Ohlédnutí za výsledky soutěže Pedagog roku: tři otázky pro vítěze ze všech fakult

25. 3. 2020 | | Zprávy ze školy Akademické plénum, pedagog roku

Dne 27. února 2020 se na Vysoké škole ekonomické (VŠE) konalo vyhlášení vítězů prvního ročníku ankety Pedagog roku. Vyhlášení proběhlo v závěru Akademického pléna. Rektorka školy Hana Machková ocenila na základě návrhu děkanů jednoho pedagoga z každé ze šesti fakult. Návrhy vycházely z výsledků hlasování studentů, které probíhalo v Integrovaném studijním informačním systému (InSIS) do 21. února.

Do hlasování se zapojilo celkově 1958 studentů a aspoň jeden hlas získalo 477 pedagogů. Škola plánuje udělovat ocenění Pedagog roku v následujících letech vždy na začátku kalendářního roku na základě anonymního anketního hlasování studentů.

Ocenění Pedagog roku 2019 získali Jan Molín za Fakultu financí a účetnictví, Zuzana Stuchlíková za Fakultu mezinárodních vztahů, David Říha za Fakultu podnikohospodářskou, Milan Bašta za Fakultu informatiky a statistiky, Michal Mirvald za Národohospodářskou fakultu a Peter Pažitný za Fakultu managementu. Všechny oceněné jsme kontaktovali a každému jsme položili tři otázky. Zde jsou jejich odpovědi.

1. Jaký je podle Vás důvod Vašeho úspěchu? Co děláte jinak, než Vaši kolegové?

Jan Molín:

Přiznám se, že jen obtížně odhaduji, v čem se od svých kolegů odlišuji, naopak k řadě z nich vzhlížím a obdivuji jejich pedagogické schopnosti a dovednosti. Ve svých hodinách se snažím propojovat vykládanou látku s praktickými případy a se studenty hodně diskutovat. Velmi mě také zajímá zpětná vazba od studentů, na základě které se snažím výuku zlepšovat.

Zuzana Stuchlíková:

Nemyslím si, že bych učila jinak než kolegové z fakulty. Se studenty se ale snažím být co nejvíc v kontaktu, beru je jako rovnocenné partnery, s řadou z nich se vídám i po absolvování školy. Zejména to platí u studentů malých vedlejšek, jako jsou moje oblíbená Čínská studia. Současně se ale snažím držet vysoko laťku pro veškerá hodnocení, která by měla být co nejvíc fair vůči všem studentům. Zapojuji se do řady aktivit mimo standardní výuku, ať už jde o odborné akce Centra asijských studií, které na FMV vedu, či jiné akce, jako například fakultní kvízy.

David Říha:

Podle mého názoru jsem ocenění získal proto, že prostě jen realizuji to, k čemu se snažím inspirovat i své studenty: aby dělali co je baví, co je naplňuje, co jim dává smysl. Já mám to štěstí, že můžu dělat, co mě baví, co mě naplňuje a co mi dává smysl – pracovat se studenty, propojovat svět businessu se světem akademickým, cestovat a šířit dobré jméno naší fakulty a celé VŠE ve světe. Toho si moc vážím a za to také moc děkuji!

Milan Bašta:

Přiznám se, že důvod úspěchu nedokážu přesně identifikovat. Na každou hodinu se snažím relativně pečlivě připravit. Mnoho věcí, které přednáším mě skutečně baví a snažím se část tohoto nadšení na studenty přenést a vzbudit u nich o přednášenou látku zájem. Na druhou stranu chápu, že každého baví a zajímá něco jiného. Tyto odlišné zájmy studentů se snažím respektovat.

Snažím se jim věnovat čas po skončení vyučování, na konzultacích a po e-mailu. Velmi důležité pro mě je, abych u studentů nikdy neztratil důvěru, kterou ve mě mají. Snažím se k nim přistupovat jako ke kamarádům, na kterých mi záleží a chovat se k nim s respektem. Roli hraje zřejmě také již několikaletá zkušenost s učením a to, že mi vedení katedry umožnilo vyučovat to, co mě skutečně baví.

Michal Mirvald:

Jak jsem zmínil při předávání ceny, její udělení mě překvapilo s ohledem na to, že vyučuji předměty mikroekonomie a makroekonomie, které studenti často považují za obtížné a nepopulární. O to více mě udělení ceny potěšilo a je pro mě impulsem pro mojí další pedagogickou práci. Do mých přednášek vynakládám spousty energie. Pokud to lze, vnáším do vysvětlování teoretických problémů náhledy z praxe, kde jsem 15 let působil.

Přistupuji ke studentům jako k rovnocenným partnerům, i když vždy na úvodní přednášce vymezuji mantinely tohoto partnerství tak, aby po celý semestr dobře fungovalo. Mám rád, když studenti reagují, proto v průběhu přednášek pokládám otázky do pléna a ocením i odpověď, která je špatná. Kromě ekonomie se tak studenti naučí nebát se projevit, což je pro jejich další profesní vývoj naprosto nezbytné.

Peter Pažitný:

Nesnažím sa veci robiť inak ako kolegovia, snažím sa výuku robiť po svojom: vysvetlovať látku v súvislostiach, kombinovať teóriu s príkladmi z praxe a byť interaktívny.

2. Kterou vlastnost považujete za nejdůležitější pro dobrého učitele?

Jan Molín:

Domnívám se, že to je zejména odbornost a schopnost studenty motivovat.

Zuzana Stuchlíková:

Tolerance, trpělivost, přirozená autorita a smysl pro spravedlnost. Vysokou odbornost považuji na vysoké škole za samozřejmost. A dost zásadní je, aby učitel nebral sám sebe vždy úplně vážně. Pokud v hodině panuje uvolněná atmosféra, výuka je mnohem efektivnější.

David Říha:

Optimismus. Je sice poměrně náročné si tuto vlastnost udržet, ale stoji to za to!

Milan Bašta:

To, na čem záleží mně, je to, abych jako učitel byl ke studentům férový a abych neztratil jejich důvěru. Dobrý učitel by zřejmě měl být nadšený pro svůj předmět a měl by být ochotný investovat do výuky čas, především mimo vlastní hodinu, který investuje do zlepšování svých přednášek a znalostí v oboru a čas pro komunikaci se studenty.

Michal Mirvald:
Mít dobrý projev, aby studenty zaujal, umět vysvětlit problém z více pohledů, případně využít názorných příkladů tak, aby to bylo pro studenty pochopitelné. A samozřejmě být sám sebou.

Peter Pažitný:

Ľudskosť.

3. Na druhou stranu, jaký je nejlepší student? 

Jan Molín:

Každý student je jiný, každý má trochu jiný přístup ke studiu. Pro mě je ideální, pokud studenti chodí do výuky připraveni a mají o výuku zájem.

Zuzana Stuchlíková:

Nejlepší student? Takový, který je zvědavý, kreativní a ochotný systematicky pracovat, naslouchat a učit, nebojí se diskutovat i pochybovat o tom, co slyší od učitele a od ostatních. Student, který je upřímný k sobě i učiteli. A statečnost se taky cení. Vždy si v této souvislosti vzpomenu na studenta, který za mnou přišel do konzultací kvůli diplomce a hned ve dveřích mi řekl: „Já vím, že dělám strašnou chybu, když to chci psát u Vás, protože jinde bych to měl o dost snazší, ale vážně to chci zkusit, chci napsat dobrou práci…“

David Říha:

Pro mě každý, protože každý z nás je originál.

Milan Bašta:

Dobrým studentem je ten student, který je otevřený a ochotný učit se nové věci. Ten, který respektuje dobrého učitele a dá mu možnost a prostor, aby mu něco nového předal. Dobrý student je ten, který je tolerantní k názoru ostatních. Dobrý student nemusí mít výbornou známku z předmětu, ale musí investovat svůj čas a snahu se něčemu novému naučit. A nejlepší je ten, kdo se u toho ještě usmívá. Jsem rád, že je takových studentů na VŠE hodně.

Michal Mirvald:

Dobrý student se během semestru vlastně přednášejícímu vyprofiluje sám. Během přednášek je pozorný a nevěnuje se jiným činnostem. S přednášejícím často udržuje oční kontakt, snaží se reagovat na položené otázky, zkrátka snaží se být aktivním. Na druhou stranu je pravdou, že pokud přednášíte velké přednášky pro 300 a více lidí, ne vždy jako přednášející máte šanci všechny dobré studenty odhalit. Co je ale s jistotou odhalí, jsou jejich výsledky v konečné klasifikaci.

Peter Pažitný:

Vnímajúci, s otvorenou mysľou a rozmýšľajúci v súvislostiach.

Foto: Vysoká škola ekonomická v Praze

Mohlo by tě zajímat: