Pane ministře, na VŠE už raději nechoďte
NázoryV pátek 9. prosince ministr zemědělství Jan Mládek přednášel na kursu hospodářské politiky (HP_202) na Vysoké škole ekonomické. Promlouval k začínajícím studentům o ekonomické transformaci v České republice po roce 1989. Není asi příliš vhodné, aby přednáška na povinném předmětu byla tak zpolitizovaná, jako byla právě tato.
V pátek 9. prosince ministr zemědělství Jan Mládek přednášel na kursu hospodářské politiky (HP_202) na Vysoké škole ekonomické. Promlouval k začínajícím studentům o ekonomické transformaci v České republice po roce 1989.
Není asi příliš vhodné, aby přednáška na povinném předmětu byla tak zpolitizovaná, jako byla právě tato. Pan ministr ve stručném nástinu 90. let popsal tabuli pojmy jako je tunelování, národní kapitalismus, dokonce i mírně kritizoval nastavení měnového kursu. Hovořil rovněž o restitucích a dnes tak aktuálním vyvlastňování.
Jsem přesvědčen, že student ekonomie by si měl nejdříve osvojit standardní ekonomické teorie a jejich nástroje, aby si na základě jejich znalostí dokázal vytvářet svůj pohled na realitu. Stejně jako jinde platí i zde, že bez řemesla není umění. A snažit se tak jednostranně ovlivňovat svými socialisticky zaměřenými názory nehotové studenty je podle mého názoru chybné. Ministrova otevřená kritika ODS za neprivatizaci bank v devadesátých letech, ačkoliv to byla právě jeho ČSSD, která privatizaci reálně bránila, byla velmi nefér. Stejně tak podivně vyzněla jeho kritika institutu znárodňování a státní správy z období po roce 1948, zvláště když se právě dnes ČSSD v souvislosti s nemocnicemi snaží o totéž. Tento fenomén ministr označil za kompromis mezi svobodou a veřejnou službou. Démonizace středočeského hejtmana Bendla, kterou před studenty předvedl, byla rovněž bez Bendlovy možnosti bránit se velmi nefér.
Již poněkud vyčpěle může vyznít kritika kupónové privatizace. Nejen, že ji zmínil vedle restitucí jako jedinou formou privatizace, když opomněl přímé prodeje zahraničním investorům i privatizaci malou, ale podal ji jako absolutní prohru a šmahem odsoudil. Jako by snad očekával, že po čtyřiceti letech absolutní absence soukromého sektoru se ze dne na den zrodí nový, okamžitě fungující.
Každý má právo na svůj, byť osobitý, názor. Nicméně během přednášky povinného předmětu studentů VŠE by takto tendenční, politicky zabarvená slova zaznívat neměla.
Nahrávání ...
