Nezažil jsem, aby si rektor prošel koleje
RozhovoryVeškeré události na kolejích sleduje či sama iniciuje Správa
účelových zařízení (SÚZ). V jejím čele sedí Drahoslav Zerzáň, se
kterým si Studentský list povídal o Koncepci rozvoji kolejí, zdražení či
o vandalismu studentů.
Jakým způsobem se financují koleje?
Hlavním zdrojem jsou provozní peníze, které vybereme z kolejného, zhruba
dvanáct milionů měsíčně. Teď to ale bude trochu méně, protože máme
450 volných lůžek. Nepamatuji, aby bylo už tak brzy tolik volných lůžek.
Tahle situace vždycky nastávala v květnu a teď máme březen. Dále
získáváme prostředky z odpisů, které tvoří Fond rozvoje investičního
majetku (FRIM), jež spravuje VŠE. Zhodnocením budov po rekonstrukcích pak
tyto odpisy rostou. A na ty největší opravy pak používáme peníze právě
z FRIMu.
Od dubna se zvyšuje kolejné? Proč jste ke zdražení
přistoupili?
Ty ceny za koleje platí už od roku 2007. Loni se kolejné nezvyšovalo
hlavně díky tomu, že jsme měli příznivý vývoj hospodaření – dařilo
se v doplňkové činnosti (pronájem hotelových lůžek, pozn. red.). Teď
ale musíme zdražit, abychom byli schopni zajistit jednak vlastní provoz
kolejí, jednak i opravy neinvestičního charakteru, které zlepší úroveň
ubytování. To se týká především pokračování v úpravách interiérů
na Blanici, Vltavě a Jarově III. G. Také chceme dokoupit matrace, deky a
povlečení, což by bez navýšení cen nešlo. Průměrně se cena zvedne
o necelých šest procent, což je o 4,19 korun.
Jak hodnotíte spolupráci s Centrální kolejní radou (CKR) a
vedením školy při tvorbě a realizaci Koncepce rozvoje kolejí?
Celou spolupráci vlastně iniciovala CKR, která se nyní podílí na všem.
Tehdy proběhlo několik schůzek, vytvořili jsme plán, který dospěl až do
podoby koncepce. Studenti přinesli řadu podnětných návrhů, které se
uplatnily například při projektování Jarova I. D (konkrétní návrhy na
skříňky v koupelně a podobně). Co se týče zapojení vedení, za patnáct
let jsem ještě nezažil, aby rektor prošel všechny koleje, některé
i dvakrát. Ta angažovanost vedení byla důležitá zejména v první fázi.
Když totiž viděli na vlastní oči, v jakém stavu se koleje nachází, bylo
jednoduší prosadit pak nějaký projekt.
Jak rozdělujete kapacity kolejí mezi studenty a hotelové
ubytování?
Celá kapacita je dána k dispozici studentům. Lůžka se dělí mezi české
studenty, zahraniční studenty a tvoříme také rezervy pro kategorie, které
přijdou později. To jsou například studenti z druhého kola přijímacího
řízení. Jinak ta kapacita není nikdy stoprocentně zaplněna – studenti
věčně odchází, přichází. Přesto nemáme celoroční hotelové
ubytování. Lůžka pronajímáme hlavně přes léto nebo taky v lednu, ale
to jen tehdy, pokud je volná celá buňka. Navíc my ani nemůžeme studenty
sestěhovávat (požaduje se souhlas příslušné kolejní rady,
pozn. red.).
Máte srovnání, jak vypadají jiné koleje v Praze či
v zahraničí?
Když například srovnáme koleje na Jižním Městě, Vltava, která patří
Univerzitě Karlově, je stejná, ale Volha vypadá úplně jinak. Tam se taky
investovalo sto milionů, je to ubytování na úrovni našeho Jarova I. D nebo
C. Když si pak vezmu Jarov I. E, po rekonstrukci nebudeme mít žádné
sociální ubytování. Uvažujeme, že ho uděláme z Jarova II., což
znamená, že tam nebudeme například následujících pět let zvedat cenu.
Obecně jsou naše koleje v Praze takový lepší střed. Co se týká
zahraničí, navštívil jsem koleje v Belgii. A to se srovnávat nedá. Ty
koleje sídlí v historické budově, krásné vybavení, společenská
místnost pro studenty. Jinde jsem nebyl.
Jakou roli hrají vedoucí kolejí?
Vedoucí jednotlivých kolejí jsou její správci. To, co ta kolej
z provozního hlediska potřebuje, zajišťuje právě vedoucí koleje.
Disponují určitými penězi, které mohou použít na drobná vydání,
například k nákupu těsnění, ale hlavně hlásí, pokud je potřeba
nějaké větší akce (například vymalovat konkrétní buňku, objednat
padesát dek). Musí pak poslat klasickou žádanku, kterou podepíše technik,
ekonomka a nakonec já. Celkově ovlivní vedoucí chod koleje z osmdesáti
procent. Velké investiční akce se ale plánují na té nejvyšší
úrovni.
Myslíte si, že se projekt Vymaluj si sám povedl?
To vymyslela kolejní rada, ale já jsem tomu nebyl nakloněn. Obával jsem se
masovosti, ale nakonec se to týkalo jen několika málo pokojů. Někteří si
navíc vymalovali opravdu slušně.
Řešíte nějaké problémy s vandalismem studentů?
Každý den. Na prstech jedné ruky bych spočítal dny, kdy se nic nestalo. My
tady obracíme každou korunu, zatímco studenti každý den něco poničí.
Jednou jsou to rozbité vchodové dveře, jindy studenti típají cigarety
o linoleum. Velkou módou se teď stalo vystříkávání hasicích
přístrojů. Řekl bych, že jsou studenti čím dál tím horší. A ty
peníze, které vydáme na opravy, jsou enormní a potom chybí a místo stovky
nových dek jich můžeme pořídit jen padesát.