O úzkoprsosti ekonomie
Názory„Adam Smith měl nešťastný nápad rozstřihnout člověka na dvě
poloviny, na egoistickou a altruistickou; ostatně to by tak nevadilo, ale
hlavně že zapomněl toho svého člověka zase scelit. Tak se stalo, že
národohospodářští následníci Smithovi se spokojili s tou jednou
polovičkou, jakž takž svými mastěmi polotvora zhojili, ale zle se mu to
chodí o jedné noze, zle se mu vidí jedním okem, ale nejhorší přitom je,
že srdce je v té polovičce druhé.“ Hádanka: kdo je autorem citátu?
Odpověď: T. G. Masaryk.
Citovaná věta vyjadřuje téměř celou tragédii ekonomie, která navazuje
na Smithe: to znamená přesně té ekonomie, která se dnes vyučuje u nás a
zřejmě i všude po světě. Té ekonomie, která srovnává mezní užitky a
hledá rovnováhy. Ano, to, co ekonomii chybí, jsou dvě věci, které jsou
vlastně věcí jednou. Chybí jí scelení, syntéza její polovičatosti, a co
je hlavní: chybí jí srdce.
Ale přece jen byla by chyba prohlašovat, že Masaryk v citované větě
vyjádřil celou tragédii ekonomie. Snad nejhorší je totiž její
nabubřelost. Ekonomie poté, co zúžila studium člověka na studium
rozpolceného, zmrzačeného tvora, využila tohoto zúžení k zavedení
„vědeckého“ matematického aparátu, a nyní se cítí být nadřazena
ostatním humanitně orientovaným oborům.
Dokladů je mnoho. Co mohla znamenat nedávná snaha o přejmenování
Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) na Fakultu sociálních
věd a ekonomie? Co znamená odmítnutí Sedláčkovy disertační práce –
údajně z toho důvodu, že se zabývá spíše ekonomickou antropologií a
filosofií a neobsahuje žádné tabulky a grafy? Co znamenají slova Petra
Koblovského a Petra Houdka (student ekonomie a ekonom z VŠE), že kritizovat
ekonomii coby náboženství je „jen takové kecání“?
Nechci popírat, že ekonomie může přinést mnoho užitečného i ve své
stávající podobě. Zajisté může. Hluboká krize ekonomie nespočívá
v jejích předpokladech a metodě, ale především v tom, že ekonomové se
odstřihují od ostatních humanitních oborů a tím pádem jim chybí
kritický nadhled.
Ekonomie přestává být studiem člověka. Proč? To viděl už
Masaryk – bez kritického nadhledu nemůže v hlavách ekonomů nikdy dojít
k syntéze. Ekonomové zapomínají na to, že musí svého člověka opět
scelit. To by ale pro ně byla morální filosofie, protože při složitosti
takové syntéze se nebudou moci používat grafy. Takové postavení metody je
ale jednoznačným metodologickým fetišismem. Jaký je jeho důsledek? Je jím
věda, kulhající o jedné noze a hledící jedním okem. Věda bez srdce.
Těžko najdeme nějakého mrzáka, který se svým postižením chlubí. Pokud
ale hledat budeme, najdeme: je jím ekonomie.
Nahrávání ...
