O učitelích nic nevíme a sylaby jsou nejasné. Proto vznikl Borec

7. 7. 2013 | | Nezařazené

Borce využíváme, abychom věděli, co od předmětu čekat, shodují se
studenti. Pokud vystudují nějaký předmět „úplně sami“, tak je to
většinou proto, že žádné materiály jednoduše nenašli. Neoficiální
sociální síť funguje už devátým rokem.

Na Borce studenti ekonomky nejčastěji chodí, když chtějí získat
o kurzu „obecnou informaci“. Nejdůležitější jsou tedy pro většinu
oslovených osob reference. „Pomáhají mi při rozhodování ohledně
volitelných předmětů,“ vysvětluje Veronika z Fakulty informatiky a
statistiky (FIS). Zároveň přitom upozorňuje na důležitý trend –
oborové věci se stále více probírají ve speciálních skupinách na
Facebooku, což před pár lety ještě příliš nefungovalo.

Poznámky? Stejně se musíte naučit

„Pokud se k předmětu vyskytují kvalitní poznámky, tak nemám problém
je využívat a na přednáškách si je doplňovat,“ argumentuje Martin
z Národohospodářské fakulty (NF) tím, že si tak člověk ušetří
spoustu práce. „Nevidím žádný rozdíl mezi tím, když nám učitel
poskytne vlastní prezentace. Nakonec se to člověk stejně musí naučit,“
myslí si student.

Na Borce podle svých slov chodí hlavně na začátku semestru, aby si
udělal obrázek, co od daného předmětu vlastně čekat. „Občas podle
sylabu nelze poznat vůbec nic,“ dělí se o svou zkušenost. Podobně je na
tom Honza z NF. „Primárně jsem studoval z doporučené literatury. Jen
u náročnějších předmětů jsem se podíval na typové zadání
závěrečných zkoušek,“ uvádí pro Studentský list.

Petra z Fakulty mezinárodních vztahů (FMV) tu vedle studijních
materiálů čerpá také vzorové testy u předmětů, na které se nestihla
pořádně naučit. „Borce jsem brala spíš jako doplněk ke svým
poznámkám z přednášek,“ potvrzuje Tereza, která rovněž
navštěvovala FMV.

Jazyky Borec nenaučí

Kromě jazyků je problém najít materiály hlavně u menších oborů,
jako je Arts management nebo Multimédia. Hlavní využití má tedy Borec
u celoškolských předmětů typu právo, management nebo účetnictví.
„V sebraných otázkách jsou sice často chyby, ale pořád lepší než
nic,“ komentuje Kateřina z FIS.

Stejně tak poznámek ubývá s rostoucí oborovou specializací. Že lze
využít Borce hlavně na začátku vysokoškolského studia, si myslí Eva
z Fakulty financí a účetnictví (FFÚ). „Během magistra jsem si
z devadesáti procent musela materiál vytvořit sama anebo jej sehnat od
nějakého spolužáka, který je poctivý,“ odpovídá
Studentskému listu.

„Pokud člověk vůbec neví, do čeho jde, a na všechno má jeden pokus,
tak je pochopitelné, že se snaží nějak připravit. I kdyby v té
variantě na Borci nebyla žádná čísla, žádné výsledky, tak jenom ta
samotná struktura je nesmírně důležitá,“ vysvětlil v roce
2005 přímo zakladatel Borce, proč mu nevadí, že se na webu objevují
vzorové testy.

Zápisky zdarma a seznamka

Studentský list také zjistil, že většina oslovených studentů sice
Borce používá, sami na něj ale příliš aktivně nepřispívají.
„V tomhle jsem trochu černý pasažér. Vlastní poznámky píšu rukou a,
jak říkali spolužáci na střední, mírně nečitelně,“ říká třeba
Martin z NF.

„Většinou jsem se vezla, ale párkrát jsem něco vložila, třeba
varianty z matiky nebo nějaké věci na statistiku,“ dodává Eva, která
vystudovala FMV. Zdůrazňuje však, že psala celkem pravidelně reference na
učitele.

Jakým tempem přibývají na Borci nové zápisky a reference na předměty
či vyučující, redakce nezjistila, ačkoliv administrátora sítě opakovaně
kontaktovala. Jak jsme ale vypozorovali, v průměru přibylo ve Free Matroši
zhruba třicet příspěvků týdně.

Kromě studia chodí budoucí ekonomové na Borce i z jiných důvodů.
Absolventka Jitka tu například sledovala inzerci na spolubydlení, Eva zase
vzpomíná na to, jak chodila přispívat do diskuse: „Přes ni jsem se
i seznámila s přítelem.“

Na Borci chtějí být i někteří učitelé

VŠE Borce založil bývalý student ekonomky v roce 2004. Už o rok
později měl server přes deset tisíc uživatelů. V roce 2007 počet
registrací podle archivu webových stránek přesáhl 17 tisíc. V únoru
2007 přitom zaznamenal Borec takřka 270 tisíc přihlášení za měsíc (od
11,9 tisíce unikátních uživatelů). Tyto statistiky provozovatel ovšem
zveřejňoval pouze do roku 2008, nyní veřejně dostupné nejsou.

Vyučující z VŠE se k Borci stavějí různě. Někteří se tváří,
jako by neexistoval, další si podle informací Studentského listu obstarali
přístup. „Uživatelské jméno bylo běžné studentské xname a heslo
znělo idiot. Pod stejným jménem se připojovalo více lidí,“ řekl v roce
2005 admin. Spekulovalo se přitom, že fiktivní login učitelé získali ve
Výpočetním centru – toto tvrzení se ovšem nikdy nepodařilo prokázat.
Další ovšem využili jména svých dětí, které studují na VŠE. To kdysi
potvrdila například jedna přednášející z FFÚ.

Obdobný projekt admin spustil i na České zemědělské univerzitě
v Praze pod názvem ČZU Borec. To se mu povedlo až v loňském roce,
ačkoliv se o zemědělského Borce snažil od dubna 2007. „Vůbec netuším,
jestli má šanci se tam chytnout, minimálně zkusit to ale musím,“ napsal
tehdy s tím, že by rád sehnal nějakého „lokálního admina“ mezi
tamními studenty.

Založit Borce se přitom rozhodl z jednoduchého důvodu. „Když jsem si
chtěl zapsat nějaký předmět, viděl jsem tam čtyřicet neznámých jmen
učitelů a neznal na škole nikoho, kdo by mi poradil. Chybělo něco, kde by
se studenti potkávali a vyměňovali si názory,“ řekl před několika lety
v rozhovoru pro Studentský list.

Čtěte také:

Mohlo by tě zajímat: