Bál jsem se, že Schwarzenberg by do ČNB jmenoval Tomáše Sedláčka

12. 10. 2013 | | Rozhovory

Poslední díl rozhovoru s ekonomem Petrem Machem. První část najdete zde,
pokračování pak na
této stránce.

Do ODS jste vstoupil ještě za studií v roce 1997, tedy v době,
kdy měla první vlnu slávy za sebou a potácela se v problémech. Co vás
k tomu vedlo?

Byl jsem jejím voličem a v jeden moment mi to přišlo logické, že jsem
nejen pasivním voličem. Pro mě tehdy byla ODS jediným nositelem myšlenky
liberalismu. Dnes to studentovi může připadat zvláštní, když vidí ODS,
která hájí selektivní daňové úlevy, zvyšuje daně a státní dluh, ale
tehdy to bylo jiné. Připadalo mi, že pokles důvěry v ODS je trošku
nezasloužený nebo nespravedlivý. I v rámci ODS jsem se snažil myšlenky
liberalismu prosazovat, ale musím říct, že to bylo těžké, že jsem
vlastně ty pokusy vzdal v roce 2008.

Jak jste tehdy vnímal snahu Václava Klause o náš vstup
do EU?

Musel bych se podívat do svých starých článků, kdy jsem začal psát
kriticky k evropské integraci, ale určitě to bylo relativně brzo, v letech
96 až 98, v době, kdy jsem vůbec začal psát. Vyvrcholilo to tím, že
jsem vydal knihu „Úskalí evropské integrace,“ která varovala před
vstupem do EU otevřeně v době, kdy Klaus ten vstup hájil a říkal, že
nemáme alternativu.

Proč jste v roce 2007 ODS opustil?

Spojily se dva hlavní impulsy. Jednak to byla celková zkaženost oblastní
organizace v Praze 5 pod starostou Jančíkem, který měl všechno pod
kontrolou. A do toho Topolánek a jeho vstřícnost k Lisabonské smlouvě, to
byly hlavní impulzy. Také jsem viděl, že už tam nikoho nezajímají
nějaké myšlenky liberalismu. Dlouhou dobu jsem se snažil organizovat besedy
pro členy a zjistil jsem, že to tam nikoho nezajímá, že ti členové jsou
trochu umělí, těžko se to chápalo.

Už v té době jste chtěl založit vlastní stranu?

V roce 2007 mě to ještě nenapadlo, ale postupně to logicky
vykrystalizovalo. Tehdy už jsem byl skoro deset let zaměstnancem CEPu a
říkal jsem si, že je fajn dělat semináře a vydávat osvětové brožurky,
ale cítil jsem, že potřebuji nový impuls. A když jsem neměl jako člověk
koho volit, protože ODS už nereprezentuje myšlenky, které jsem hájil, nic
jiného mi nezbylo.

Co podle vás udělala Nečasova vláda správně?

Nejstrašnější je, že podle mě vlastně vůbec nic. Udělala špatně
církevní restituce, takzvanou penzijní reformu, která skončila fiaskem.
S odvoláním na penzijní reformu zvyšovali DPH, protože čekali, že si
spousta lidí vybere procenta z průběžného systému. To se nestalo, ale DPH
zůstala vysoká. Promrhali tři roky vládnutí.

Věděl jsem, že se budu za Zemana stydět

Naplnil prezident Zeman vaše očekávání?

Já jsem moc očekávání neměl, takže nejsem ani nadšený, ani
zklamaný. Ve druhém kole jsme nikoho jako strana nedoporučili. Sám jsem
přiznal, že ho budu volit. Ta volba pro mě nebyla dobrá, říkal jsem, že
v každém případě se za svého prezidenta budeme muset stydět a to se mi
i naplnilo. Jako hlavní odůvodnění, proč hlasuju pro Zemana a ne pro
Schwarzenberga jsem uvedl konkrétní pravomoc, a to jmenování členů
bankovní rady a k tomu zatím nedošlo. Hlasitě jsme protestovali proti
vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském hradě, i proto, že Zeman to
prezentoval tak, že chce za vyvěšení vlajky vyjednat více dotací. To nám
přišlo jako pošlapání národního symbolu. Naopak bych mu nevyčítal
jmenování Rusnokovy vlády, on musel plnit svoji ústavní povinnost, když
v parlamentu nebyla většina, která by byla schopná se dohodnout na
pokračování vlády.

Miloš Zeman v předvolební debatě jasně řekl, že by chtěl
mít v bankovní radě kromě konzervativců i keynesiány. To se vám jako
libertariánovi líbilo?

Jenže my jsme vůbec nevěděli, koho by tam jmenoval Schwarzenberg. Mě by
děsilo, kdyby tam byli najmenovaní lidé jako Tomáš Sedláček, když to
řeknu namátkou. To bych tipoval na Schwarzenberga. U něj byla jasná
proevropská linie a my jsme naštěstí chráněni ústavou, která říká,
že úkolem centrální banky je udržovat cenovou stabilitu. Svými postoji
však může ovlivňovat postoje k přijetí eura a tuhle otázku já považuji
za docela zásadní pro vývoj České republiky. To se samozřejmě může
stát i po obnovení rady Milošem Zemanem.

On říkal, že bychom mohli přijmout euro
v roce 2018.

To bych řekl, že tím projevuje spíše určitou zdrženlivost. On jako
prezident země nemůže říct, že nechceme euro nikdy, když máme formální
závazek. 2018 je za horizontem příští vlády. To je hodně neurčité.
TOP09 se k tomu závazku hlásí a euro by ráda zavedla.

Mohlo by tě zajímat: