vítězné nápady přímo při předávání, brali si je stranou a domlouvali si schůzky.
Nechcete nic formalizovat, tak k čemu je pak IDE Society?
IDE society je široká společnost lidí kolem IDE. Jsou tam investoři, studenti, my, všichni, kdo mají s projektem něco společného. IDE society se snaží o to, aby k sobě lidé měli blíž. Mohou si vzájemně předávat informace, získávají kontakty. V rámci aktivit, které organizujeme, tak studenti mohou získat zkušenosti s vedením projektů včetně toho, že jsou za něj zodpovědní. To je něco, co je na Západě celkem běžné, ale tady se to zatím moc neprosazuje.
Jak na Vás působí výuka?
Já jsem na VŠE a rád bych tam nějakou dobu ještě učil. Situace není pro mě v tomto směru potěšující ani ideální, ale musím říct, a to je pravda, že se situace neustále zlepšuje. Líbí se mi větší zapojení praxe, což jsem začal pozorovat několik let zpátky. Na šest přednášek na celou hodinu a půl přijde skutečně nějaké podnikatelské eso či manažer z praxe, který má co říct k tématu, co se zrovna probírá. Těch předmětů, kde je možné praxi zapojit, zatím není mnoho, ale počet se zvyšuje. Navíc ti, co ji nezapojí, jsou nuceni nad tím přemýšlet, protože jim ubývají lidé na přednáškách.
Proč působíte pod ekonomkou?
Z celé řady důvodů. Naší hlavní cílovou skupinou jsou studenti vysokých škol s ekonomickým zaměřením. Také na VŠE již několik let učím a chci na škole zůstat. Jsem zde zejména proto, že je stále co zlepšovat. Kdyby nebylo, tak by mě to nebavilo. Jsem rád, že nám VŠE umožnila vzniknout.
Nešlo by to bez ní?
Dokázali bychom to, ale investor se na to dívá jinýma očima. Dokážu si představit, že by investoři vytvořili nějakou skupinu a platili by si manažera, který by nás najal a hlídal. Oni od každé vydané koruny něco očekávají, často ve velmi krátkém časovém úseku.
Učíte podnikatele, jak se chovat, nějaké kultuře?
Kurz podnikatelské etiky či morálky? Tam můžete klidně škrtnout to slovo podnikatelské, ta osoba buď je etická a má určité standardy chování, které nepřekročí, anebo není. To nesouvisí s podnikáním. Bohužel v této sféře vás hodně definuje prostředí. Po jeho deformaci komunismem není vygenerováno dostatečné množství bohatství, které by s sebou táhlo i morální zásady. Lidé jsou dnes mnohem dravější, zásady a to důležité v životě jde trochu stranou. Důležité je vygenerovat to bohatství. Úplatky pak budou i dál, ale míra pokušení bude postavená jinde.
Do jakého prostředí budou začínající podnikatelé vstupovat?
V současné době do dynamického prostředí, kde je trh nasycen konkurencí. Ale je to takové klišé, snažím se schovat to, že to bude těžké. Lehké to nebude nikdy. Záleží hodně na osobě podnikatele, jaké má nápady, jak je flexibilní. Je to velmi komplexní věc.
Jaký máte cíl na další rok?
V delším horizontu se chceme určitě dál vyvíjet, ale pro nejbližší měsíce je pro nás nejdůležitější zjistit, jestli naše činnosti přinesou očekávaný prospěch a jaká bude vůbec poptávka. V tuto chvíli tedy nechceme jít cestou šířky, ale hloubky. Místo rozšiřování aktivit se zaměříme na zlepšování těch současných.
Nahrávání ...
