Občas lítám i ve spánku

26. 12. 2013 | | Studentský život

Ve volném čase létá po světě a organizuje akce pro své spolužáky.
Počet zahraničních cest, které uspořádal, už sám není schopen
spočítat. „Moc mě to baví a realizuji se tím.“ říká student
cestovního ruchu na VŠE, Radek Traub.

Jak tě napadlo zorganizovat první akci pro studenty
z VŠE?

V prváku jsem si jako tělocvik zvolil outdoorové sporty. Byli jsme tam
dobrá parta a jednou si řekli, že bychom mohli vyrazit někam na hory. Byl
konec prosince, my měli představu vyrazit na konci ledna, ale stále jsme
nebyli schopni se domluvit. A tak jsem si řekl, že se ujmu kormidla.

Kam jste nakonec tedy jeli?

Jeli jsme lyžovat do Francie a bylo nás asi čtrnáct. Ale teď si
vzpomínám, že jsme ještě před těmito horami, hned na podzim v prvním
ročníku, vyrazili do Dublinu. To byly letenky asi za 289 Kč za
jeden směr.

A pak se ti organizování cest zalíbilo a začal jsi
pořádat další?

Jo, první akce se vážně povedla. Pak jsem objevil další levné letenky,
našel nová místa, kam vyrazit a už to jelo.

Kolik výletů jsi celkem zorganizoval za svoji éru
na VŠE?

Třeba třicet.

Kolik lidí se přibližně účastní jednoho zájezdu?

Mám radši rodinnější akce, ale když je zájem vyšší, tak zkusím
vyjednat, že nás může jet i více. U leteckých akcí nás jede do
dvaceti, protože levných letenek není tolik. Na hory nás jednou jelo
i 123.

Co tě motivuje, že se pořád pouštíš do organizace
dalších akcí?

Když se akce povede, je to super. Noví lidé se poznávají, máme spoustu
zážitků, prostě na pohodu.

Zařizování je časově náročné

Která tvoje akce byla nejpovedenější?

Těžko říct, každá akce je něčím výjimečná. Jezdíme na hory,
k moři, byli jsme v Japonsku, Americe, Izraeli, Palestině, na Kanárech,
v Indii, Turecku, Maroku, na Kypru, Krétě, Maltě, Mallorce, Sardinii,
v Bulharsku, Černé hoře, Portugalsku, Španělsku…

Často tedy cestuješ s velkou skupinou lidí a máš za ni
zodpovědnost. Je to těžké?

Dnes už mi to těžké nepřijde. Beru to jako rutinu.

Kolik času obvykle strávíš organizací?

Každá akce, aby byla dobře zorganizovaná, potřebuje určitý čas. Ale
protože je to moje hobby, ani si neuvědomuji, kolik času tomu věnuji.
Snažím se využít hluché chvíle, třeba jízdu v tramvaji. Každá akce,
která se vyhlásí, potřebuje na zařízení alespoň den. Třeba jednou jsem
kupoval před písemkou z matiky devadesát letenek (pět letů pro každého)
a nedopadlo to úplně dobře.

Proč to nedopadlo dobře?

Kvůli té písemce.

Kam chodíš pro inspiraci?

Baví mě objevovat nové destinace, stačí se podívat na mapu. Kde to
dovolí bezpečnostní situace, tam se můžeme rozjet. Inspirací mi jsou
i cestopisy a průvodce, které čtu již častěji než beletrii.

Jak se tedy nejčastěji dopravujete?

Používáme všechny dopravní prostředky – letadla, lodě, auta, vlaky,
taxíky. Jsme studenti, tak beru na zřetel, aby to byla ta nejlevnější, ale
zároveň pohodlná a přijatelná možnost. Ve světě cestování se občas
vyskytují paradoxy – i pěti hvězdičkový hotel může být levnější
než hostel.

Kdy jsi letěl nejlevněji?

Jednou v létě jsem neměl co dělat, a tak jsem vyrazil na jednodenní
výlet do Birminghamu. Stálo mě to jednu korunu tam a jednu zpátky, šlo tedy
o ideální strávení času. Ale dostal jsem se i z Paříže do Karibiku za
3880 Kč, a podobně mě stál i New York z Krakova. Je to kvůli chybám
tarifů. Měl jsem štěstí, že jsem rychle zareagoval a koupil letenku
dříve, než na to přišli. Byl to běžný let s občerstvením a
zavazadlem, žádné rozdíly.

A kam na takové výhodné letenky chodíš?

To je moje osobní tajemství.

Cestovky jsou suché a neosobní

Co tě na organizaci zájezdů nejvíce baví?

Baví mě, když vznikají nová přátelství a někdy i něco více.
A taky, když roznáším drinky v party busu.

Jaký největší malér se ti na zájezdu přihodil?

Největší malér byl, když potom, co jsme dolyžovali, byl problém
s hlukem. Netrvalo dlouho a přijela francouzská policie. Dali nám pokutu
2300 euro. Prostě nám ji strhli z kauce za apartmán. Naštěstí jsem jako
delegát nepodepsal stvrzenku, takže by se jednalo o neověřenou transakci a
všem, kdo zaplatili kauci kreditkou, se peníze vrátily.

A nemáš třeba někdy problém akci naplnit?

Řekl bych, že kapacita je pouze relativní a možnosti jsou neomezené.
Dnes už se mi kamarádi hlásí dříve, než zveřejním přesný popis
destinací, kam se pojede. Prostě už ví, že to bude na pohodu.

Na FB mají tvoje akce už více než tisíc fanoušků. Proč je
o ně takový zájem?

Protože cestujeme na pohodu, je to low-cost a veškerá zodpovědnost je na
mě. Všichni, kteří jedou, už ví, že když se cokoliv stane, nejsou na to
sami a že se o to postarám. Řekl bych, že klasické cestovky jsou suché a
neosobní. A to hlavní, je to o lidech.

Má toto hobby nějaký dopad na tvůj soukromý život?

Největší dopad má, že cestuju časem. A že po pěti letech studia jsem
na začátku magistra.

Mají pro tvé cestování pochopení kantoři?

Je to taky forma poznávání a mnoho věcí z teorie si člověk může
ověřit v praxi. Takže cestování dávají zelenou a občas se mě zeptají
na nějakou letenku. Samozřejmě ale dbám na to, abych nepřekročil povolenou
míru absencí.

Takže některé tvoje akce probíhají i během
školního roku?

Akce probíhají v každém ročním období a občas můžeme i období
změnit. Jednoduše ze zimy vyrazit do léta, z léta do zimy, nebo si dát
obě roční doby v jeden den. Třeba na Kypru jsme dopoledne zajezdili na
motorových člunech a odpoledne vyjeli na nejvyšší horu fotit se
v plavkách s lyžaři pod nápisem Cyprus Ski Club.

Jaké akce plánuješ zrovna teď?

Zrovna teď jsem v Bulharsku na pobřeží Černého moře a je tu
parádně. Spíše ale plánuji, co budeme dělat večer a zítra. Zanedlouho
zaletíme za sluncem na Tenerife, vše už je připraveno. Občas lítám i ve
spánku a jsem ve stresu z toho, že letíme špatně. Možná by bylo zdravé
chvílemi zvolnit.

Foto: Archiv Radka Trauba na Facebooku

ČTĚTE TAKÉ:

Mohlo by tě zajímat: