Nestačí plnit jen „maastricht“
NezařazenéPřelom let 2009 – 2010 byl původním termínem vstupu ČR do evropské hospodářské měnové unie (HMU). Stanovil tak kabinet Vladimíra Špidly v roce 2003. Tento předpoklad je již překonaný a nereálný.
Přelom let 2009 – 2010 byl původním termínem vstupu ČR do evropské hospodářské měnové unie (HMU). Stanovil tak kabinet Vladimíra Špidly v roce 2003. Tento předpoklad je již překonaný a nereálný.
I kdybychom se snažili sebevíce a plnili maastrichtská kritéria, která jsou nezbytná pro přijetí eura, vstup do eurozóny to neuspíší. Doposud byla snaha plnit evropské požadavky co nejrychleji, abychom získali dobré ohodnocení a vzápětí poté přešli na společnou měnu. Mezitím začínají být slyšet i opačné hlasy, které se dožadují zachování koruny. Z eurozóny se dokonce začaly ozývat i negativní názory od kompetentních lidí, podle nichž o další členy z řad nových členských zemí Evropy není zájem.
Nespokojenost ČNB
Donedávna se diskuze o datu vstupu do HMU točila kolem splnění maastrichtských kritérií. O ostatních věcech, jako například o výhodnosti vlastní měnové politiky se nedebatovalo ani nepochybovalo. Nyní se pomyslná miska vah přesouvá na druhou stranu. Čím dál častěji se od ekonomů ozývají názory, že splnění samotných kritérií nestačí, protože to není optimální záruka do budoucna. V tomto duchu se začínají vyjadřovat i vládní strany a vrcholní politici.
Člen bankovní rady České národní banky Mojmír Hampl zdůraznil, že „přijetím eura vše začíná, nikoliv končí.“ Nemáme se tedy dívat na vstup do eurozóny jako na nějaký závod, ve kterém je vítězem ten, kdo první protne cílovou pásku a vzápětí potom padne vysílením nebo neprojde dopingovým testem. Vyhraje ten, kdo po protržení cílové mety dokáže nabrat dech a ještě zvýšit rychlost. Hampl také bez bližšího upřesnění dodal, že „maastrichtská kritéria jsou navíc překonaná a nevyhovující.“
ČNB reprezentovaná Hamplem jde ve svém varování ještě dál. „I kdybychom dnes splnili všechna maastrichtská kritéria, nemohl bych jako tvůrce měnové politiky doporučit vstup ČR do eurozóny, protože dosud neprocházíme stejným hospodářským cyklem jako státy eurozóny,“ podotknul Hampl.
Pozor na inflaci
Nesladěnost hospodářských cyklů naráží na problém s účinky měnové politiky. V členských zemích HMU nedošlo v posledních letech k harmonizaci společného hospodářského prostoru, právě naopak. Slabší státy, jako například Španělsko, Portugalsko či Řecko se snaží dohánět své vyspělejší kolegy. Společná měnová politika proto nemůže vyhovovat oběma odlišným táborům. Za pravdu tomu dává i kritika bohatších států eurozóny. Evropská centrální banka je například Francií obviňována z příliš vysokých úrokových sazeb, jež tlumí hospodářský růst.
Co dohánět má i Česká republika. Ta je v porovnání s ostatními zeměmi eurozóny jen na sedmdesáti procentech jejich vyspělosti. Navíc relativní cenová hladina dosahuje pouhých 59 procent. Podle Stanislavy Janáčkové, poradkyně Václava Klause, bude dohánění, takzvaná reálná konvergence české ekonomiky trvat ještě řadu let. Janáčková je z tábora lidí, podle nichž sehrává existence vlastní měny pozitivní roli. Volný měnový kurz působí jako automatický stabilizátor ekonomiky v období strukturálních změn, ve kterých se právě naše země nachází. Také ukazatel relativní cenové hladiny ČR vůči EU se od roku 2000 zvýšil ze 47 na 59 procent průměru EU a pravděpodobně bude dál růst. To se může dít buď posilováním koruny, nebo růstem domácí inflace.
„V posledních sedmi letech to bylo téměř výhradně prostřednictvím měnového kurzu. Jakmile se ale koruny vzdáme, přelije se konvergence mzdové a cenové hladiny nutně do vyšší inflace,“ zdůrazňuje Janáčková v Hospodářských novinách. Navíc dodává, že ze samotné centrální banky zazněly dohady, že po přechodu na evropskou měnu by se inflace mohla zvýšit až o 3,5 procentního bodu. Tím by ČR přestala plnit požadovaná konvergenční kritéria.
Kdy zanikne česká koruna?
Rok 2010 je nereálný už z toho důvodu, že nesplňujeme jeden z požadavků, a to udržet deficit veřejných financí pod tři procenta HDP. V současné době není naplánováno žádné jiné datum. „Nemohli jsme stanovit žádné datum, protože naše vláda nemá v poslanecké sněmovně většinu a tím jistotu, že budou schváleny zákony nutné pro zahájení reforem,“ poznamenal začátkem října podle serveru ihned.cz ministr financí Miroslav Kalousek. „Pokud nebudou přijaty reformy důchodů a veřejného zdravotního pojištění, není možné přijmout euro v roce 2012,“ dodal.
„V příštím roce určitě nerozhodneme o vstupu koruny do mechanismu směnných kurzů. Tím pádem není český vstup do eurozóny v roce 2012 reálný,“ uvedl nedávno Topolánek, který tak přitakává ministru financí. Je to právě datum 1. ledna 2012, o němž se nejvíce mluví. Jako jeden z prvních jej vyslovil národní koordinátor pro přijetí eura, bývalý viceguvernér ČNB, Oldřich Dědek. Ke stejnému datu se hlásí i největší opoziční strana ČSSD, která obviňuje ústy svého lídra Jiřího Paroubka současnou vládní koalici z neplnění kritéria veřejných rozpočtů. I vedoucí katedry měnové teorie a politiky profesor Zbyněk Revenda pokládá rok 2012 za ne zcela ztracený. V otázce na optimální termín přijetí eura namítá: „Žádné optimum neexistuje a existovat nebude. Až se politici konečně dohodnou a začnou vážně chystat vstup, bude to ta správná chvíle (nedojde-li k nějakému externímu šoku), určitě se pak podaří splnit všechna možná i nemožná kritéria.“
Zajímavost na závěr
Je veřejným tajemstvím, že některé země pro splnění požadovaného kritéria o rozpočtu použily i velmi nestandardní kroky. Německo například prodalo část svého zlatého pokladu, aby naplnilo státní kasu a zmenšilo deficit. Po přechodu na euro nyní dále překračuje daná pravidla. Potíže se státním rozpočtem má i Řecko, které se hodně zadlužilo po letních olympijských hrách v roce 2004 a také si specifickým kreativním přístupem přizpůsobilo několik důležitých číselných údajů.
Jiří Sojka
Nahrávání ...
