Peněz bude méně, univerzity však přežijí
Zprávy ze školyRozpočtové škrty se dotknou i vysokého školství. Méně peněz od
státu dostanou příští rok všechny veřejné univerzity. Meziroční pokles
bude činit více než jednu miliardu korun. V běžném chodu škol by se
omezení však nemělo nijak výrazně promítnout.
Na terciární vzdělávání dostane Ministerstvo školství, mládeže a
tělovýchovy ČR letos přibližně 20,8 miliardy korun. Oproti minulému roku
výdaje poklesnou o pět procent, tedy o více než miliardu korun. Vyplývá
to z návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2010, který vypracovala
vláda Jana Fischera.
Na jednoho studenta dostanou školy necelých sedmdesát tisíc korun, což
je o 6,7 procenta méně než letos. Uvedená čísla budou platit za
předpokladu, že se nárůst počtu přijímaných zájemců v následujícím
akademickém roce sníží na 2,6 procenta. Ke zvyšování počtů prváků
v minulých letech přistoupily všechny veřejné vysoké školy. Vedl je
k tomu jednoduchý důvod. Čím více přijatých lidí, tím vyšší
přípěvek od ministerstva. Bez ohledu na ekonomickou krizi má ale v budoucnu
státních peněz plynout do resortu méně. „Snažíme se trend, který byl
v minulých letech v rámci Evropy zcela výjimečný, brzdit,“ tvrdí
Tomáš Bouška, tiskový mluvčí ministerstva.
Školy proto oživují diskuse o možnosti zavedení poplatků za studium.
Nový děkan Fakulty sociálních věd UK Jakub Končelík navrhuje například
zpoplatnění opravných termínů na zkoušku nebo opakovaného studování
určitého předmětu. „Každá škola bude řešit situaci podle svých
možností,“ potvrzuje Bouška. „Předpokládáme, že nevyčerpáme celý
objem rozpočtových prostředků na vzdělávací činnost v roce 2009 a
umožníme jejich využití v roce 2010. To spolehlivě vytvoří rozpočtový
polštář pro všechny činnosti VŠE,“ uvádí pro Studentský list rektor
Vysoké školy ekonomické Richard Hindls. Dodává, že škola zatím nemusela
v důsledku hospodářské krize sáhnout k žádným restriktivním
opatřením.
Erasmus v ohrožení
Na Karlově univerzitě dochází k rušení výběrových kol pro zájemce,
kteří chtějí vyjet do zahraničí v rámci programu Erasmus. „Podzimní
výběr se z důvodu krácení finančních prostředků nekoná“,
„Výběrové řízení na dosud neobsazená místa na letní semestr nebude
provedeno,“ informují některé fakulty na svých webech. Naopak Masarykova
univerzita v Brně považuje podporu zahraničních studijních pobytů za
svoji prioritu. „K mírnému krácení dojde, ale ne více než o deset
procent. Je pro nás velmi důležité, aby studenti mohli cestovat,“
komentuje tisková mluvčí MU Tereza Fojtová. Univerzita podle ní žádné
výjimečné dopady nepocítí. „Situace ve vysokém školství je obecně
složitá, nesouvisí to pouze s krizí. Především ubývá peněz na
studenta,“ říká Fojtová. Škola se podle ní bude nadále zaměřovat
především na možnost čerpat peníze z Evropských fondů.
Ušetřit se dá všelijak, doplňuje Bouška. Některé univerzity využijí
k zaplacení své činnosti prostředky z fondu reprodukce investičního
majetku nebo fondu provozních prostředků. Tyto peníze běžně slouží
k dofinancování projektů hrazených z evropských programů.
„Pětiprocentní snížení rozpočtu by nemělo vést ke katastrofickým
koncům. Například v osobním životě se musíme často smířit
s podstatně vyššími výkyvy ve finančních možnostech, a přesto
přežijeme bez újmy,“ dodává Bouška pro Studentský list.
Nahrávání ...
