Other Way v komponování brání škola
Studentský životKapela Other Way společně hraje od roku 2012. Sami přesně neumí říct,
do jakého žánru patří, ale řadí se do alternativního rocku. Ohledně
historie i budoucnosti skupiny jsem si povídala se studentem Fakulty
informatiky a statistiky – Janem Knettigem (zpěv, housle) a studentem
Podnikohospodářské fakulty – Jiřím Trumpešem (kytara). Zmíní, kde si
je můžete poslechnout a i to, proč Honza hrál na party na housle.
Jak dlouho společně hrajete?
Honza (H): Rok a půl zhruba. Začalo to na jedný party tady
v Praze, kde mě Jirka objevil. Jirka (J): Zakládali jsme kapelu
celý gympl, ale nikdy se to nerozjelo. Ale potom se objevil na akci u kámoše
jeden kluk egoista, který si hrál na housle a zpíval. Nechápal jsem to.
Normální člověk na party pije, tančí, baví se, ale na druhou stranu se mi
líbil jako šoumen. Hrál a zpíval slušně, tak jsem se ho zeptal, jestli by
se k nám nepřidal a teď je z něj elementární prvek kapely. Jsem
strašně rád, že se to povedlo.
Proč jsi hrál na party na housle?
H: Úplně náhodou. Měl jsem zkoušku orchestru v Praze a hned po té akci
jsem jel domů. To byl důvod, proč jsem měl u sebe housle. Kamarád mě
totiž pozval na sešlost děcek, co se znali ze seznamováku, na kterém já
nebyl. J: Nevím, jestli máme čas na takovouhle historku, ale já jsem byl na
seznamováku, kde byl i Honzův spolužák z gymplu – Tomáš Mejzlík.
S tím jsem se tam hodně bavil a ještě se k nám přidal jeden kluk –
Radek Hušek. Tomáš pořád tvrdil, že Radek vypadá úplně stejně jako
nějaký jeho kámoš. A pak se dělala poseznamováková party, kde jsme
všichni měli být a právě jsme si řekli, že by byla sranda, kdyby dorazil
i ten dvojník. Takže vlastně jen proto, že jsou si podobní, se Honza
dostal na tu party. Takže jsme se seznámili přes podobnost. H: Ale ty housle
jsem tam měl úplně náhodou. Tomáš mi vždycky dělá reklamu, i když já
jsem se ho o to nikdy neprosil. Ale on vždycky přijde a řekne: Hele holky,
ten fakt umí dobře na housle, to se vám bude líbit. Tak jsem zahrál něco a
holkám se to líbilo.
Co hrajete za žánr?
J: Těžko říct. Je to takový mix. Vycházíme ale z rocku a přidáváme
tam více instrumentality než normálně. Máme melodický pasáže, různé
nástroje. Hrajeme na housle, dvě kytary, basu, bicí, klávesy. Každý má
rád jiný styl, takže tam jsou prvky funku i metalu. To se prolíná a je
z toho alternativ rock nebo cross-over rock. Člověk si to musí poslechnout
sám, aby si udělal představu, co hrajeme. H: Z jedný písničky to
nepoznáš.
Zúčastnili jste se Talentu nebo nějaké jiné
soutěže?
H: V Talentu jsme byli loni. A sranda byla v tom, že to bylo naše první
veřejné vystoupení. Měsíc po té, co jsme se seznámili. Složili jsme
písničku Nobody, na kterou máme teď i videoklip. J: Vlastně to je naše
nejznámější písnička. Od začátku to tenhle song táhne. Na VŠE hledá
talent jsme postoupili z 60 čísel do semifinále. Tam se jich probojovalo
dvacet, ale potom jsme se nedostali do pětky, která vystupovala v Lucerně.
Ten rok se neprosadil žádný velký hudební projekt. Vlastně jsme z toho
vyšli nakonec úplně nejlíp, protože díky tomu, že nás Martin Rey už
znal, tak nás pozval na plnohodnotný koncert do Lucerna Music Baru na Plese
VŠE, za což jsme mu velmi vděční.
Hrajete teda převážně v klubech?
H: Ano, a hlavně v těch pražských.
V jakých soutěžích jste ještě byli?
H: Byli jsme v Pro Rock a Rock Pro. To jsou dvě různé soutěže. J: Nikdy
jsme nevyhráli, ale dostali jsme se daleko. Většinou se koná více kol,
takže třeba v tom Pro Rocku jsme došli až do finále. Náš bubeník tam
vyhrál cenu pro nejlepšího šoumena, takže úspěchy tam byly. Já jsem
v jedný soutěži vyhrál kytaru za nejlepší sólo. H: Když se chlubíme,
tak já jsem zvítězil ve VŠE hledá talent. J: Prostě není to špatný, ale
jako kapela čekáme na úspěch. Ten ale přijde.
Jaký máte hudební sen?
J: Můj sen je, abychom měli plný kluby lidí, kteří si to budou
užívat. H: Já chci plnou O2 Arénu. J: Mně by stačila Akropole. J: Ještě
bych dodal, že bych chtěl, abychom si udrželi ten alternativní,
kreativnější styl a s tím se dostali do rádia nebo do Óčka. H: Rádi
bychom byli rozšířeni. Aby když se řekne Other Way, tak aby si lidi řekli:
To je česká rocková kapela, hrajou dobře. Už jsem to slyšel, líbí se mi
to. Já bych ještě chtěl mít milion zhlédnutí klipu na YouTube. J: To je
reálný. Ale je potřeba pracovat. Když spolu jsme, tak tvoříme super, ale
u nás je problém vysoká škola. Všichni studujeme a je těžký najít
volný čas. Ale to je úděl, prostě chceme být vzdělaná kapela.
ČTĚTE TAKÉ:
- Recenze:
Golem, stonožka i sardinky zaplnily Semafor - Pro
Other Way bude nejlepším dárkem k narozeninám naplněný klub - Narozeninový
koncert OtherWay se nesl na vlně optimismu a dobré nálady