Pojďte se učit do Školy pomluv
NezařazenéJe tomu bezmála 230 let, kdy jistý dvanáctiletý chlapec procházel kolem divadla Drury Lane, z kterého se ozval takový rachot, že usoudil, že na něj padá celá jeho boční stěna. Ve skutečnosti ale padla jen malá kulisa ve čtvrtém jednání Školy pomluv, aby odhalila pokrytectví Josepha Surface, do té doby vzorného mladého muže. Publikum tehdy reagovalo bouřlivěji než to dnešní. Ve hře Škola pomluv jde o přirozenost.
Je tomu bezmála 230 let, kdy jistý dvanáctiletý chlapec procházel kolem divadla Drury Lane, z kterého se ozval takový rachot, že usoudil, že na něj padá celá jeho boční stěna. Ve skutečnosti ale padla jen malá kulisa ve čtvrtém jednání Školy pomluv, aby odhalila pokrytectví Josepha Surface, do té doby vzorného mladého muže.
Publikum tehdy reagovalo bouřlivěji než to dnešní. Ve hře Škola pomluv jde o přirozenost. V Anglii tehdejší doby se vlivem rozšiřování měst a nových ideálů začínají vztahy komplikovat, už není tak jednoduché poznat, kdo je kdo a kam patří. Právě odhalení jednoho takového „gentlemana“ se publikum smálo.
I přesto, že je nám hra dnes hůře srozumitelná než dříve, zůstává na Škole pomluv mnoho skvostů, které ani zub času nedokázal ohlodat. Ve hře, jak již název napovídá, jde o pomluvy a intriky, které hýbou dějem. Lady Sneerwellová chce pro sebe získat Charlese Surface, její komplic Joseph Surface pak Marii, schovanku sira Teazla. Spolu spřádají různé pletichy, jak očernit Charlese, do kterého je Marie zamilovaná, a jak přimět Marii k lásce k Josephovi.
Druhou rovinou hry je vztah starého sira Petera Teazla a jeho mladé venkovské manželky. Jejich problém je v tom, že lady Teazlová propadla ve společnosti lady Sneerwellové a dalších pomlouvačů bezduchému povídání, a navíc rychle rozhazuje peníze. A také že Sir Peter, z kterého jsou neustále tahány peníze, se rozčílí, kdykoliv svou ženu spatří. Naneštění ji stále miluje. Do tohoto spletence vztahů přijíždí bohatý strýc Josepha a Charlese sir Oliver.
Ten slyšel o svých synovcích ledacos a chce si je prověřit. Za Charlesem jde jako politik, který by mohl Charlesovi půjčit peníze. Za Josephem pak jako chudý příbuzný, který si chce vypůjčit. Nemyslete si, ani jeden z nich není ten pravý synovec, který by mohl dělat čest jménu Surface, ale přeci jen je mezi nimi jistý rozdíl. Jeden je intrikán, druhý alkoholik a po krk v dluzích. Pro kterého se asi strýc rozhodne? A jak nakonec dopadne Marie a Teazlovi? To se divák dozví až v samotném závěru, který už ovšem nebudu prozrazovat.
Režii a úpravu hry provedl Ivan Rajmont, který do hry například vtělil k obrazu dneška upravenou postavu sluhy Charlese Tripa, který si sem tam šňupne nějakého toho bílého prášku.
Na hře Škola pomluv (stejně jako na ostatních Sheridanových hrách) je zajímavé to, že většina postav a dějových zápletek je převzata ze skutečnosti – vztah Teazlových je podobný tomu, když se jeho žena měla původně provdat za starého bohatého pána jménem Walter Long, bratři Surfacovi jsou jako bratři Sheridanovi (mladší Charles jako Richard) a spoustu jmen si Sheridan vypůjčil z románu své matky.
Richard Brinsley Sheridan se narodil v roce 1751 v Dublinu. Otec byl herec, příležitostný dramatik a doslova fanatický lingvista; matka spisovatelka. Byl brán jako trpěné dítě vedle „nadaného“ staršího bratra. Richard chtěl být od malička politikem. Aby získal statut a peníze, začal psát hry. První hrou byli Rivalové, následoval Den Svatého Patricka, Dueňa, Výlet do Scarborough, Škola pomluv, Vojenský tábor a Kritik aneb Zkouší se tragédie. Od roku 1779 se stal na třicet let majitelem divadla Drury Lane (spolu s Covent Garden dva velké divadelní domy v Anglii). V roce 1780 byl zvolen jako whigovský (zastupující obchodníky) politik. Ke konci života kvůli vyhoření Drury Lane ztratil zdroj příjmů a ocitl se v dluzích. Vyčerpaný skonal po dlouhé nemoci 7. července 1816.
Nahrávání ...
