Očima Honzy Beránka
NezařazenéŽijeme v zajímavé době. Jedni dávají svou hudbu volně ke stažení a živí se raději jinak, druzí se hystericky brání všem Kazaam, Napsterům a všem jejich následníkům. První charakteristika sedí na pardubického drum’n’bassového producenta Deniuse.
Žijeme v zajímavé době. Jedni dávají svou hudbu volně ke stažení a živí se raději jinak, druzí se hystericky brání všem Kazaam, Napsterům a všem jejich následníkům. První charakteristika sedí na pardubického drum’n’bassového producenta Deniuse.
Ten s klidem nasdílí svou produkci a vděčný posluchač se mu odmění zapsáním si autorova jména. Chytrý dnb, občas přesahující do downtempa, občas do housu mě velmi mile překvapil. Kde že ho najdete? Prý http://denius.mp3records.cz, ale pšššt, je to jen mezi námi.
Tenhle mladík z Pardubic je pro dnešní dobu příznačný i dalším – upozornil na něj jeden hudební časopis, od něj se přiučil redaktor SL a na dalším místě v informačním řetězci už stojíte vy. Do druhé škatulky naopak spadají britští Placebo. Ne že by patřili mezi hlavní inkvizitory, kteří upalují ve jménu autorského zákona, ale taky se dost hlasitě brání představě, že by se jejich hudba dala stahovat. Někdy v době vydání tohoto čísla budou vydávat svou novou desku Meds. Vsadím se, že okytarovaní britští hoši bohužel sklidí pořádnou porci kritiky. Kopírování sebe sama ani syrovější zvuk nezachrání, desku jsem totiž už slyšel. Dnešní doba hromadného sdílení souborů s sebou tohle prostě nese, i ten, co se brání nejvíc, stejně nic neubrání. Jen trochu přičinlivější fanoušek tohoto stylu hudby už může poslouchat dobrý měsíc. Ne že by to byla deska bůhvíjaká, ale existují horší způsoby trávení třiceti dnů.
Jeden z nich zvolil filmař Morgan Spurlock ve svém dílku SuperSizeMe. Naordinoval si hamburgerovou dietu, zapnul si kameru a nechal se sledovat lékaři. Asi by ze svého pokusu mnoho nevytřískal, nebýt toho, že mu záhy začala kolabovat játra. Na dva BigMacy s kolou denně spíš vypadá jiný filmař, američan Michael Moore. Ten honí George Bushe snad i ve spaní, ale o takovémto renomé si může nechat Spurlock zatím jen zdát. Film je to ale zábavný a jeho úspěch se konečně donesl i k nám, ale nějaký ten pátek to trvalo. Film je totiž už z roku 2004. Asi nejvtipněji zareagoval na tento film jistý britský recenzent, který prý vyrážel do kina za haburgerovým pokoukáním den co den a vydržel to celý měsíc. Těžko říct, kdo je větší hrdina, jestli slavný filmař, nebo bezejmenný recenzent. Oba ale jistě přišli ke značné újmě na zdraví.
Na zdraví bylo ublíženo asi i divákům, kteří vyrazili na českou premiéru amerického horroru Hostel. Prý se sál s přibývajícím množstvím vyteklé krve a uřezaných končetin povážlivě vyprazdňoval. Film se točil v Bohnicích, hrají a zpívají v něm povětšinou Češi a Slováci a děj je situovaný kamsi na Slovensko, optikou tvůrců země válečného konfliktu, sexu a drog. Ne nadarmo se proti tomuto filmu Slováci bouří. Tady v Česku Hostel ty nejotrlejší odmění i nečekanou porcí grotesky. No napadlo by vás to, honit amerického turistu za doprovodu hudby Michala Davida? Ve Státech uvádějí tento film s podtitulem „Zkuste se nepozvracet“, ale v tomto ohledu bych to nedokázal spíše na hamburgerových hodech. Nebýt oněch normalizačních hvězdiček v Hostelu. Ty mi dokázaly rozkmitat žaludek spolehlivě.
Nahrávání ...
