Nesedí vedle vás v lavici náhodou olympionik?
SportDo redakce nahlédl mladý muž. Aby se vůbec vešel do dveří, musel trochu sehnout hlavu a lehce natočit široká ramena. Hned bylo jasné, o koho jde: veslař David Kopřiva. Letos v létě se na mistrovství světa kvalifikoval na olympijské hry 2004 do Athén. K tomu ještě zvládá studovat Fakultu financí a účetnictví VŠE.
Do redakce nahlédl mladý muž. Aby se vůbec vešel do dveří, musel trochu sehnout hlavu a lehce natočit široká ramena. Hned bylo jasné, o koho jde: veslař David Kopřiva. Letos v létě se na mistrovství světa kvalifikoval na olympijské hry 2004 do Athén. K tomu ještě zvládá studovat Fakultu financí a účetnictví VŠE.
Každý v lodi má svůj úkol
Hned na úvod připravuji Davida na to, že veslování je pro mě tak trochu španělská vesnice. „Divil bych se, kdyby nebylo,“ usmívá se a pomalu mě zasvěcuje do pravidel. Začínáme u toho, jaké disciplíny vlastně veslování zahrnuje: „Můžeš jezdit skif, dvojskif nebo párovou čtyřku, tady má každý veslař dvě vesla. Nebo se jezdí tak zvaná dvojka, čtyřka a osma, kde mají sportovci každý jen jedno veslo střídavě na levé a pravé straně.“ David vesluje v párové čtyřce na pozici háčka. Vysvětluje, že každý v lodi má svůj úkol: „Poslední v lodi sedí ,štrok‘ (čtyřka), měl by to být největší bojovník, on udává tempo, podle něj se jede. ,Trojka‘ je tahoun, bývá nejtěžší. Na roli ,dvojky‘ se názory různí. ,Háček‘ sedí v lodi první, měl by být nejlehčí, aby byla příď lehce nad vodou; jeho funkcí je posádku technicky usadit.“ „Tak nevím, jestli to tak u nás je!“ Dodává ještě se smíchem háček David. Zajímá mě, proč se u veslařů udává výška a váha: „Na lodi je to důležité, čím podobnější jsou si veslaři, tím líp to jede. Ideální je výška tak 190–195 cm, váha přes 90 kg. U nás v lodi jsme si všichni hodně podobní.“
Byl jsem ze všech nejmenší
David začal veslovat, když mu bylo deset. To je minimální věk, kdy může mladý veslař začít závodit. Je členem pražské Dukly. Oba jeho rodiče veslují, tatínek je trenér v Dukle, dříve byl kapitánem veslařského klubu Blesk, kde David začínal. „Měl jsem docela úspěchy v mladších žácích, pak jsem se ale dostal do nějakého útlumu. Byl jsem ze všech nejmenší a nejpomalejší, i když se to dneska možná nezdá. Až od juniorů se to začalo zlepšovat,“ vypráví David o svých začátcích. V reprezentaci je pět let. Trénuje ho jeho otec, ačkoli hlavním trenérem reprezentační čtyřky je od loňska Rus Sergej Krutjakov. „Sergej má úplně jiný styl, než na jaký jsme byli zvyklí tady v Čechách. Je přísný, tvrdý, nic nedovolí. Hned pozná, když na něj něco zkoušíme, ale to je dobře,“ říká o svém trenérovi David. Trénuje šest dní v týdnu minimálně tři hodiny čistého času denně. Když jsou závody, tréninkový rytmus se upraví. Čtyři dny jsou zátěžové a jeden den je úplně volno. Takový režim měli veslaři například před mistrovstvím světa. Příprava přes rok je individuální, nikoli v týmech. Sezóna začíná už v září nebo v říjnu, kdy jsou tréninky volnější a jezdí se kratší závody, spíš pro zábavu. V zimě se trénuje hlavně fyzička: chodí se do posilovny, běhat. Když je zima teplejší, vesluje se na vodě. Jinak chodí veslaři na trenažéry. V dubnu se vybírá reprezentace: konají se dva distanční závody, tj. závody na šest a osm kilometrů. Jsou povinné a nejlepších 12, někdy i 18 veslařů postupuje na kontrolní závody. Ty se jezdí na dva kilometry a podle výsledků v nich se sestavuje reprezentační družstvo. Celý tento systém motivuje veslaře k nejlepším výsledkům, protože každý rok na jaře se sestavuje nová reprezentace. To znamená, že i David jezdí každý rok v jiném týmu. „Velice rychle se sehrajeme, dá se říct, že během prvního týdne tak z devadesáti procent. Pak už jen dolaďujeme, abychom dosáhli nejlepšího efektu.“
Než jsme dojeli, nikdo se o nás nezajímal
Letošní sezóna byla pro Davida velmi úspěšná. „Vůbec jsem nečekal, že to takhle dopadne. Než jsme dojeli, nikdo se o nás nezajímal, byli jsme hodnocení jako pátá až šestá loď české výpravy. Nakonec jsme dopadli nejlíp ze všech. Umístili jsme se lépe než všichni, kterým se před mistrovstvím přisuzovaly větší šance než nám. Pak to dopadlo takhle a najednou televize, novináři, fotografové. Koukal jsem, odkud se to vyvalilo,“ vzpomíná David na mistrovství světa v Miláně, kde s párovou čtyřkou vybojoval stříbro. „Na olympiádu postupuje jedenáct nejlepších lodí z mistrovství světa. Ono to svádí k tomu, že na olympiádě získáme medaili, když máme teď stříbro. Ale velký úspěch bude, když se dostaneme alespoň mezi prvních šest, abychom se mohli zúčastnit finále.“
Ve škole žádné kompromisy nejsou
Napadá mě, jestli veslař české reprezentace také někdy vyrazí jen tak na vodu. „Na vodu jezdím rád, radši na kanoe, do toho kajáčku se moc nemůžu vejít, jenže času je málo.“ David dokonce jezdí na školní výcvikové kurzy: „Jezdím na Dobronice VI, když je čas. Je to taková odměna po sezóně, v zimě jsem byl několikrát na KPR, letos ale budeme mít dvě soustředění v zahraničí, tak mi to asi nevyjde.“ David má tělocvik ve škole rád: „První dva semestry jsem chodil na basket, pak k Pádivkovi na moderní sporty. Jenže času je na tělocvik málo, škoda.“ Celkově je náročné skloubit vrcholové veslování se školou. „Dostaneš tři termíny na zápočet, tak si vybereš ten, který ti nejmíň naruší trénink. Nejtěžší zkoušky jsem vždycky dělal přes prázdniny, učil jsem se na závodech, na soustředění. Ve škole žádný kompromisy nejsou. Nemáš ani šanci, udělat si nějakou praxi,“ říká David. „Když takhle naplno sportuješ, nemáš žádný prázdniny. Loni končilo mistrovství světa 22. září a to už byla týden škola. Letos to bylo lepší, stihnul jsem dokonce i Dobronice,“ dodává. Ptám se ještě Davida, jak se na jeho poslední úspěch dívá jeho otec a zároveň trenér. „V životě jsem ho neviděl tak šťastnýho.“
Jméno: David Kopřiva
Narozen: 18. 10. 1979 v Praze
Student: VŠE, FFÚ
Výška: 192 cm, váha 90 kg
Klub: ASC Dukla Praha
Pozice v lodi: háček
Úspěchy: 2. místo MS 2003, 2. místo SP 2003, 9. místo MS 2002